Hospodářská soutěž v červnu 2020

Krátce…

Komise řešila opatření týkající se hospodářské soutěže

Komise 2. 6. 2020 zveřejnila počáteční posouzení dopadů a zahájila otevřenou veřejnou konzultaci výzvou k připomínkám, zda je třeba nového nástroje hospodářské soutěže. Zúčastněné strany mohou předložit svá stanoviska k počátečnímu posouzení dopadů do konce června 2020 a reagovat na otevřenou veřejnou konzultaci do 8. 9. 2020. Komise se v posledních letech zamýšlela nad úlohou politiky hospodářské soutěže. Tento proces reflexe je součástí širší politické rozpravy o potřebě změn stávajícího rámce právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže tak, aby donucovací orgány na celém světě mohly i nadále zachovat soutěž na trzích. Do této rozpravy se zapojily různé zúčastněné strany, které přispěly zprávami a studiemi a předložily návrhy, jak přizpůsobit nebo rozšířit sadu právních nástrojů v oblasti hospodářské soutěže. Na základě těchto skutečností dospěla Komise k závěru, že zajištění otevřenosti hospodářské soutěže a spravedlivého fungování trhů v celém hospodářství vyžaduje komplexní přístup s důrazem na tyto 3 pilíře: (1) pokračující intenzivní prosazování stávajících pravidel hospodářské soutěže za plného využití čl. 101 a 102 SFEU, včetně případného použití předběžných opatření a nápravných prostředků; (2) možnou regulaci digitálních platforem ex ante, včetně dodatečných požadavků pro platformy s úlohou strážce přístupu, a (3) možný nový nástroj hospodářské soutěže k řešení strukturálních problémů v oblasti hospodářské soutěže na trzích, které nelze nejúčinněji řešit nebo se jimi nejúčinněji zabývat na základě stávajících pravidel hospodářské soutěže (např. předcházet narušení rovnováhy u trhů). Zkušenosti Komise s prosazováním unijních pravidel hospodářské soutěže na digitálním trhu a na jiných trzích a proces reflexe o účelnosti stávajících pravidel hospodářské soutěže, pomohly Komisi identifikovat některé strukturální problémy v oblasti hospodářské soutěže, které stávající pravidla nedokážou nejúčinněji řešit nebo se jimi nejúčinněji zabývat. Nový nástroj hospodářské soutěže by měl Komisi umožnit řešit mezery ve stávajících pravidlech hospodářské soutěže a včas a účinně zasáhnout proti strukturálním problémům v oblasti hospodářské soutěže napříč trhy. Nový nástroj by měl Komisi umožnit, aby poté, co důsledným šetřením trhu (za plného dodržování práva na obhajobu) zjistí strukturální problém v oblasti hospodářské soutěže, uložila nápravná opatření zaměřená na chování, případně i strukturální nápravná opatření. Nebylo by však rozhodnuto o existenci protiprávního jednání, ani by účastníkům trhu nebyly uloženy pokuty.

EU chce prošetřit fungování Apple

Komise 16. 6. 2020 zahájila formální antimonopolní vyšetřování s cílem posoudit, zda pravidla společnosti Apple neporušují pravidla hospodářské soutěže EU. Vyšetřování by mělo probíhat ve 2 samostatných případech, které se týkají služeb App Store a Apple Pay. Vyšetřování přezkoumá pravidla, kterým podléhají vývojáři při distribuci aplikací prostřednictvím obchodu App Store. Druhé vyšetřování se soustředí mimo jiné na podmínky pro integraci platební služby Apple Pay do aplikací a webových stránek obchodníků. Vyšetřování probíhá v návaznosti na zvláštní stížnosti společnosti Spotify a distributora elektronických knih a audio knih o dopadu pravidel App Store na hospodářskou soutěž. Komise deklarovala, že bude provádět hloubková šetření přednostně.

Komise zahájila hloubkové šetření týkající se financování České pošty

Komise 23. 6. 2020 zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je náhrada, kterou ČR poskytlo České poště za plnění jejího poslání veřejné služby, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Česká pošta je hlavním provozovatelem poštovních služeb v ČR a je zcela ve vlastnictví státu. Český poštovní trh je od roku 2013 liberalizován v souladu s poštovní směrnicí č. 6/2008 a Česká pošta nyní soutěží bez omezení s jinými příslušnými poskytovateli poštovních služeb. V únoru 2018 dospěla Komise k závěru, že náhrada, kterou ČR poskytlo České poště za plnění její povinnosti univerzální služby v letech 2013–2017, byla v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise opatření posoudila podle pravidel EU pro státní podporu týkajících se vyrovnávacích plateb za závazek veřejné služby. Podle těchto pravidel mohou společnosti za určitých podmínek získat za mimořádné náklady na poskytování veřejné služby náhradu. Pravidla členským státům umožňují udělit státní podporu na poskytování veřejných služeb a zároveň zajistit, aby společnostem, které jsou těmito službami pověřeny, nebyla poskytnuta nadměrná náhrada. Minimalizuje se tak narušení hospodářské soutěže a zaručuje účinné využívání veřejných zdrojů. V lednu 2020 oznámilo ČR Komisi svůj plán náhrad určených České poště v maximální výši 7,5 mld. Kč (přibližně 282,1 mil. €) za plnění povinnosti univerzální poštovní služby v období 2018–2022. Do této povinnosti patří poskytování základních poštovních služeb v celé zemi za dostupné ceny a za určitých minimálních požadavků kvality. Podle pravidel EU pro státní podporu týkajících se vyrovnávacích plateb za závazek veřejné služby, která byla přijata v roce 2011, lze společnostem poskytnout náhradu za dodatečné náklady na poskytování veřejné služby, pokud jsou splněna určitá kritéria. V listopadu 2019 obdržela Komise 2 stížnosti od konkurentů České pošty, kteří tvrdili, že náhrada, kterou má Česká pošta získat za svoji povinnost poskytovat univerzální službu na období 2018–2022, představuje neslučitelnou státní podporu. V této fázi se Komise obává, že Česká pošta mohla skutečně za poskytování univerzální poštovní služby v období 2018–2022 získat nadměrnou náhradu. Na základě předběžného posouzení se Komise rozhodla zahájit hloubkové šetření zejména proto, že má pochyby ohledně správného výpočtu čistých ušetřených nákladů na povinnost univerzální služby. V důsledku toho Komise nemohla riziko nadměrné náhrady vyloučit. Komise nyní bude dále zkoumat, zda jsou její počáteční obavy opodstatněné. Při hloubkovém šetření mají ČR, stěžovatelé a další zainteresované třetí strany možnost předložit připomínky. Jeho zahájením se však nepředjímá výsledek šetření.

Komise přijala další změnu státní podpory

Komise 29. 6. 2020 přijala 3. změnu, kterou se rozšířila působnost dočasného rámce státní podpory v rámci sdělení o koordinované ekonomické reakci na koronavirovou nákazu COVID-19 . Ten byl přijat v březnu 2020 s cílem podpořit ekonomiku v souvislosti s rozšířením koronavirové nákazy. Dočasný rámec byl poprvé změněn v dubnu 2020. Uvedená změna rozšířila možnosti poskytování veřejné podpory na výzkum, testování a výrobu produktů zaměřených na zvládnutí koronavirové nákazy a posílila možnosti ochrany pracovních míst a další podpory ekonomiky. V květnu 2020 schválila Komise druhou změnu, kterou do rámce nově zahrnula opatření týkající se rekapitalizace a podřízeného dluhu (více v příspěvku „Komise plánuje rozšíření dočasného rámce státní podpory na rekapitalizační opatření“, Hospodářská soutěž v dubnu 2020 a v příspěvku „Komise rozšířila dočasný rámec státní podpory na opatření týkající se rekapitalizace a podřízeného dluhu“, Hospodářská soutěž v květnu 2020). Hlavním účelem dočasného rámce je poskytnout cílenou podporu jinak životaschopným firmám, které se dostaly do finančních potíží v důsledku koronavirové nákazy. Společnosti, které měly problémy již před koncem roku 2019, proto nemají na podporu podle dočasného rámce nárok. Mohou však využít pomoc podle stávajících pravidel státní podpory, zejména pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci. Uvedené pokyny stanoví podmínky, podle nichž musí tyto společnosti vypracovat věrohodné plány restrukturalizace, které jim umožní dosáhnout dlouhodobé životaschopnosti. Mikropodniky a malé podniky (tj. podniky s méně než 50 zaměstnanci a ročním obratem nebo bilanční sumou do 10 mil. €) však byly obzvláště postiženy nedostatkem likvidity, což je jeden z hospodářských dopadů rozšíření koronavirové nákazy. Tím se ještě prohloubily problémy, kterým takové podniky ve srovnání s většími společnostmi čelí při přístupu k financování. Pokud by tyto problémy zůstaly neřešeny, mohlo by to vést k velkému počtu bankrotů mikropodniků a malých podniků, což by vážně narušilo celou ekonomiku EU. Představená změna rozšiřuje dočasný rámec tak, aby členské státy mohly podle něj poskytovat veřejnou podporu všem mikropodnikům a malým podnikům, a to i v případě, že tyto podniky již byly ke dni 31. 12. 2019 ve finančních obtížích. Nemají se to vztahovat na podniky, které jsou v insolvenčním řízení, podniky, které obdržely podporu na záchranu, ale nesplatily ji, nebo na podniky, na něž se vztahuje plán restrukturalizace podle pravidel pro státní podporu. Změna rovněž účinně rozšiřuje možnosti podpory startupů, které z drtivé většiny spadají mezi mikropodniky a malé podniky – zejména těch inovativních, které ve své fázi rychlého růstu mohou vykazovat ztráty, ale pro hospodářské oživení EU mají zásadní význam. Komise také upravila podmínky pro rekapitalizační opatření podle dočasného rámce v případech, kdy k navýšení kapitálu společností přispívají spolu se státem i soukromí investoři. Tyto změny mají být motivací k tomu, aby do společností směřovaly kapitálové injekce s významnou soukromou účastí, čímž se má snížit potřeba státní podpory a riziko narušení hospodářské soutěže. Zejména v případech, kdy stát rozhodne o poskytnutí rekapitalizační podpory, ale k navýšení kapitálu za stejných podmínek jako stát významně přispějí soukromí investoři (v zásadě alespoň 30 % nového vloženého kapitálu), budou zákaz akvizic a horní hranice pro odměňování vedení podniku platit jen 3 roky. Navíc je pro držitele nových i stávajících akcií zrušen zákaz vyplácení dividend, pokud podíl držitelů těchto stávajících akcií na podniku klesne celkově pod 10 %. Změna má také umožnit, aby podniky se stávající účastí státu získávaly kapitál od svých akcionářů podobně jako soukromé podniky. Komise také vyjasnila, že podpora by neměla být podmíněna přemístěním výroby nebo jiné činnosti příjemce z jiné země v rámci EHP na území členského státu, který podporu poskytuje, jelikož taková podmínka by byla pro vnitřní trh obzvláště škodlivá.