Doprava v červnu 2020

Krátce…

Komise hodnotila bezpečnost silničního provozu

Komise 11. 6. 2020 zveřejnila statistiku bezpečnosti silničního provozu za rok 2019. V roce 2019 zemřelo při dopravních nehodách odhadem 22,8 tis. osob, což je téměř o 7 tis. méně než v roce 2010 (pokles o 23 %). Oproti roku 2018 se počet mrtvých snížil o 2 %. Na 1 mil. obyvatel připadá v průměru 51 úmrtí na silnicích, a EU tak v tomto ohledu zůstává zdaleka nejbezpečnějším regionem na světě. Základní tendence je i nadále sestupná. 8 členských států (Finsko, Francie, Chorvatsko, Německo, Lotyšsko, Lucembursko, Řecko, a Švédsko) zaznamenalo v roce 2019 rekordně nízký počet úmrtí. Ve většině zemí se však pokrok zpomalil. Nebude tak splněn cíl EU, jímž je snížení počtu úmrtí na silnicích v období od 2010–2020 o 1/2. Je pravděpodobné, že obětí dopravních nehod letos kvůli opatřením proti koronaviru výrazně ubude, na dosažení cíle to stačit nebude. I když se rozdíly mezi členskými státy v oblasti bezpečnosti silničního provozu zmenšují, v zemi s nejslabšími výsledky nadále umírá při dopravních nehodách čtyřikrát více lidí než v zemi, jež je v tomto ohledu nejlepší. Nejbezpečnější silnice byly v roce 2019 ve Švédsku (22 úmrtí na milion obyvatel) a Irsku (29/mil.). Naopak nejvyšší počty úmrtí byly zaznamenány v Rumunsku (96/mil.), Bulharsku (89/mil.) a Polsku (77/mil.). Průměr EU činil 51 úmrtí na milion obyvatel. Některé země dosáhly obrovského pokroku: v Estonsku, Chorvatsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Portugalsku, Řecku a Španělsku se podařilo snížit počet úmrtí na silnicích o nadprůměrných 30–40 %. Pro příští desetiletí si EU v rámci politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 vytyčila nový cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí a poprvé také vážných zranění o 50 %. Půdu pro další globální politické závazky v příštích 10 letech připravuje Stockholmské prohlášení z února 2020. Odhaduje se, že na každé úmrtí připadá 5 osob s vážným poraněním a následky, které zásadně ovlivní jejich další život (v roce 2019 šlo přibližně o 120 tis. lidí). Externí náklady na dopravní nehody byly odhadnuty na přibližně 280 mld. €, tj. přibližně 2 % unijního HDP. Ve strategickém akčním plánu pro bezpečnost silničního provozu a politickém rámci na období 2021–2030, jež vypracovala Komise, jsou rovněž stanoveny ambiciózní kroky k dosažení cíle, kterým je nulový počet úmrtí na silnicích do roku 2050 (tzv. „vize nula“). V zájmu naplnění „vize nula“ Komise v EU provádí systém dopravní bezpečnosti, který obnáší bezpečnější vozidla, bezpečnější infrastrukturu, lepší využívání ochranných prostředků, nižší rychlost a lepší péči po dopravní nehodě. Kromě toho bude EU pracovat na zefektivnění přeshraničního stíhání dopravních přestupků, digitalizaci řidičských průkazů a nových způsobech pomoci pro ty členské státy, které v oblasti bezpečnosti silničního provozu dosahují ve srovnání s ostatními zeměmi slabších výsledků.

Členské státy schválily zjednodušení realizace TEN-T

Coreper 17. 6. 2020 potvrdil nová pravidla s cílem urychlit dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) zefektivněním postupů pro udělování povolení. Síť TEN-T má 2 vrstvy: globální síť, která zajišťuje propojení všech regionů EU, a hlavní síť, která se skládá z prvků globální sítě, které mají pro EU nejvyšší strategický význam. Hlavní síť by měla být dokončena do roku 2030 a globální síť do roku 2050. V květnu 2018 Komise předložila návrh v rámci 3. balíku iniciativy „Evropa v pohybu“, jenž je navržen za účelem vytvoření bezpečnější, čistější, účinnější a mnohem přístupnější evropské mobility. V návrhu směrnice o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě jsou rovněž vyjasněny postupy, které musí předkladatelé projektů dodržovat, pokud jde o udělování povolení a zadávání veřejných zakázek na přeshraniční projekty. Nová pravidla byla prozatímně schválena předsednictvím Rady a EP 8. 6. 2020. Spolunormotvůrci se dohodli, že namísto nařízení navrženého Komisí bude právní formou návrhu směrnice. Ta by měla poskytnput členským státům flexibilitu, aby mohly využívat svých stávajících postupů udělování povolení. Směrnice má zahrnovat projekty, které jsou součástí předem určených úseků hlavní sítě TEN-T. Má se vztahovat také na další projekty na koridorech hlavní sítě s celkovými náklady přesahujícími 300 mil. €. Projekty týkající se výlučně telematiky a jiných nových technologií by měly být z oblasti působnosti vyloučeny, neboť jejich zavedení se neomezuje na hlavní síť TEN-T. Členské státy však mohou uplatňovat směrnici na další projekty týkající se hlavní a globální sítě TEN-T, aby umožnily širší harmonizovaný přístup k projektům dopravní infrastruktury. Orgány členských států mají upřednostňovat projekty spadající do oblasti působnosti směrnice. V zájmu větší účinnosti a transparentnosti postupů určí členské státy orgán, který bude působit jako kontaktní místo pro předkladatele každého projektu. Tento orgán má poskytnout předkladateli projektu pokyny k předkládání dokumentů a další informace. Členské státy si mohou vybrat, zda určí stejný orgán pro všechny projekty nebo za určené orgány zvolí v závislosti na kategorii projektů, druhu dopravy nebo zeměpisné oblasti různé orgány. Pro celý postup udělování povolení se má uplatňovat maximální lhůta 4 let. Tuto lhůtu má být možné v odůvodněných případech dvakrát prodloužit. Členské státy mají mít 2 roky od vstupu této směrnice v platnost na to, aby její ustanovení začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů.

Komise podepsala s Japonskem dohodu týkající se letectví

Komise a Japonsko 22. 6. 2020 podepsaly dohodu o bezpečnosti civilního letectví, která má posílit spolupráci EU s Japonskem a zvýšit konkurenceschopnost jejího leteckého průmyslu. K podpisu dohody dochází rok a půl poté, co vstoupila v platnost dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem a začalo provádění dohody o strategickém partnerství. Společná pravidla, která obsahuje, mají usnadnit spolupráci evropských a japonských společností a snížit administrativní zátěž odpovědných úřadů, a vytvořit tak lepší příležitosti pro investice a posílit ekonomickou prosperitu a růst. Dvoustranná dohoda o bezpečnosti civilního letectví mezi EU a Japonskem je výsledkem strategie pro evropské letectví, kterou vypracovala Komise (více v příspěvku „Komise představila letecký balík”, Doprava v prosinci 2015). Strategie má generovat růst pro evropské podniky, podněcovat inovace a cestujícím zajistit bezpečnější, ekologičtější a levnější létání. Díky této dohodě o bezpečnosti civilního letectví mají výrobci letecké techniky z EU moci navýšit objem svého obchodu a podíl na japonském trhu. Hlavním cílem dohody je usnadnit obchod s letadly a souvisejícími výrobky. Dohoda má odstranit nadbytečné duplikace v oblasti hodnocení a testování leteckých výrobků, snížit náklady odpovědných úřadů i leteckého průmyslu a podpořit spolupráci mezi úřady pro civilní letectví v EU a v Japonsku. Výrazně by měla zkrátit dobu, kterou výrobci letecké techniky potřebují ke schválení svých výrobků pro účely vývozu do Japonska. Zároveň by měla také zajistit vyšší míru právní jistoty, mimo jiné v souvislosti s právy duševního vlastnictví, což povede k větší spolupráci mezi společnostmi z EU a z Japonska. Dohoda o bezpečnosti civilního letectví v souladu se strategií EU pro propojení Evropy a Asie by měla posílit dopravní konektivitu. EU i Japonsko nyní zahájí své příslušné interní postupy vedoucí k uzavření dohody. Dohoda bude prozatímně uplatňována ode dne podpisu, než vstoupí formálně v platnost.

EU podepsala s Koreou dohodu o letecké dopravě

EU a Korejská republika 25. 6. 2020 podepsaly horizontální dohodu o letecké dopravě, podle níž mohou do Korejské republiky z členských států EU, které mají s touto zemí dvoustrannou dohodu o leteckých službách, létat všechny letecké společnosti EU. Takovou dohodu uzavřelo s Korejskou republikou 22 členských států. Tradičně mohou podle těchto dvoustranných dohod létat mezi daným členským státem a třetí zemí pouze společnosti, které vlastní a kontroluje daný členský stát nebo jeho státní příslušníci. Uzavření horizontální dohody nabízí příležitosti pro ostatní letecké společnosti EU, a je proto výhodné pro aerolinky na obou stranách. Horizontální dohoda mezi EU a Korejskou republikou představuje další výsledek strategie pro evropské letectví, kterou vypracovala Komise (více v příspěvku „Komise představila letecký balík”, Doprava v prosinci 2015). Cílem strategie je generovat růst pro evropské podniky, podněcovat inovace a zajistit cestujícím bezpečnější, ekologičtější a cenově dostupnější létání. EU i Korejská republika mají zahájit své příslušné interní postupy vedoucí k uzavření dohody.