19.07.2020
Euroskop, ČTK
Složitým hledáním kompromisů v klíčových sporných tématech dnes už třetím dnem pokračuje summit prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Šéfové států a vlád se snaží přiblížit shodě na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu bloku. Klíčový spor se podle diplomatů vede o poměr grantů a úvěrů ve fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč). Takzvané šetrné země chtějí co nejmenší podíl přímých dotací, naproti tomu Itálie a Španělsko chtějí jako největší příjemci peněz z projednávaného balíku zachovat grantů co nejvíce.
Předseda Evropské rady Charles Michel se dnes už více než sedm hodin odděleně schází s lídry jednotlivých zemí ve snaze přesvědčit je k ústupkům a připravit kompromisní návrh. Ten by měl představit na společném zasedání původně plánovaném na poledne, které ale bylo už několikrát odloženo.
Šéf unijních summitů už v sobotu přesunul 50 miliard eur z grantů do půjček, čímž upravil jejich poměr na 450 miliard ve prospěch grantů ku 300 miliardám eur ve prospěch úvěrů. Zmíněné fiskálně konzervativní země, což je Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko s podporou Finska, však požadují další výrazné škrty. Lídři dvou největších ekonomik Německa a Francie, kteří usilují o co nejrychlejší schválení návrhu s ohledem na akutní hospodářskou krizi, jsou podle některých diplomatických zdrojů ochotni přistoupit na další mírné snížení balíku grantů, nikoli však na rázné škrty přes 100 miliard eur, o kterých mluvilo Nizozemsko a spol.
Podle posledních informací z vyjednávání by se kompromisní výše grantů mohla pohybovat mezi 375 miliardami a 400 miliardami eur, přičemž přijít zkrátka by mohly dotace na výzkum, zdravotnictví či rozvoj venkova.
Nizozemský premiér Mark Rutte navíc trvá na co nejpřísnější kontrole toho, jak budou země čerpající z fondu plnit stanovené reformy. I v tomto bodě učinil Michel v sobotu vstřícný krok, Rutte však nedal najevo, že by jej návrh uspokojil.
Debata se vede také o podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby byla co nejpřísnější, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit. Unijní orgány vedou s těmito dvěma státy řízení kvůli porušování evropských hodnot a maďarský premiér Viktor Orbán předložil v sobotu návrh, který vládu práva vůbec nezmiňuje. Dnes novinářům řekl, že principiálně proti tomuto spojení není, musí však být zajištěno „novým právně závazným nástrojem“, jehož nalezení bude podle Orbána trvat dlouho.
Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes rovněž kategoricky odmítl, že by mohl podpořit současný návrh, při němž by kvalifikovaná většina členských zemí mohla rozhodnout o odstřižení některého státu od finančních zdrojů. „Je to nástroj silnějších zemí, které jím mohou začít vydírat jiné státy,“ řekl novinářům při příchodu na jednání tento konzervativní politik. Dodal, že Polsko nesouhlasí ani se spojováním investic s dosažením takzvané klimatické neutrality, k níž se Polsko jako jediná z unijních zemí dosud nezavázalo.
Michel se odpoledne mimo jiné sešel i s premiéry takzvané visegrádské skupiny, do níž vedle Polska a Maďarska patří i Česká republika a Slovensko. Český premiér Andrej Babiš dal dnes nad ránem po sobotním jednání najevo spokojenost s tím, že se Česku povedlo získat díky změně klíče k rozdělování peněz z fondu přes dvě miliardy eur navíc proti původnímu balíku.
Diplomaté sice dávají médiím najevo, že se jednání pomalu blíží dohodě, avšak odhadují, že se tak spíše nestane v nejbližších hodinách. Objevují se i hlasy, že by summit mohl pokračovat až do pondělí. Pokud by se do té doby ke shodě nepodařilo dospět, sešli by se lídři patrně do konce července ještě jednou.
Autor: Euroskop
