Informační společnost v červnu 2020

Členské státy se za podpory Komise 16. 6. 2020 dohodly na souboru technických specifikací pro zajištění bezpečné výměny informací mezi národními aplikacemi pro vysledování kontaktů, které využívají decentralizovanou architekturu. Týká se to naprosté většiny trasovacích aplikací, které již v EU byly (nebo mají být) spuštěny (více v příspěvku „Komise přijala doporučení pro používání dat z mobilních telefonů a aplikací“, Informační společnost v dubnu 2020). Po zavedení tohoto technického řešení mají národní aplikace fungovat i v případě, kdy uživatelé vycestují do jiné země EU, která decentralizovaný přístup rovněž aplikuje. Většina členských států se rozhodla spustit mobilní aplikace, které v souvislosti se šířením koronaviru doplňují manuální vysledování kontaktů. Velká většina schválených národních aplikací je založena na decentralizované architektuře, což znamená, že nahodilé identifikátory uživatelů, u nichž bylo zjištěno, že se po určitou dobu zdržovali v blízkosti daného uživatele, zůstávají v paměti telefonu. Ten je pak porovnává s identifikátory uživatelů, kteří byli nahlášeni jako nakažení. Technická specifikace pro interoperabilitu umožní tyto kontroly provádět také u uživatelů cestujících z jiných členských států, aniž by bylo třeba stáhnout si několik různých národních aplikací. Výměna informací o blízkosti kontaktů sdílených aplikacemi má probíhat v šifrované podobě, která znemožňuje identifikaci jednotlivých osob, a to v souladu s přísnými pokyny EU pro ochranu údajů určenými pro aplikace. Nepoužijí se při tom ani žádná data umožňující geolokalizaci. Na podporu dalšího zefektivnění systému Komise plánuje zřídit službu brány, tj. rozhraní pro účinné získávání a předávání relevantních informací z národních aplikací pro vysledování kontaktů a příslušných serverů. Schválené technické specifikace vycházejí z pokynů pro interoperabilitu, které byly dohodnuty v květnu 2020 a které stanoví obecné zásady. Členské státy již budou moci své aplikace aktualizovat, a umožnit tak výměnu informací mezi národními, decentralizovanými aplikacemi, jakmile budou technicky připraveny. Členské státy, jež jsou součástí sítě pro elektronické zdravotnictví, vypracovaly za podpory Komise v reakci na pandemii koronaviru sadu nástrojů EU pro využití mobilních aplikací k vysledování kontaktů a varování, kterou doplnily pokyny pro ochranu údajů určené pro mobilní aplikace. Jde o součást společného koordinovaného přístupu, který má podpořit postupné ukončování opatření omezujících volný pohyb osob. Od vypuknutí pandemie koronaviru členské státy za podpory Komise vyhodnocují efektivitu a zabezpečení digitálních řešení určených pro boj s krizí a dále jejich aspekty související s ochranou soukromí a osobních údajů. Budou-li aplikace pro vysledování kontaktů plně v souladu s předpisy EU a dobře koordinovány, mohou sehrát klíčovou roli ve všech fázích krizového řízení, zejména pak v této době, kdy většina zemí postupně ruší opatření k omezení fyzického kontaktu. Mohou tak doplnit stávající, manuální způsob vysledování kontaktů a pomoci zastavit další šíření viru.

Komise 24. 6. 2020 zveřejnila zprávu, která hodnotí obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) (č. 676/2016) téměř 2 roky od jeho vstupu v platnost. Podle zprávy GDPR splnilo většinu svých cílů. V první řadě zpráva tvrdí, že poskytuje občanům silná vymahatelná práva a vytvořilo nový celoevropský systém jejich prosazování a správy údajů. Dle Komise se ukázalo, že nařízení je natolik pružné, že dokáže nabídnout digitální řešení i v případě neočekávaných okolností jako COVID-19. Zpráva rovněž došla k závěru, že se mezi členskými státy zlepšuje harmonizace. Ve zprávě je uveden seznam opatření, jejichž pomocí mohou všechny zúčastněné strany, zejména MSP, dále usnadnit uplatňování GDPR, tak aby se skutečně prosadila celoevropská kultura ochrany údajů a důsledné dodržování právních předpisů. Hodnocení uvádí, že rozsah práv občanů je větší a občané mají o svých právech větší povědomí. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů zvyšuje transparentnost a poskytuje lidem vymahatelná práva, jako je právo na přístup, opravu, výmaz, námitku a přenositelnost svých údajů. Podle výsledků průzkumu Agentury EU pro základní práva slyšelo již 69 % evropských obyvatel nad 16 let o GDPR a 71 % lidí slyšelo o vnitrostátním orgánu, který má ochranu údajů na starosti. GDPR umožnilo jednotlivcům hrát aktivnější úlohu v souvislosti s tím, co se děje s jejich údaji v době digitální transformace. Nařízení rovněž přispívá k podpoře důvěryhodných inovací, zejména díky přístupu založeném na posouzení rizik a zásadám, jako je záměrná či standardní ochrana osobních údajů. GDPR poskytuje vnitrostátním orgánům odpovědným za ochranu údajů ty nástroje k prosazování předpisů, jako jsou varování, napomenutí či správní pokuty. Musí však mít pro plnění těchto úkolů k dispozici nezbytné lidské, technické a finanční zdroje. Mnoho členských států to zajišťuje výrazným nárůstem rozpočtových a personálních zdrojů. Dohromady došlo v letech 2016–2019 u všech vnitrostátních orgánů odpovědných za ochranu údajů ke 42% zvýšení počtu zaměstnanců a 49% navýšení finančních prostředků. Mezi členskými státy jsou však stále značné rozdíly. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů zavedlo inovativní systém řízení, jehož účelem je zajistit jednotné a účinné uplatňování tohoto nařízení prostřednictvím tzv. jednotného kontaktního místa. To znamená, že společnost zpracovávající údaje ze zahraničí se musí obracet pouze na jeden orgán odpovědný za ochranu údajů v tom členském státě, kde se nachází její hlavní sídlo. V období od 25. 5. 2018 do 31. 12. 2019 bylo přes jednotné kontaktní místo předloženo 141 návrhů rozhodnutí, z nichž 79 vedlo ke konečným rozhodnutím. Komise také zveřejnila sdělení, které identifikuje 10 právních aktů upravujících zpracování osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů, které by měly být v souladu se směrnicí o ochraně údajů.