01.07.2020
Euroskop, Evropský parlament
Během pandemie COVID-19 se EU snažila nezanedbávat ani sousedskou politiku. Přečtěte si, jak EU podporovala v nelehlé době země ve východním sousedství a na zápádním Balkánu. V současnosti zůstávají nicméně otázky, jakým způsobem tuto politiku EU ovlivní pandemie Covid-19.
Oblast západního Balkánu a země Východního partnerství jsou pro EU důležité. Evropa spolupracuje se sousedy skrze dohody o volném obchodu a další obchodní vztahy a podporuje jejich demokracii, dodržování lidských práv a zásad právního státu. Mezi kandidátské země EU patří západobalkánské státy Černá Hora, Albánie, Srbsko a Severní Makedonie. Východní sousedství zahrnuje Gruzii, Moldávii, Arménii, Ukrajinu a Ázerbájdžán a Bělorusko.
Pomoc EU přesáhla v době pandemie 6 mld euro
Finanční pomoc EU, která byla směřována i do zemí v rámci jižního partnerství, přesáhla v době pandemie 6 miliard eur, které pak byly rozděleny následovně: Albánii 180 milionů eur, Bosně a Hercegovině 250 milionů eur, Gruzii 150 milionů eur, Jordánsku 200 milionů eur, Kosovu 100 milionů eur, Moldavsku 100 milionů eur, Černé Hoře 60 milionů eur, Severní Makedonii 160 milionů eur, Tunisku 600 milionů eur a Ukrajině 1,2 miliardy eur.
V EU se nyní dostává do veřejné debaty zejména západní Balkán. Evropský parlament (EP) 19. června odhlasoval usnesení, ve kterém jeho poslanci vyzývají, aby se EU rozšířila o kandidátské země ze západního Balkánu a proces byl doveden do konce. Západní Balkán ve snaze k Unii přistoupit má parlamentní podporu dlouhodobě. Právě rozšiřování Unie totiž podle EP může západnímu Balkánu pomoct upevnit dlouhodobou stabilitu.
Mezi doporučení Parlamentu Radě a Komisi pro spolupráci se západním Balkánem se řadil například rozvoj lidského kapitálu, bezpečnost, stabilita, územní celistvost a řešení konfliktů, dále pak strukturovaný dialog, budování státu a demokratická odpovědnost.
Autor: David Březina
