10.08.2020
Euroskop, Evropský parlament
Přestože hlavní vlny migrační krize opadly již v roce 2017, migrace směrem do Evropy zůstává nadále jedním z nejvíce sledovaných témat. Shrnutí roku migračních proudů do EU přináší analýza think-tanku Evropského parlamentu.
Pro upřesnění situace kdo je kdo v otázce migrační krize:
- Uprchlík je osoba, která prchá ze země svého původu z důvodu pádných obav z pronásledování, či perzekuce na základě rasy, náboženského vyznání, národnosti, politického přesvědčení, nebo příslušnosti k určité sociální skupině.
Za nastavení současných pravidel musí lidé prchající ze třetích zemí požádat o azyl v první zemi EU, na jejíž území vstoupí. Tímto krokem se stávají tzv. žadateli o azyl. Status uprchlíka, či formu mezinárodní ochrany tyto osoby dostanou až po schválení jejich žádosti zemí, ve které požádaly o azyl.
Za rok 2019 požádalo dohromady v EU, Norsku a Švýcarsku 714 200 osob o azyl. Oproti roku 2018 se tak jedná o 13 % nárůst. Nejvíce žádostí bylo podáno v roce 2016 – 1,3 milionu a v roce 2017 – 728 470 žádostí. Za rok 2019 pak úřady jednotlivých členských zemí udělily status uprchlíka dohromady 295 800 osobám, což je zhruba o 37 tisíc méně, než v roce 2018.
Od vypuknutí migrační krize se proměnily i migrační trasy do Evropy, a to zejména po uzavření balkánské trasy. Nejvíce frekventované jsou pak stále trasy vedoucí přes Středozemní moře k evropským břehům. Za rok 2019 zaznamenala Evropská pohraniční a pobřežní stráž 141 846 údajů o nezákonném překročení hranic EU. V porovnání s uplynulými lety, se jedná o nejmenší číslo od roku 2013, tedy před začátkem migrační krize. Zároveň bylo v roce 2019 na hranicích EU zastaveno 735 835 osob, kterým byl odepřen vstup na území EU. Údaje za první pololetí roku 2020 uvádějí, že plavbou přes Středozemní moře se povedlo dostat do Evropy 23 288 lidem, z čehož 248 osob našlo v moři svou smrt. Více zde.
Migrace ve Středozemním moři. Zdroj: Pixabay.com
Autor: David Březina
