14.10.2020
Euroskop, čtk
Po odchodu Velké Británie z EU letos na konci ledna nastalo přechodné období, ve kterém obě strany zahájily vyjednávání o dohodě o budoucích vztazích po brexitu. V některých ohledech však mezi nimi stále panují neshody. Podle britského premiéra Borise Johnsona by měla být dohoda hotová do nejbližšího unijního summitu, který začíná 15. října. Vyjednavač EU Michel Barnier ale připouští, že jednání mohou pokračovat i po tomto datu, již dříve zmínil konec října.
Hlavními spornými body jsou oblasti hospodářské soutěže a zachování rybolovných práv v britských vodách. Sedmadvacítka unijních států usiluje o to, aby Británie jako nedávná členská země a hlavní obchodní partner sladila podmínky pro hospodářskou konkurenci s těmi unijními. Británie tvrdí, že tak jako nezávislá země činit nemusí. A rovněž tak nesouhlasí se zachováním dosavadního přístupu do svých vod pro rybáře z kontinentu.
Další problém představuje nový kontroverzní britský zákon o vnitřním trhu, který nedávno schválila britská Dolní sněmovna. Zákon počítá se zajištěním volného obchodu mezi všemi částmi Británie. Podle protokolu o Severním Irsku, který je jedním z pilířů loni uzavřené brexitové dohody mezi Británií a EU, však má být tato část Británie součástí unijního volného trhu, což má zabránit vzniku tvrdé hranice mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou, která zůstala součástí EU. Podle EU tak nový britský zákon porušuje obsah dohody a Evropská komise kvůli tomu zahájila s Británií právní řízení.
Pokud se dohodu o budoucích vztazích nepodaří uzavřít, zatížila by od ledna příštího roku, kdy skončí přechodné období, vzájemný obchod Británie a EU cla a kvóty podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO).
Přehled vývoje brexitu od roku 2016
Možnost odhlasovat si případné vystoupení Británie z EU slíbil britským voličům bývalý premiér David Cameron před parlamentními volbami v roce 2015, pokud konzervativci získají v parlamentu většinu. Což se stalo a v referendu, vypsaném na červen 2016, si Britové odhlasovali odchod z EU.
Cameron, který v kampani před referendem bojoval za setrvání Británie v unii, ohlásil rezignaci. V čele vlády a konzervativců ho vystřídala Theresa Mayová. Začala složitá vyjednávání o podobě brexitu. Na konci března 2017 Británie oficiálně oznámila záměr odejít z unie, odchod byl stanoven na 29. března 2019. Mayová poté vyhlásila předčasné volby kvůli posílení mandátu konzervativců; ti sice vyhráli, přišli ale o většinu v parlamentu.
V červnu 2018 schválil britský parlament zákon o brexitu, který měl Spojenému království po vystoupení z bloku zajistit právní kontinuitu. V listopadu téhož roku se Británie s EU shodla na textu dohody včetně takzvané irské pojistky, a na znění doprovodné politické deklarace. Dohodu podpořila britská vláda, parlament ji ale na jaře roku 2019 třikrát odmítl.
Premiérka Mayová poté vyjednala s EU odklad termínu brexitu z původního termínu na konec října 2019, a snažila se dále prosadit vyjednanou dohodu v parlamentu. Po květnových volbách do Evropského parlamentu, kde konzervativci drtivě prohráli, vystřídal Mayovou v jejich čele a v čele vlády v červenci Boris Johnson. Tomu se v říjnu podařilo vyjednat s EU novou dohodu. V tomto dokumentu byla sporná irská pojistka nahrazena protokolem o Severním Irsku, který měl zajistit, že po brexitu nebudou obnoveny kontroly na hranici mezi dvěma částmi irského ostrova. Poté EU odhlasovala další odklad brexitu na 31. ledna 2020.
V prosincových předčasných volbách získali konzervativci absolutní většinu v parlamentu a začátkem letošního ledna schválila Dolní sněmovna prováděcí zákon k brexitové dohodě, který posléze prošel i Sněmovnou lordů. A 29. ledna schválil dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie i Evropský parlament. O dva dny později opustila Británie po 47 letech evropský blok. Začalo přechodné období, během kterého se Británie dál řídí unijním právem, ačkoli už není členem EU.
Autor: Euroskop
