10.11.2020
Euroskop
Komise navrhla minimální mzdy pro pracovníky ve všech členských státech, Komise spouští nový desetiletý plán na podporu Romů, Rada prosazuje posílení ochrany minimálního příjmu v EU, Na lucemburské burze byl kotován první sociální dluhopis vydaný v rámci programu SURE, Rada chce bojovat proti zneužívání dětí na internetu
|
Komise navrhla minimální mzdy pro pracovníky ve všech členských státech
|
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (KOM(2020)682)
- Komise 28. 10. 2020 předložila návrh směrnice, která má zajistit, aby pracovníci v Unii byli chráněni přiměřenými minimálními mzdami, jež jim umožní důstojný život bez ohledu na to, kde pracují.
Pozadí
Pokud jsou minimální mzdy nastaveny na přiměřenou úroveň, nemají pouze pozitivní sociální dopad, ale přinášejí také širší ekonomické výhody, protože snižují nerovnost v odměňování, pomáhají udržet domácí poptávku a posilují motivaci k práci. Přiměřené minimální mzdy mohou rovněž pomoci snížit rozdíly v odměňování žen a mužů, neboť minimální mzdu pobírá víc žen než mužů.
Předsedkyně Komise na začátku svého mandátu přislíbila, že předloží právní nástroj, který pracovníkům v EU zajistí spravedlivou minimální mzdu, a svůj slib zopakovala ve svém prvním projevu o stavu Unie v září 2020 (více v příspěvku „Komise nastínila směřování EU v následujícím roce”, Institucionální záležitosti v září 2020).
Právo na přiměřenou minimální mzdu je zakotveno v zásadě 6 evropského pilíře sociálních práv, který v listopadu 2017 v Göteborgu společně vyhlásily EP, Rada jménem všech členských států a Komise.
Návrh směrnice je založen na čl. 153 SFEU týkajícím se pracovních podmínek. Navazuje na dvoufázovou konzultaci se sociálními partnery. Návrh má pomáhat chránit zaměstnavatele vyplácející svým pracovníkům důstojné mzdy tím, že zajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž.
Současná krize zasáhla zejména odvětví, kde je vyšší podíl pracovníků s nízkými mzdami, jako je úklid, maloobchod, zdravotnictví a dlouhodobá a ústavní péče. Zajištění důstojného života pro pracovníky a snížení chudoby pracujících osob je důležité nejen během krize, ale je také nezbytné pro udržitelné a inkluzivní hospodářské oživení.
Klíčové a sporné body
Minimální mzdy existují ve všech členských státech EU. V 21 zemích mají zákonné minimální mzdy a v 6 členských státech (Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko) je ochrana formou minimální mzdy zaručena výhradně kolektivními smlouvami. Ve většině členských států však pracovníci pociťují dopad nedostatečné přiměřenosti a/nebo mezer v působnosti ochrany formou minimální mzdy. S ohledem na výše uvedené skutečnosti vytváří navržená směrnice rámec pro zlepšení přiměřenosti minimálních mezd a zajištění ochrany pracovníků formou minimální mzdy v EU.
Návrh Komise respektuje zásadu subsidiarity: stanoví rámec pro minimální standardy, přičemž respektuje a zohledňuje pravomoci členských států a autonomii sociálních partnerů i smluvní svobodu v oblasti mezd.
- Neukládá členským státům povinnost zavést zákonnou minimální mzdu ani nestanoví společnou výši minimální mzdy.
Země, v nichž je rozšířeno kolektivní vyjednávání, mají obvykle menší podíl pracovníků s nízkými mzdami, nižší nerovnost v odměňování a vyšší minimální mzdy. Cílem návrhu Komise je proto podpořit kolektivní vyjednávání o mzdách ve všech členských státech.
Země se zákonnými minimálními mzdami by měly zavést podmínky pro stanovení minimální mzdy na přiměřené úrovni. Tyto podmínky zahrnují jasná a stabilní kritéria pro stanovení minimální mzdy, orientační referenční hodnoty pro posouzení přiměřenosti a pravidelnou a včasnou aktualizaci minimálních mezd. Tyto členské státy se rovněž vyzývají, aby zajistily přiměřené a odůvodněné využívání odchylek a srážek z minimální mzdy a účinné zapojení sociálních partnerů do stanovování a aktualizace zákonné minimální mzdy.
Návrh stanovuje lepší prosazování a monitorování ochrany formou minimální mzdy stanovené v každé zemi. Dodržování příslušných předpisů a jejich účinné prosazování má zásadní význam pro to, aby byla pracovníkům ochrana formou minimální mzdy skutečně zajištěna a aby byly podniky chráněny před nekalou hospodářskou soutěží.
- Podle navržené směrnice budou muset členské státy každoročně podávat Komisi zprávu s informacemi o ochraně formou minimální mzdy.
Předpokládaný další vývoj
Návrh Komise bude nyní předložen EP a Radě ke schválení. V případě přijetí budou mít členské státy 2 roky na provedení směrnice ve svém vnitrostátním právu.
Odkazy
Krátce…
Komise spouští nový desetiletý plán na podporu Romů
|
Komise 7. 10. 2020 přijala nový desetiletý plán zahrnující návrh doporučení Rady na podporu Romů v EU. Je třeba se zaměřit na 7 klíčových oblastí: rovnost, začlenění, účast, vzdělávání, zaměstnanost, zdravotní péči a bydlení. Pro každou oblast vytyčila Komise nové cíle a vydala doporučení členským státům ohledně toho, jak jich dosáhnout. Cíle a doporučení poslouží jako důležité nástroje, pomocí nichž bude možné měřit dosažený pokrok a zajistit, aby EU zlepšila poskytování nezbytné podpory, kterou stále mnoho Romů žijících v EU potřebuje. Cílem je dosáhnout úplné rovnosti, a proto Komise navrhla minimální cíle pro rok 2030, přičemž vycházela z pokroku dosaženého v předchozím rámci. Jde mimo jiné o to: alespoň o 1/2 snížit procento Romů, kteří byli vystaveni diskriminaci; zdvojnásobit procento Romů, kteří svoji zkušenost s diskriminací ohlásí; alespoň o 1/2 snížit mezeru chudoby mezi Romy a obecnou populací; alespoň o 1/2 snížit rozdíl v účasti na předškolním vzdělávání; alespoň o 1/2 snížit podíl romských dětí, které navštěvují segregované základní školy v členských státech s významnou romskou populací; alespoň o 1/2 snížit rozdíly v zaměstnanosti a rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů; alespoň o 1/2 snížit rozdíly ve střední délce života; alespoň o 1/3 snížit rozdíly, pokud jde o deprivaci v oblasti bydlení; a zajistit, aby alespoň 95 % Romů mělo přístup k vodě z vodovodu. Komise poskytuje členským státům pokyny a stanovila seznam opatření, která mají přijmout, aby se pokrok na poli rovnosti, začleňování a účasti Romů urychlil. Jedná se např. o rozvoj systémů podpory romských obětí diskriminace, osvětové kampaně ve školách, podporu finanční gramotnosti, podporu zaměstnávání Romů ve veřejných institucích a zlepšení přístupu romských žen ke kvalitním lékařským prohlídkám, screeningu a plánovanému rodičovství. Komise vyzvala členské státy, aby do září 2021 předložily vnitrostátní strategie a každé 2 roky podávaly zprávu o jejich provádění. Komise bude sledovat pokrok při plnění cílů pro rok 2030, přičemž bude vycházet z údajů z průzkumů prováděných Agenturou EU pro základní práva a z příspěvků ze strany občanské společnosti. V polovině období bude rovněž provedeno důkladné celkové hodnocení nového desetiletého plánu. Nový strategický rámec EU pro Romy je prvním přímým příspěvkem k provádění akčního plánu EU proti rasismu na období 2020–2025 a součástí závazku předsedkyně Ursuly von der Leyenové pro „Unii rovnosti“. Nový strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů vychází z rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020. Navazuje na práci Komise v jiných oblastech, včetně nedávno přijatého akčního plánu EU proti rasismu na období 2020–2025, strategie v oblasti práv obětí a strategie pro rovnost žen a mužů.
Rada prosazuje posílení ochrany minimálního příjmu v EU
|
Rada 12. 10. 2020 přijala závěry o posílení ochrany minimálního příjmu v EU v zájmu boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení během pandemie COVID-19 a po ní. Rada uznává, že systémy minimálního příjmu přispívají k sociální ochraně nejvíce znevýhodněných skupin ve společnosti, včetně osob, které krize COVID-19 zasáhla nejvíce. Mají také stabilizační účinek na ekonomiku jako celek. Rada rovněž uznává, že tyto systémy pomáhají lidem začlenit se do zaměstnání a do společnosti. V závěrech Rady se členské státy a Komise vyzývají, aby spolupracovaly na provádění evropského pilíře sociálních práv, který zdůrazňuje zásadu, podle které každý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na přiměřené dávky zaručující minimální příjem, který mu umožní důstojný život ve všech etapách života (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017, v příspěvku „Komise chce pokročit při provádění evropského pilíře sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2017 a v příspěvku „Komise představila sdělení týkající se „sociálně silné” EU”, Zaměstanost a sociální věci v lednu 2020). Vzhledem k tomu, že je na členských státech, aby koncipovaly své politiky sociální ochrany. Od Komise se žádá, aby zahájila aktualizaci rámce EU s cílem podporovat a doplňovat politiky členských států v oblasti vnitrostátní ochrany minimálního příjmu. V závěrech se rovněž členské státy a Komise vyzývají, aby řešily nedostatky v ochraně minimálního příjmu a co nejlépe využívaly podporu z fondů EU, jako je ESF+ a nástroj EU na podporu oživení Next Generation EU.
Na lucemburské burze byl kotován první sociální dluhopis vydaný v rámci programu SURE
|
EU 27. 10. 2020 informovala o tom, že na lucemburské burze cenných papírů (LuxSE) byl kotován první sociální dluhopis vydaný v rámci programu EU SURE. Nástroj SURE (podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci) EU zřídila začátkem tohoto roku, aby pomohla ochránit evropská pracovní místa i evropské zaměstnance silně zasažené pandemií COVID-19 (více v příspěvku „Komise chce pomoci zajistit pracovní místa”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020). Sociální dluhopis bude přijat k obchodování na lucemburské zelené burze (LGX). Emise sociálních dluhopisů v hodnotě 17 mld. € představuje vůbec první sociální dluhopis, který emitovala Komise. Tato emise sestává ze 2 tranší: z tranše v hodnotě 10 mld. € s desetiletou splatností a z tranše v hodnotě 7 mld. € s dvacetiletou splatností. Dluhopis byl už 13x nadobjednán. Poptávka po něm přesáhla 233 mld. €. Komise první sociální dluhopisy v objemu 17 mld. € na pomoc při ochraně a zachování pracovních míst vydala 21. 10. 2020. O tento nástroj s vysokým ratingem byl mezi investory veliký zájem a dluhopisy byly více než 13krát nadobjednány, což se projevilo v příznivých cenových podmínkách pro oba z nich. Oba dluhopisy byly vydány za atraktivních podmínek, které odráží vysoký zájem. Desetiletý dluhopis byl oceněn na 3 bazické body nad sazbami mid-swap. Dvacetiletý dluhopis byl oceněn na 14 bazických bodů nad sazbami mid-swap. Konečné ážio nové emise bylo odhadnuto na 1 bazický bod pro desetiletou tranši a 2 bazické body pro dvacetiletou tranši. Obě tyto hodnoty jsou vzhledem k vydanému objemu velmi nízké. Pro dosud největší emisi dluhopisů, kterou kdy Komise vydala, jde o atraktivní cenové podmínky a znamená to příznivý začátek programu SURE. Komise poskytuje členským státům úvěry za stejných podmínek, za nichž si sama půjčuje. Banky, které Komisi při této transakci podpořily (jako společní hlavní upisovatelé – „joint bookrunners“), jsou Barclays (IRL), BNP Paribas, Deutsche Bank, Nomura a UniCredit. Získané finanční prostředky budou poskytnuty přijímajícím členským státům ve formě úvěrů, které jim pomohou pokrýt náklady přímo související s financováním vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření v reakci na pandemii. Komise 7. 10. 2020 oznámila, že připravované dluhopisy EU SURE v hodnotě až 100 mld. € vydá jako sociální dluhopisy. Za tímto účelem Komise přijala nezávisle hodnocený rámec pro sociální dluhopisy. Tento rámec má poskytnout investorům do těchto dluhopisů jistotu, že mobilizované finanční prostředky budou sloužit skutečně sociálnímu cíli. Toto oznámení navazuje na to, že Rada schválila poskytnutí finanční podpory v rámci nástroje SURE členským státům na pomoc při ochraně pracovních míst a pracovníků (více v příspěvku „Komise chce pomoci zajistit pracovní místa”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020 a v příspěvku „Pomoc z nástroje SURE byla schválena Radou”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2020).
Rada chce bojovat proti zneužívání dětí na internetu
|
Coreper se 28. 10. 2020 dohodl na mandátu k jednání o dočasných pravidlech, která poskytovatelům komunikačních služeb, jako jsou e-maily a služby pro zasílání zpráv, umožní pokračovat v odhalování pohlavního zneužívání dětí na internetu. Tato dočasná pravidla mají být zavedena do 21. 12. 2020, kdy vstoupí v platnost komplexní evropský kodex pro elektronické komunikace (směrnice č. 1972/2018), což má přinést novou definici služeb elektronických komunikací, která má zahrnovat také „interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech“ (NI-ICS). V návaznosti na uvedenou změnu mají tyto služby namísto obecného nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení č. 679/2016 o GDPR) dodržovat pravidla pro zachování důvěrnosti stanovená ve směrnici o soukromí a elektronických komunikacích a bez zvláštní výjimky nebudou moci pokračovat ve své současné praxi v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu. Směrnice č. 58/2002 o soukromí a elektronických komunikacích zajišťuje ochranu soukromého života a důvěrnost sdělení a osobních údajů v odvětví elektronických komunikací. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací musí při zpracování komunikačních údajů dodržovat zásady ochrany soukromí na internetu. Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích se ve své definici „služeb elektronických komunikací“ opírá o definici v kodexu pro elektronické komunikace. Někteří poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech již u svých služeb používají specifické technologie k odhalování pohlavního zneužívání dětí, a to za účelem jeho odstraňování a oznamování donucovacím orgánům a organizacím jednajícím ve veřejném zájmu v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí. Na rozdíl od GDPR směrnice o soukromí a elektronických komunikacích neobsahuje právní základ pro dobrovolné zpracování obsahu nebo provozních údajů za účelem odhalování pohlavního zneužívání dětí. V případě služeb spadajících do oblasti působnosti směrnice o soukromí a elektronických komunikacích nebudou poskytovatelé NI-ICS moci nadále moci přijímat taková opatření, pokud nebude legislativní opatření urychleně přijato a uvedeno v účinnost do 21. 12. 2020. Odchylka umožní, aby tyto činnosti pokračovaly, pokud budou v souladu s GDPR. Komise oznámila, že do 2. čtvrtletí roku 2021 navrhne právní předpisy pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu. Cílem těchto právních předpisů bude poskytnout dlouhodobé řešení, které by dočasné opatření nahradilo. Podle postoje Rady se dočasné nařízení použije do konce roku 2025 nebo do dřívějšího data, kdy instituce EU přijmou trvalý právní nástroj a toto dočasné opatření zruší.