29.06.2020
Euroskop, ČTK
Zvládnutí pandemie nemoci covid-19 a jejích hospodářských následků bude hlavní prioritou půlročního německého předsednictví Evropské unie, které začíná 1. července. Kancléřka Angela Merkelová, která stála v čele spolkové republiky už při jejím minulém předsednictví v roce 2007, bude ale usilovat o to, aby nezapadla ani další zásadní témata, jako je posílení role Evropy na mezinárodní scéně, vyjednávání o střednědobém rozpočtovém rámci a brexitu či pokrok v ochraně klimatu a při digitalizaci.
„Pandemie koronaviru postavila náš společenský, hospodářský a politický život úplně na hlavu,“ nechala se minulý týden v parlamentu slyšet Merkelová. Tak trochu podobně to bude i s německým předsednictvím EU, které následuje po chorvatském a předchází portugalskému. Původně o něm totiž nejen pětašedesátiletá kancléřka, která Německo vede už téměř 15 let, měla výrazně jiné představy. Nákaza, která si v Evropě vyžádala už přes 100.000 obětí, ale leccos změnila.
„Přebíráme zodpovědnost v době, kdy Evropská unie čelí největší výzvě ve svých dějinách,“ je přesvědčena Merkelová, podle které pandemie ukázala, jak křehký je ještě evropský projekt. Nyní je podle ní nutné zvládnout následky krize a zároveň učinit Evropu odolnější a lépe připravenou na budoucnost. Německé předsednictví toho chce dosáhnout několika způsoby.
Za zásadní Berlín považuje rychlou dohodu na víceletém finančním rámci EU a prosazení fondu obnovy, který Německo s Francií navrhly v objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na podporu států a regionů, které nejvíce zasáhla krize způsobená novým typem koronavirem. Pokud by se to nepodařilo, mohlo by to podle Merkelové vést k oslabování soudržnosti uvnitř sedmadvacítky. „Nesmíme dopustit, aby pandemie oslabila vnitřní trh,“ uvedla.
Pandemie nesmí oslabit vnitřní trh
Nebezpečí přitom vidí i jinde než jen v ekonomické oblasti. „Nesmíme být naivní. Nedemokratické síly, radikální, autoritářská hnutí čekají jen na ekonomickou krizi, aby ji pak politicky zneužily,“ je přesvědčena. Trvalý rozvoj ve všech evropských regionech je proto podle ní také politickým nástrojem proti populistům a radikálům.
K větší soudržnosti mezi zbývajícími členskými státy podle rodačky z Hamburku může trochu paradoxně vést také brexit a další vyjednávání o něm. Jeden hlas musí mít Evropa i globálně. „Právě v této době potřebuje svět silný hlas Evropy v otázce ochrany lidské důstojnosti, demokracie a svobody,“ míní šéfka německé vlády. Jen pokud bude jednotná, může EU podle Merkelové prosazovat své zájmy a hodnoty vůči zemím jako je Čína. Prioritou německého předsednictví budou také vztahy s africkými státy.
I když koronavirus značně změnil plány Berlína, není podle Merkelové v příštím půlroce možné zapomenout ani na témata jako jsou klimatické změny nebo digitalizace. V první oblasti se spolková republika plně staví za evropský cíl dosáhnout klimatické neutrality do poloviny století. Německá kancléřka by ráda, aby se podařilo najít shodu na právně závazném dokumentu, kde se k tomu všechny členské země zavážou.
EU musí být soběstačnější v digitalizaci
Pokud jde o digitalizaci, potřebuje být Evropa podle Merkelové soběstačnější. „Pandemie ukázala, jak je Evropa závislá, když jde o technologie, ale i služby,“ uvedla. Větší soběstačnost je podle ní nutná v oblastech jako jsou kritické technologie nebo umělá inteligence, ale třeba také ve zdravotnictví a výrobě ochranných pomůcek.
Merkelová si je podle svých slov vědoma toho, že se s předsednictvím Německa, které je nejlidnatější i ekonomicky nejsilnější zemí EU, pojí velká očekávání ostatních států. Očekávání Berlína od příštích šesti měsíců se dá vyjádřit jednoduše, a to mottem, které si pro předsednictví zvolil – „Společně. Učinit Evropu znovu silnou.“
„Žijeme v pandemii, ale stejně jako Evropa překonala i minulé krize, jsem plná naděje, že i před touto krizí teď společně obstojíme,“ věří Merkelová.
Autor: Euroskop
