Česká republika se v druhé polovině roku 2022 podruhé v historii stane předsedající zemí Rady Evropské Unie. Klíčovou část každého předsednictví představují jeho programová náplň a priority. Do jejich utváření se v ČR prostřednictvím online konzultace mohli zapojit i občané, kteří do 30. června 2020 vyplnili interaktivní formulář na portálu Euroskop.cz.
Předsedající stát na půl roku do značné míry určuje agendu jednání Rady EU, a to od expertní po politickou úroveň. Česká republika tak díky předsednictví bude mít příležitost k prosazování svých zájmů v Unii, a to jak prostřednictvím stanovování agendy na pracovních jednáních, tak z pohledu volby témat neformálních jednání a pořádaných doprovodných akcí.
Během svého předsednictví bude Česká republika vystupovat jako nestranný mediátor, který bude usilovat o nalezení rozumných řešení přijatelných a přínosných pro všechny občany EU. V době českého předsednictví již bude v pokročilé fázi legislativního vyjednávání velká část návrhů současné Evropské komise, což České republice umožní zásadně ovlivňovat, jakou podobu bude mít výsledná legislativa.
Na základě meziresortní diskuse expertů a ve spolupráci se sociálními partnery byla navržena základní východiska pro priority předsednictví, která naleznete níže. Ta budou muset samozřejmě odrážet aktuální dění a budou dále rozpracována, oficiální program předsednictví pak bude zveřejněn až v roce 2022.
Prioritní témata, na kterých se bude ČR profilovat, jsou následující:
I. Evropa propojená vnitřním trhem, moderní a prosperující
1.1. Prohlubování vnitřního trhu v rychle se měnícím světě – odstraňování bariér pro volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, posilování důvěry spotřebitelů
1.2. Inovace a digitalizace na vnitřním trhu – inovativní důvěryhodné a snadno dostupné evropské digitální služby a produkty ve prospěch Evropanů
1.3 Zlepšení fungování hospodářské a měnové unie – důraz na rozpočtovou odpovědnost a inkluzivní správu HMU
1.4. Evropská průmyslová strategie a Strategie na podporu malých a středních podniků pro udržitelnou a digitální Evropu – podpora evropského průmyslu tváří v tvář globální konkurenci, podpora malých, středních a rodinných podniků, startu-upů a scale-upů
1.5. Transparentní daňový systém – redukce daňových výjimek a preferenčních režimů, boj proti daňovým únikům
1.6. Silný a stabilní finanční trh – zvýšení konkurence finančních služeb i v globálním kontextu, podpora malých a středních poskytovatelů, zohledňování specifik lokálních trhů a proporcionální a kvalitní regulace, zejména v oblasti digitálních financí a ochrany spotřebitele
1.7. Evropská justiční spolupráce – justice vstřícná k občanům, volný pohyb rozhodnutí v civilních věcech a posilování role Evropské soudní sítě ve věcech občanských a obchodních
1.8. Budování dopravní infrastruktury a rozvoj čisté a sdílené mobility – podpora chytré a čisté mobility, digitalizace dopravy, včetně rozvoje autonomního řízení a sdílení mobility, snižování emisí z dopravy, podpora dopravních módů šetrných k životnímu prostředí, zlepšení dopravní propojenosti v Evropě, zejména pak rozvoje vysokorychlostních železnic
II. Evropa silná a bezpečná
2.1. Evropská technologická suverenita ve vesmíru – nastavení funkčních vztahů mezi klíčovými evropskými aktéry pro úspěšnou implementaci Kosmického programu EU, podpora výzkumu, vývoje a průmyslových aplikací
2.2. Bezpečnost digitální infrastruktury a komunikace – zavedení principu kybernetické suverenity v sítích 5G
2.3. Posílená vnitřní bezpečnost – posilování odolnosti, boj proti závažné a organizované trestné činnosti, zejména proti obchodu s lidmi a nelegálnímu obchodu s drogami a zbraněmi, boj proti kyberkriminalitě, potírání všech forem terorismu, násilného extremismu a související radikalizace, ochrana obětí trestných činů
2.4. Bezpečná migrační politika a ochrana vnějších hranic – pokračování ve vyjednávání revize migrační a azylové politiky EU, včetně posílení a rozšíření spolupráce se zeměmi původu a s transitními zeměmi
2.5. Posilování odolnosti a boj proti hybridním hrozbám – komplexní přístup k vnímání aktuálních hrozeb propojující vnitřní i vnější dimenzi, posilování celospolečenské odolnosti a ochrana demokratických procesů a právního státu
2.6. Energetická bezpečnost – dokončování jednotného trhu s elektřinou a plynem, suverenita EU ve strategických surovinách, rozvoj všech nízko-emisních technologií vedoucích ke klimatické neutralitě s důrazem na technologickou neutralitu
2.7. Prohlubování mezinárodního volného obchodu založeného na pravidlech – ambiciózní evropská strategie pro reformu WTO a důraz na prohlubování sítě bilaterálních obchodních a investičních dohod a jejich řádnou implementaci, posilování transatlantického partnerství a spolupráce s asijskými partnery (včetně formátu ASEM)
2.8. Obrana a bezpečnost – rozvoj unijních obranných schopností a iniciativ, posilování spolupráce s NATO
2.9. Posílení role EU ve světě – posilování stability ve světě, zejména v sousedství EU s důrazem na politiku rozšíření a věrohodnou evropskou perspektivu pro země západního Balkánu, Evropskou politiku sousedství s důrazem na Východní partnerství, na Afriku, zvláště na region Sahelu, a na horizontální prioritu podpory lidských práv a demokracie; jednotná a efektivní EU ve vnějších vztazích, včetně rozvojové spolupráce a klimatické diplomacie; oživení transatlantické vazby a konektivity s dalšími regiony
III. Evropa zdravá a udržitelná
3.1. Zdravá příroda a krajina – ochrana biologické rozmanitosti a ekosystémů, boj se suchem, ochrana půdy, zadržování vody v krajině, udržitelné a konkurenceschopné zemědělství, lesní hospodářství a akvakultura, posílení tzv. adaptačních opatření
3.2. Ochrana klimatu – naplňování dlouhodobé nízko-emisní strategie EU s cílem dosáhnout klimaticky neutrálního hospodářství EU do roku 2050 s důrazem na zohlednění rozdílných výchozích podmínek členských států, mezinárodní dimenze a efektivní zapojení a spolupráce při naplňování Pařížské dohody na globální úrovni, ochrana trhu EU před zbožím zatíženým neúměrnou emisní stopou CO2; podpora realistických cílů pro energetickou účinnost
3.3. Zdravé prostředí a zdravá společnost – udržitelné regiony, města i obce, boj s přeshraničním znečištěním, rozvoj oběhového hospodářství a biohospodářství, dostupná zdravotní péče a prevence, včetně prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním, vypořádání se s novými formami znečištění
3.4. Zdravé a kvalitní potraviny – podpora udržitelného zemědělství a rybářství v rámci Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky, včetně strategie z Farmy ke spotřebiteli a podpory regionálních potravin
IV. Evropa soudržná a solidární
4.1. Nová vize politiky soudržnosti – efektivní využití evropských prostředků pro posílení konvergence členských států EU a regionů, podpora rozvoje regionů, měst a obcí, pokračující transformace, odstraňování vnitřních disparit
4.2. Řešení dopadů demografických změn – podpora adaptačních opatření, vnitrostátních i přeshraničních periferií, podpora zaměstnanosti v pečujících profesích sociálních a zdravotních služeb
4.3. Trh práce fungující pro všechny – podpora kvalitních pracovních míst a produktivity práce umožňující snižování příjmových nerovností napříč EU a snižování pracovní chudoby, rovné odměňování a příležitosti pro ženy a muže, podpora prosazování principů slaďování pracovního a soukromého života. Dostupné vzdělávací, sociální a zdravotní služby pro všechny děti, podpora osob znevýhodněných zdravotním postižením, sociálním vyloučením a dlouhodobou nezaměstnaností, včetně odpovídajícího bydlení
4.4. Vyrovnání se se změnami na trhu práce v kontextu demografických změn, digitalizace, robotizace a dekarbonizace podporou adaptability pracovníků a zajištěním flexibilních pracovních podmínek s dostatečnou ochranou pro všechny pracovníky, včetně zaměstnanců ve sdílené ekonomice
V. Evropa chytrá a kreativní
5.1. Vzdělávání jako klíčový faktor konkurenceschopnosti – potřeby měnící se ekonomiky a společnosti, podpora investic do vzdělávání, a celoživotního učení
5.2. Posilování a rozvoj evropského výzkumného, vzdělávacího a kulturního prostoru – důraz na vyvážené rozložení výzkumných infrastruktur v EU a jejich udržitelnost
5.3. Mobilita duševní práce – podpora mobility a vyvážené cirkulace mozků a talentů v EU
5.4. Podpora a rozvoj nových technologií v Evropě –podpora klíčových digitálních technologií jako jsou umělá inteligence, blockchain, vysoce výkonné počítače či kvantová komunikace
5.5. Podpora kulturních a kreativních odvětví – podpora všestranného rozvoje mladé generace, posílení konkurenceschopnosti spolu s rozvojem efektivních dotačních program. Podpora a zvýšení zájmu o kulturní dědictví, udržitelný cestovní ruch, ochrana evropského trhu kulturních a kreativních odvětví
Děkujeme všem, kteří v termínu do konce června 2020 zaslali své náměty. Návrhy byly postoupeny k posouzení Strategické komunikační skupině (skládá se z tiskových mluvčí a vedoucích evropských útvarů resortů a dalších zainteresovaných partnerů, zakotvena je v komunikační strategii předsednictví) a následně finální výběr bude proveden na úrovni vlády.
Autor: Úřad vlády, Euroskop
