09.11.2020
Úřad vlády
V pořadí již čtvrtá videokonference ministrů obchodu, tentokrát v tradičním listopadovém termínu, se zaměří na čtyři hlavní témata. Kromě vysoce aktuální diskuze ke stavu obchodních vztahů EU a USA obsahuje agenda rovněž bilaterální bod týkající se dalšího klíčového obchodního partnera, tedy Číny. Vedle toho budou ministři diskutovat také probíhající revizi obchodní politiky EU a výhled pro WTO a v neposlední řadě bude zhodnocen i aktuální stav projednávaných legislativních návrhů. Lze nicméně očekávat, že délkou i obsahem bude videokonferenci dominovat téma povolební situace v USA.
Obchodní vztahy EU a USA zaznamenaly za poslední čtyři roky období charakterizované vysokou mírou nejistoty a nepředvídatelnosti, započaté stažením USA z jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (tzv. TTIP) počátkem roku 2017. Přestože je možné mluvit o některých pozitivních momentech, obecně přetrvala a dále narostla řada tržních iritantů, doplněná o nekonstruktivní postoj USA v rámci Světové obchodní organizaci. Ministři by proto měli zhodnotit vyhlídky na možný restart obchodních vztahů po nástupu Joa Bidena na pozici prezidenta USA a strategii EU pro následující čtyři roky. Pakliže v oblasti multilaterální spolupráce lze očekávat oživení zájmu USA, a to nejen pokud jde o obchodní oblast, v bilaterální rovině bude nutné vzájemnou relaci definovat znovu. Kromě dlouhodobější strategie v oblasti vzájemných obchodních a investičních jednání je však již nyní nezbytné řešit problematiku uvalení cel na americké produkty v případě obchodního sporu o subvencování Boeingu. Tento krok, ze strategického hlediska i z hlediska načasování velmi citlivý, bude zřejmě jednou z hlavních položek debaty ministrů, stejně jako další osud ochranných cel na ocel zavedených v červnu 2018.
V případě Číny je plánována debata o průběhu vyjednávání komplexní investiční debaty zahájené již v roce 2013. Byť vzájemné summity opakované potvrdily ambici obou stran na dosažení substantivního pokroku jednání a jejich dokončení do konce roku 2020, splnění tohoto cíle není vůbec jisté. EU se v tomto kontextu opakovaně shodla na tom, že prioritu má zejména kvalita dohody před jejím obsahem. V praktické rovině to znamená, že jednání nemohou zásadně pokročit do té doby, než Čína přistoupí na nastavení rovných podmínek pro obě strany, pokud jde o pravidla investování, dostatečné zajištění ochrany investic, pravidel udržitelného rozvoje či rozšíření čínské nabídky přístupu na trh nad rámec stávajících závazků v rámci WTO.
Situace ve Světové obchodní organizaci (WTO) zůstává nadále neutěšená. Současnému dění nicméně dominuje zejména výběr budoucí generální ředitelky organizace, který se zúžil na kandidátky Nigérie a Jižní Koreje. Rodící se konsenzus na půdě WTO byl však již před samotným rozhodnutím zpochybněn ze strany USA, které pohrozily blokací výběru. To je přitom zásadní procesní i obsahový problém, nakolik je pro přijetí rozhodnutí nutný negativní konsenzus všech členů WTO. S výhledem na situaci ve WTO budou ministři diskutovat rovněž probíhající revizi obchodní politiky EU, která by měla vyvrcholit počátkem příštího roku a jejíž výstupy by měly definovat budoucí směr a rámec obchodní agendy EU nejen vůči WTO.
V legislativní oblasti bude podána informace o revizi tzv. vymáhacího nařízení (enforcement regulation), na jejíž podobě byla koncem října dosažena shoda v trialogu, dále potom o aktuálním stavu projednávání revize nařízení o kontrole vývozu zboží dvojího užití či nařízení k nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (tzv. IPI).
Autor: Eliška Drnovská
