23.09.2020
Lucie Nalejvačová, Euroskop.cz
Agendu zdravotnictví tento rok ve světě do značné míry převzalo téma epidemie covid-19. Do té doby byla největší prioritou Evropské unie v oblasti zdraví léčba rakoviny. Na začátku února proběhla v Bruselu konference s názvem Evropský plán pro boj s rakovinou, na které vystoupila s proslovem i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Od té doby navazující práci přerušila a pozornost veřejnosti získala koronavirová epidemie.
Na začátku září zorganizoval portál POLITICO online panelovou diskuzi, která z části navazovala na již zmíněnou konferenci, z části na léčbu rakoviny v době koronavirové. Panelisté se v ní shodli na tom, že úsilí o boj proti rakovině i covid-19 by měla Evropská unie věnovat dostatek pozornosti i financí.
Debatu moderovala reportérka portálu POLITICO v oblasti zdraví Sarah Wheatonová. Úvodní slova pronesl člen představenstva a vedoucí divize farmaceutik ve společnosti Bayer AG Stefan Oelrich. Debaty se zúčastnili německý europoslanec Peter Liese, ředitel Evropské komise pro veřejné zdraví John F. Ryan, zakladatelka Meloma Patient Network Europe Bettina Ryllová a prezident Evropské organizace pro rakovinu Matti Aapro. Záznam panelové diskuze si můžete přehrát na webových stránkách POLITICO.eu.
Boj proti rakovine v době pandemie covid-19
Všichni penalisté se shodli na tom, že jelikož je rakovina závažné onemocnění, v mnoha případech smrtelné, je nutné i navzdory výzvě, kterou představuje koronavirus, nepřisuzovat jí nižší významnost. Peter Liesse zdůrazňoval, že boj proti onemocnění covid-19 můžeme řídit opatřeními jako udržování dostatečné vzdálenosti mezi lidmi, dezinfekce rukou nebo nošení roušek. Oproti tomu šíření rakoviny takto zabránit nemůžeme.
„Někteří pacienti s rakovinou jsou kvůli pandemii covid-19 v rizikové situaci kvůli jejich potlačené imunitě. Když krize začala, spousta zdravotních systémů se omezovala, uvolňovala se léčba a lůžka. Pacienti s rakovinou, kteří zažívali potíže, byli mnohdy bráni do léčby až jako poslední. Byli v ohrožení rakovinou a opuštěni zdravotním systémem,“ tak popsala svou zkušenost Bettina Ryllová.
Stefan Oelrich připomněl, že na začátku pandemie byla i u závažných léčbách snížená prioritizace. Lidé se báli navštěvovat své lékaře, léčili například infarkt z domova a odkládali léčbu rakoviny. Dnes je už situace lepší, nicméně Matti Aapro apeloval, že komunikace s veřejností a s pacienty je klíčová, a měla by se ještě zlepšit. Patienti by se neměli bát navštěvovat lékaře a neměli by s diagnostikou rakoviny otálet.
Zdraví nemá hranice
Online diskuze se z velké části soustředila na význam spolupráce mezi státy ve zdravotnictví. Peter Liese, John F. Ryan i Matti Aapro si kladou za cíl harmonizaci přístupu k léčbě rakoviny v členských zemích Evropské unie. Ta by nepochybně přišla centrálně z EU a v budoucnosti by usnadnila komunikaci mezi členy v oblasti zdravotnictví.
Spolupráce je důležitá zejména proto, že například v oblasti pediatrie a léčby rakoviny u dětí, mnoho států nemá dostatečné vybavení a potřebné profesionály. Sdílení poznatků, zkušeností, výzkumu, ale také personálu je proto jeden z hlavních cílů boje EU proti rakovině. Jak řekl Matti Aapro, „zdraví nemá hranice, zdraví je všeobecné, zdraví není národní výsadou.“
Co se týče harmonizace zdravotnických systémů, Bettina Ryll argumentovala proti ostatním. Podle ní není vyhlídka na jejich sjednocení napříč Evropskou unií zcela realistická. Připomněla, že státy se od sebe velmi liší, co se týče jejich jazyka, zvyků, rozdíly jsou ale taky ve vývoji zdravotnictví. Není tak nakloněna příkazům z EU o tom, jak mají státy měnit svůj vlastní systém. Ráda by zvolila střední cestu, kdy by státy sdílely s ostatními, co u nich funguje, co naopak nefunguje, a navzájem by se k sobě přirozeně přiblížily.
Důsledky snížení rozpočtu na vědu a výzkum
Značný prostor byl v debatě věnován také financím. Stefan Oelrich zdůraznil, že navzdory tomu, že rakovina je v Evropě druhým nejčastějším onemocněním vedoucím k úmrtí, v celkových investicích do zdraví utratí průměrně státy EU pouze jedno procento ze zdravotních rozpočtů na léky na rakovinu. Zároveň statistiky ukazují, že 73 % přírůstků přežití rakoviny lze připsat inovačním lékům. Finanční zdroje jsou tedy potřeba.
Peter Liesse dokonce řekl, že má velkou výtku na Evropskou radu, protože na posledním summitu EU snížila rozpočet programu Horizont Evropa, který zastupuje finanční prostředky EU na výzkum a vědu. Podle něj musí být, jak na řešení epidemie covid-19, tak na léčbu rakoviny, zajištěno dostatek zdrojů. Pro obě výzvy ve zdravotnictví je výzkum klíčový, bez dostatku financí se nebude moci posunout vpřed.
Panelisté uznali, že je soustředění financí na řešení pandemie nepřekvapilo, odkazovali se na behaviorální ekonomii. Ta říká, že pro člověka je přirozené preferovat současnou spotřebu nad budoucí. Analogicky tak přenesli toto pravidlo na současnou situaci ve zdravotnictví, kdy nejvíce zdrojů momentálně jde na zažehnání krize spojenou s onemocněním covid-19. Podle nich je ale nutné stále věnovat pozornost léčbě rakoviny.
Nejde jen o peníze
John F. Ryan připomněl že mimo dostatečných zdrojů existují i jiné nástroje, které značně pomáhají v boji proti rakovině. Legislativa je podle něj klíčová, „pokud se podíváme 30 let nazpět k prvnímu programu proti rakovině, cílem není jen utrácet peníze, ale taky měnit legislativu. Pokud bych měl říct jediný příklad, tabáková legislativa změnila obrovským způsobem chování obyvatel, co se týče konzumace tabáku.“
Použití legislativy jako nástroje hraje významnou roli v prevenci. Dále, opět k financím, nejde pouze o jejich sumu, ale také o schopnost absorbovat je na unijní úrovni. Problémem stále zůstává fakt, že investice Evropské unie neodpovídají vnitrostátním investicím.
Podle Mattiho Aapra se ve zdravotnictví plýtvá s penězi, zdůrazňoval tak opět nutnost větší koordinace a spolupráce. Řekl také, že ne vždy je nutné neustále inovovat, dobré je se podívat, co už státy mají k dispozici, a popřípadě využít již zavedený mechanismy.
Autor: Lucie Nalejvačová, Euroskop.cz
