Veřejné zdraví v říjnu 2020

Komise chce omezit šíření koronaviru

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě o dodatečných opatřeních v reakci na COVID-19 (KOM(2020)687)

• Komise 28. 10. 2020 přijala dodatečný soubor opatření s cílem omezit šíření koronaviru, chránit životy a posílit odolnost vnitřního trhu. Cílem těchto opatření je pochopit šíření viru a účinnost reakce, zintenzivnit testování a trasování kontaktů, zlepšit přípravy na očkovací kampaně, poskytovat přístup k základním dodávkám (např. vybavení pro očkování) a současně zachovat pohyb veškerého zboží na jednotném trhu a usnadnit bezpečné cestování.

Pozadí

V září 2020 došlo ke zvýšení míry infekce COVID-19 v celé EU. Aby se toto šíření omezilo a zmírnil se jeho dopad, byla iniciována nová opatření. Zdravotní systémy jsou opět pod tlakem.

Ačkoli se připravenost členských států a jejich spolupráce od začátku pandemie zlepšila, nadále má zásadní význam koordinace, kterou lze posílit.

Klíčové a sporné body

Sdělení Komise o dodatečných opatřeních v reakci na COVID-19 stanoví další kroky v klíčových oblastech, aby se posílila reakce EU na nárůst počtu případů COVID-19:

1. Zlepšit tok informací s cílem umožnit informované rozhodování

Pro sledování šíření koronaviru na regionální a celostátní úrovni je potřeba zajistit přesné, komplexní, srovnatelné a včasné informace o epidemiologických údajích, jakož i o testování, trasování kontaktů a dozoru v oblasti veřejného zdraví. V zájmu lepšího sdílení údajů na úrovni EU Komise vyzývá členské státy, aby jí a Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) poskytovaly veškeré relevantní údaje.

2. Zavést účinnější a rychlejší testování

Testování je klíčovým nástrojem pro zpomalení šíření koronaviru. Na podporu společného přístupu a účinné metodiky testování Komise přijala také doporučení o strategiích testování na COVID-19, včetně použití rychlých testů na antigen. Stanovuje klíčové prvky, které je třeba zohlednit v celostátních, regionálních nebo místních strategiích testování: např. jejich rozsah, prioritní skupiny a zásadní body související s kapacitami a zdroji pro testování, jakož i informace o tom, kdy je vhodné rychlé testování na antigen provést. Vyzývá rovněž členské státy, aby do poloviny listopadu 2020 předložily národní strategie testování. Aby Komise mohla přímo nakupovat rychlé testy na antigen a dodávat je členským státům, mobilizuje 100 mil. € v rámci nástroje pro mimořádnou podporu (více v příspěvku „Poslanci schválili 3 mld. € na podporu zdravotnictví v EU“, Veřejné zdraví v dubnu 2020) . Souběžně s tím Komise zahájila společné zadávání veřejných zakázek. Pokud členské státy v případě přijíždějících cestujících uplatňují požadavky na předběžné testování a pokud v zemi původu nejsou k dispozici testovací kapacity pro asymptomatické cestující, měla by být cestujícím nabídnuta možnost podrobit se testu po příjezdu. V případě, že jsou pro jakýkoli účel vyžadovány nebo doporučovány negativní testy na COVID-19, je nezbytné zajistit vzájemné uznávání testů, zejména v souvislosti s cestováním.

3. Plně v přeshraničním kontextu využívat aplikací pro trasování kontaktů a varování

Aplikace pro trasování kontaktů a varování pomáhají přerušit řetězce přenosu. Členské státy doposud vyvinuly 19 národních aplikací pro trasování kontaktů a varování, přičemž bylo zaznamenáno více než 52 mil. stažení těchto aplikací. Komise nedávno uvedla do praxe řešení pro propojení národních aplikací v celé EU prostřednictvím evropské služby federační brány (European Federation Gateway Service). 3 národní aplikace (Německa, Irska a Itálie) byly poprvé propojeny 19. 10. 2020.

4. Účinně očkovat

V rámci strategie EU pro očkovací látky proti COVID-19 Komise jedná o dohodách s výrobci očkovacích látek, aby bylo možné očkovací látky zpřístupnit, jakmile se prokáže, že jsou bezpečné a účinné. Pro maximální účinek je třeba očkovací látky v okamžiku, kdy budou k dispozici, rychle distribuovat a začít jimi očkovat (více v příspěvku „Komise předložila strategii pro očkovací látky”, Veřejné zdraví v červnu 2020 a v příspěvku „Komise podepsala několik kontraktů kvůli vakcínám, Veřejné zdraví v září 2020). Komise navíc 15. 10. 2020 stanovila hlavní kroky, které mají členské státy podniknout, aby byly připraveny. Patří k nim mimo jiné vypracování národních strategií očkování. Komise zavede společný rámec pro podávání zpráv a platformu pro sledování účinnosti národních strategií očkování. Za účelem sdílení osvědčených postupů budou závěry prvního přezkumu národních plánů očkování předloženy v listopadu 2020.

5. Účinně komunikovat s občany

Všechny členské státy by měly znovu vést komunikační kampaně s cílem bojovat proti nepravdivým, zavádějícím a nebezpečným informacím, které se nadále šíří, a řešit riziko „únavy z pandemie“. Očkování je specifickou oblastí, v níž musí veřejné orgány zintenzívnit svá opatření k boji proti chybným informacím a k zajištění důvěry veřejnosti.

6. Zajistit základní dodávky

Od začátku epidemie podporuje EU výrobce, aby zajistila dostupnost základních léků a zdravotnického vybavení. Komise spustila nové společné zadávání veřejných zakázek na zdravotnické vybavení pro očkování. Aby členské státy měly lepší a levnější přístup k nástrojům potřebným pro prevenci, odhalování a léčbu COVID-19, Komise rovněž rozšiřila dočasné pozastavení cel a DPH na dovoz zdravotnického vybavení ze zemí mimo EU. Komise také navrhla, aby nemocnice a lékaři nemuseli za očkovací látky a testovací soupravy používané v boji proti koronaviru platit DPH.

7. Usnadnit bezpečné cestování

Volný pohyb v rámci EU i schengenský prostor bez hranic jsou cenné úspěchy evropské integrace, a Komise se proto snaží zajistit, aby cestování po EU bylo bezpečné jak pro cestující, tak pro jejich spoluobčany.

• Komise vyzvala členské státy, aby v plném rozsahu prováděly doporučení, které přijala Rada v říjnu 2020 v zájmu společného a koordinovaného přístupu k volnému pohybu. Občané a podniky požadují jasnost a předvídatelnost. Měla by být zrušena veškerá zbývající opatření pro kontrolu vnitřních hranic související s COVID-19.
• Agentura EU pro bezpečnost letectví a ECDC pracují na testovacím protokolu pro cestující, který mají používat orgány veřejného zdraví, letecké společnosti a letiště s cílem přispět k bezpečnému příjezdu cestujících. Komise má rovněž spolupracovat s členskými státy a agenturami na společném přístupu k praktickým opatřením v případě karantény.
• K posouzení rizik při příletu a k trasování kontaktů používají členské státy formuláře pro vyhledávání cestujících. Díky pilotnímu projektu, jenž má být spuštěn v listopadu 2020, se členské státy budou moci připravit na zavedení a používání společného digitálního formuláře EU pro vyhledávání cestujících, který má plně respektovat ochranu údajů.
• „Re-open EU“ poskytuje včasné a přesné informace o zdravotních opatřeních a cestovních omezeních ve všech členských státech a některých partnerských zemích. Aby se platforma „Re-open EU“ stala jednotným kontaktním místem pro informace o zdravotních opatřeních a možnostech cestování v celé EU, vyzývá Komise členské státy k poskytnutí přesných a aktuálních informací. Pracuje se rovněž na mobilní aplikaci „Re-open EU“, která má být spuštěna.

Pokud jde o omezení cest, jež nejsou nezbytně nutné, ze zemí mimo EU do EU, předložila v říjnu 2020 Komise pokyny týkající se kategorií cestujících, jejichž úloha je zásadní, a tudíž se na ně vztahují výjimky. To by mělo členským státům pomoci provádět doporučení Rady o dočasném omezení cest do EU.

1. Rozšířit zelené pruhy

Uplatňování zelených pruhů, zejména v případě silniční nákladní dopravy za účelem překročení hranic za méně než 15 minut, přispívá od března 2020 k zachování hospodářské struktury a dodávek zboží v EU (více v příspěvku „Komise zveřejnila praktická doporučení pro zajištění nepřetržitého toku zboží v celé EU prostřednictvím tzv. zelených pruhů”, Doprava v březnu 2020). Komise navrhuje tento přístup založený na zelených pruzích rozšířit. Chce tak zajistit, aby multimodální doprava fungovala účinně v oblastech, jako je například železniční, lodní či letecká nákladní doprava. Členské státy by měly zajistit plynulý volný pohyb zboží na celém jednotném trhu.

Předpokládaný další vývoj

Komise má situaci nadále monitorovat. V případě potřeby budou přeloženy další návrhy.

Odkazy

• Opětovný nárůst případů koronaviru: Komise podniká více kroků, aby posílila opatření v oblasti připravenosti a reakce v celé EU
• Sdělení o dodatečných opatřeních v reakci na COVID-19
• Stránka Komise týkající se opatření v reakci na koronavirus
• Informativní přehled: Opětovný nárůst případů koronaviru: nová opatření v oblasti připravenosti a reakce v celé EU
• Informativní přehled: reakce EU na koronavirus
• Re-open EU
• Aplikace pro trasování kontaktů a varování
• Nástroj pro mimořádnou podporu
• Zelené pruhy

Krátce…

Členské státy projednaly program EU pro zdraví

Coreper 21. 10. 2020 přijal jednomyslně dohodu o mandátu k zahájení jednání s EP o programu „EU pro zdraví“ (2021–2027). Tento program je reakcí na pandemii COVID-19 a zaměřuje se také na dlouhodobá opatření EU v oblasti zdraví. Jeho cílem je zlepšit veřejné zdraví v EU a zvýšit připravenost EU na řešení budoucích zdravotních krizí. V souladu s výsledky zasedání Evropské rady v červenci 2020 je rozpočet ve výši 1,9 mld. € navržený v mandátu Rady 4x vyšší než rozpočet stávajícího programu na období 2014–2020. Cílem programu EU pro zdraví je doplňovat vnitrostátní politiky členských států a podporovat jejich koordinaci s cílem zlepšit lidské zdraví v celé EU prostřednictvím ochrany občanů EU před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami; zlepšování dostupnosti léčivých přípravků a dalších produktů s významem pro krizi; posilování odolnosti a udržitelnosti systémů zdravotní péče; větší využívání digitálních nástrojů a služeb ve zdravotnictví; a posílení úlohy EU v oblasti celosvětového zdraví. Postoj Rady stanovuje řídící mechanismus, jenž má umožnit účinné rozhodování. Zaměřuje se rovněž na řešení dlouhodobých tradičních otázek veřejného zdraví, jako je prevence a léčba přenosných a nepřenosných nemocí, zejména rakoviny, zlepšování duševního zdraví a dlouhodobé péče a snižování nerovností v oblasti zdraví. Komise předložila návrh programu EU pro zdraví (2021–2027) v květnu 2020. Je součástí VFR na období 2021–2027. Dohoda, jíž v Radě dosaženo, bude sloužit jako základ pro jednání s EP.

EU pomohla českým nemocnicím

EU 22. 10. 2020 poskytla v návaznosti na žádost ČR o pomoc EU první zásilku 30 ventilátorů ze společných evropských rezerv zdravotnického vybavení, tzv. nástroje rescEU. Tento nástroj vznikl v březnu 2020 s cílem pomoci zemím postiženým koronavirovou epidemií (více v příspěvku „Komise se snaží o zajištění dodávek osobních ochranných prostředků”, Veřejné zdraví v březnu 2020). Evropské středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události je v kontaktu s českými orgány a v případě potřeby bude možné prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU poslat do ČR z jiných členských států v nejbližších další pomoc. EU přihlédla k závažnosti situace v ČR a proaktivně zahájila uvolnění zdravotnických rezerv rescEU. Kapacita rescEU může zahrnovat různé druhy zdravotnického vybavení, jako jsou ochranné roušky nebo plicní ventilátory používané při intenzivní péči. Tyto zásoby jsou neustále doplňovány. Rezervu spravuje několik členských států, jež jsou zodpovědné za nákup tohoto vybavení. Evropská komise financuje 100 % rezerv včetně skladování a přepravy. V současné době se zásoby rescEU nacházejí v 6 zemích EU: v Dánsku, Německu, Řecku, Maďarsku, Švédsku a v Rumunsku. Tato strategická zdravotnická kapacita je součástí širší rezervy rescEU, včetně dalších kapacit, jako jsou vybavení pro letecké hašení požárů a kapacity pro zdravotní evakuaci. Rezerva rescEU je nouzový prvek mechanismu civilní ochrany EU, který lze aktivovat pro všechny typy přírodních a člověkem způsobených katastrof. Do mechanismu civilní ochrany EU jsou zapojeny členské státy EU, VB (během přechodného období), Island, Norsko, Srbsko, Severní Makedonie, Černá Hora a Turecko. Evropské středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události poté řídí distribuci vybavení a zajišťuje, aby se dostalo tam, kde je ho nejvíce zapotřebí na základě toho, jak o svých potřebách informují státy žádající EU o pomoc v rámci mechanismu civilní ochrany EU. Komise v rané fázi epidemie mobilizovala prostřednictvím mechanismu civilní ochrany evropské zdravotnické týmy složené z lékařů a sester, které pak zasahovaly v Itálii. Pomáhala také distribuovat dezinfekční prostředky, roušky a plicní ventilátory po celé EU a financovala leteckou repatriaci více než 80 tis. občanů EU.