Veřejné zdraví v září 2020

Krátce…

Komise podepsala několik kontraktů kvůli vakcínám

Komise 18. 9. 2020 podepsala 2. smlouvu mezi Komisí a farmaceutickými společnostmi Sanofi a GSK a tato smlouva vstoupila v platnost. V dubnu 2020 společnosti Sanofi a GSK oznámily, že podepsaly dohodu o spolupráci s cílem vyvinout adjuvovanou vakcínu proti nemoci COVID-19. Smlouva má umožnit všem členským státům EU nakoupit až 300 mil. dávek očkovací látky od této společnosti. Kromě toho mohou členské státy vyhrazené dávky darovat zemím s nižšími a středními příjmy. Společnosti Sanofi a GSK se rovněž mají snažit včas poskytnout významnou část dodávek svých očkovacích látek prostřednictvím nástroje pro globální přístup k vakcíně proti COVID-19, pilíře pro očkovací látky v rámci Akcelerátoru přístupu k nástrojům proti COVID-19 pro země s nižšími a středními příjmy. Komise již podepsala smlouvu se společností AstraZeneca a pokračuje v projednávání podobných dohod s dalšími výrobci očkovacích látek (společnosti Johnson & Johnson, CureVac, Moderna a BioNTech), s nimiž uzavřela předběžná jednání. Společnosti v září 2020 zahájily studii 1. a 2. fáze, po níž bude do konce roku 2020 následovat studie fáze 3. V případě úspěchu a s výhradou regulačních úvah usilují tyto společnosti o to, aby byla očkovací látka k dispozici do 2. poloviny roku 2021. Komise v červnu 2020 předložila evropskou strategii na urychlení vývoje, výroby a zavádění účinných a bezpečných očkovacích látek proti COVID-19 (více v příspěvku „Komise předložila strategii pro očkovací látky”, Veřejné zdraví v červnu 2020). Výměnou za právo na koupi určitého počtu dávek očkovacích látek v daném časovém rámci Komise financuje výrobcům očkovacích látek část počátečních nákladů, a to formou záruk předběžného nákupu. Poskytnuté finanční prostředky jsou považovány za zálohu na očkovací látky, které členské státy později skutečně zakoupí. Investice do vakcíny proti COVID-19 jsou pro společnosti vyvíjející očkovací látky vzhledem k velkým nákladům a vysoké míře neúspěchu značně rizikovým rozhodnutím. Tyto záruky mají umožnit provádět investice, k nimž by jinak pravděpodobně vůbec nedošlo. Komise je také odhodlána zajistit, aby přístup k očkovací látce získal každý. Proto Komise od května 2020 v rámci globální reakce na koronavirus, neboli globálního opatření pro celosvětové oživení a pro všeobecný přístup k testům, léčbě a očkovacím látkám proti koronaviru, vybrala téměř 16 mld. € a potvrdila svůj zájem podílet se na nástroji COVAX pro spravedlivý přístup k cenově dostupným očkovacím látkám proti COVID-19 na celém světě (více v příspěvku „EU získává prostředky v rámci globální reakce na koronavirus”, Vnější obchodní vztahy v květnu 2020). V rámci globální reakce na koronavirus Komise rovněž v srpnu 2020, coby součást úsilí týmu Evropa (Team Europe), oznámila příspěvek formou záruk ve výši 400 mil. € na podporu nástroje COVAX a jeho cílů.

EU tvrdí, že je potřeba bojovat s koronavirem důrazněji

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) 24. 9. 2020 zveřejnilo aktualizované posouzení rizik týkající se pandemie COVID-19 spolu se souborem pokynů pro zmírňující opatření (jako je hygiena rukou, omezení fyzického kontaktu, čištění a větrání). Z aktualizovaného posouzení rizik vyplývá, že od srpna 2020 se počty nahlášených případů v celé EU a VB zvyšují a že přijatá opatření ne vždy postačují ke snížení nebo omezení expozice. Je proto podle EU důležité, aby členské státy zavedly nezbytná opatření při prvních známkách nových ohnisek nákazy. Patří sem posílení testování a trasování kontaktů, zlepšení dohledu nad veřejnou zdravotní péčí, zlepšení přístupu k osobním ochranným prostředkům a lékům a zajištění dostatečných zdravotních kapacit v souladu s opatřeními, která Komise předložila v červenci 2020. Z posouzení rizik provedeného střediskem ECDC vyplývá, že zmírňující opatření, jako je omezení fyzického kontaktu, hygiena a používání ochranných roušek, se ukázaly jako nedostatečné ke snížení nebo omezení expozice. Současně se dopad narůstajících čísel v jednotlivých zemích různí. Zatímco v některých zemích se tento nárůst týká především mladých lidí (ve věku 15 – 49 let), což má za následek zejména mírné a asymptomatické případy, v jiných zemích vede tento nárůst k většímu počtu úmrtí u starších osob. Současná epidemiologická situace představuje rostoucí riziko pro rizikové skupiny a zdravotnické pracovníky a vyžaduje okamžitá opatření v oblasti veřejného zdraví. Středisko ECDC ve svém posouzení rizik uvádí několik možností reakce, jako je posílení kapacit v oblasti zdravotní péče a zacílení kroků v oblasti veřejného zdraví na osoby, které jsou z lékařského hlediska zranitelné, a na zdravotnické pracovníky. Vyzývá ke zmírňujícím opatřením, strategickému testování, trasování kontaktů, karanténním opatřením, odpovídajícímu informování o rizicích a k opatřením na ochranu duševního zdraví.