Petr Pospíšil, Euroskop, 15.11.2020
REPORTÁŽ – Proč mají Češi většinově odmítavý postoj ke společné evropské měně? Jaké argumenty hovoří pro i proti přijetí eura? A v jakých směrech se situace v eurozóně proměnila od vstupu ČR do EU v roce 2004? O těchto i jiných otázkách diskutovali účastníci online debaty Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku.
Debaty se zúčastnili viceguvernér České národní banky Marek Mora, státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková a poslanec Marian Jurečka. Debatu moderovala Julie Hrstková z Hospodářských novin.
Marek Mora na úvod vysvětlil, že se situace od roku 2003 výrazně změnila. Pravidelné průzkumy veřejného mínění Eurobarometr v posledních letech konstantně ukazují, že je Česká republika jednou ze zemí, kde má euro nejmenší podporu. Zároveň průzkumy ukazují, že obyvatelé většiny unijních zemí, kde se eurem neplatí, jsou většinově s tímto stavem spokojeni. Výjimku představují Rumuni a Bulhaři, kteří by si výměnu svého platidla za společnou evropskou měnu přáli.
Češi se nejvíce obávají negativních důsledků přijetí eura
Speciální průzkum realizovaný mezi českými občany podle Mory dále odhalil, že Češi se o podmínkách případné konvergence k euru cítí být dobře informováni a v případě zavedení eura by se této změně přizpůsobili. Ze zemí, ve kterých se eurem dosud neplatí, čeští respondenti nejvíce vyjadřovali přesvědčení, že by zavedení společné měny vyústilo v negativní důsledky, mezi nimiž dotázaní uváděli například ztrátu identity. Národní banky respondenti považují za nejdůvěryhodnější zdroj informací o euru, unijní instituce figurují na druhé příčce.
Následně Mora zrekapituloval, do jaké míry Česko v současnosti splňuje maastrichtská neboli též konvergenční kritéria, jejichž splnění je podmínkou pro přijetí společné evropské měny. Kritérium přípustné míry úrokových sazeb stejně jako maximální výši dluhu veřejných financí ČR splňuje. Naopak podmínku cenové stability a maximální výše deficitu státního rozpočtu nyní nesplňujeme. „Ale to teď v Evropské unii nikdo,“ doplnil Mora s odkazem na probíhající pandemii koronaviru.
Pro euro hovoří otevřenost ekonomiky, proti strukturální rozdíly
Představitel České národní banky poté shrnul hlavní argumenty pro i proti přijetí eura. Pro společnou evropskou měnu svědčí otevřenost české ekonomiky, její obchodní a vlastnická provázanost s eurozónou, stejně jako rozsah používání eura a dosažení větší stability a odolnosti bankovního sektoru. Argumenty proti euru zahrnují nedostatečnou konvergenci mezi jednotlivými členskými zeměmi Unie, nižší strukturální podobnost ekonomik, skutečnost, že fiskální politika nepůsobí stabilizačně a problematická udržitelnost veřejných financí v některých zemích EU.
Hlavní problémy se podle Mory týkají zaprvé situace v eurozóně, zadruhé institucionálních aspektů. V rámci eurozóny Mora považuje za problematické, že některé státy dlouhodobě nekonvergují s většinou EU, v jiných zemích evidujeme enormní nezaměstnanost či neudržitelnost veřejných financí. Z hlediska institucionálních otázek Mora kritizuje nedůslednost při vymáhání rozpočtové disciplíny prostřednictvím Paktu stability a růstu, nedokončenost bankovní unie, zadluženost Unie kvůli nástroji Next Generation EU i změnu přístupu k přijímání nových členů do mechanismu ERM II.
Česko dohání průměr EU, přijetí eura by ekonomicky zvládlo
Svůj úvodní příspěvek Mora shrnul tím, že Česko vůči průměru i jádru eurozóny konverguje a ekonomicky by vstup do eurozóny zvládla. Zároveň je ovšem nutné zohlednit, že situace v eurozóně je nestabilní a od vstupu ČR do EU se podmínky určující fungování eurozóny značně změnily, což činí vstupní závazek přijmout euro diskutabilním.
Podle Mileny Hrdinkové souvisí nepopularita eura s obecně rezervovaným postojem české veřejnosti k Evropské unii. V Česku podle ní chybí výrazný politický důvod, proč do eurozóny vstoupit. Pro srovnání státní tajemnice pro evropské záležitosti uvedla, že například pro pobaltské státy mělo přijetí eura značný bezpečnostní rozměr, ostrovní členské státy Unie – Kypr a Malta – zase nevykazovaly přílišnou sounáležitost vůči své vlastní měně. V Bulharsku na přelomu let 1996 a 1997 klesla hodnota úspor více než stokrát, tudíž místní obyvatelstvo po této traumatizující ekonomické zkušenosti mělo výrazný důvod volat po společné evropské měně. Česko naštěstí žádnou z těchto zkušeností nedisponuje a čeští občané projevují značnou důvěru k České národní bance.
Eurozóna není v ideálním stavu, panují rozdíly mezi Severem a Jihem
Hrdinková souhlasila i s problémy uvedenými svým předřečníkem. Eurozóna od ekonomické krize, která Evropu postihla před více než deseti lety, v ideálním stavu není a mezi občany panuje rozšířená obava z toho, že bychom se v případě přijetí eura museli podílet na řešení ekonomických problémů v jiných členských zemích Unie.
Podle Mory se ukazuje, že fungování jednotné měny v „konfederaci“ je problematické. To zejména proto, že mezi „Severem“ a „Jihem“ v rámci EU panují strukturální odlišnosti, které zapříčiňují snahu vytvářet stále nové nástroje. „Homogennější Unie by fiskální unii a podobné nástroje nepotřebovala,“ uvedl Mora.
Český podnikatelský sektor prokázal přizpůsobivost
A byla by Česká republika na vstup do eurozóny připravená? Podle Mileny Hrdinkové má smysl hodnotit naši připravenost pouze relativně, vůči jiným státům. Je skutečností, že míra transakcí činěných českými podnikateli v eurové měně je relativně vysoká, což svědčí o adaptabilitě tuzemského podnikatelského sektoru.
Marian Jurečka zmínil svoji osobní zkušenost. Před vstupem do politiky působil ve středně velké firmě, která se věnovala zahraničnímu obchodu. Společná evropská měna má podle Jurečky pozitivní efekt na stabilitu firem a jejich plánování. „80 procent našeho HDP je tvořeno zahraničním exportem, z toho 60 procent je do zemí EU,“ podložil svá tvrzení Jurečka. Dodal však, že jinou otázkou je, kdy by měl vstup do eurozóny nastat. Přístupový proces totiž má několik fází a od rozhodnutí vstoupit k samotnému přístupu uplyne většinou několik let. O přijetí eura je podle Jurečky nutné vést racionální debatu, protože rozhodnutí přijmout společnou evropskou měnu v sobě má i nemalý geopolitický význam. V případě, rozhodne-li se tuzemská politická reprezentace v budoucnu přijmout euro, ČNB podle Mory tomuto rozhodnutí nebude házet klacky pod nohy.
Typ měny sám o sobě prosperitu nezaručuje
Všichni tři diskutující se shodli v tom, že pro bohatství a ekonomickou prosperitu země není měna rozhodujícím faktorem. „Není prokázáno, že by euro vedlo k tomu, že by země bohatla rychleji,“ vysvětlil Mora a ilustroval na příkladu Dánska či Švédska, že země mohou bohatnout i bez společné evropské měny. „My jsme dlouhodobě makroekonomicky stabilní země, nemáme teď důvod vzdávat se něčeho, co nám funguje dobře,“ doplnil Mora. Podle Hrdinkové spíše než členství v eurozóně bohatství určuje stav veřejných financí a produktivita. „Euro není záruka ani jistota prosperity,“ uvedl Marian Jurečka a pokračoval: „Je to nástroj pro větší stabilitu, předvídatelnost prostředí a pro snížení transakčních nákladů.“
Jeden z dotazů sledujících diváků mířil na to, proč nemůže v rámci EU fungovat jednotná měna podobně jako americký dolar ve federálních státech USA. Podle Mory je mezi Spojenými státy a Evropskou unií zásadní rozdíl v tom, že USA je politickou federací, zatímco EU nikoli. Kromě toho zcela odlišně – homogenněji – funguje i americký trh práce, v jehož rámci například pracovníci migrují z jednoho členského státu do druhého v mnohem větší míře než mezi jednotlivými členskými zeměmi Unie. Milena Hrdinková souhlasila: „EU funguje institucionálně na jiných principech.“ Situaci podle ní dále komplikuje skutečnost, že v případě Evropské unie měnová unie není doprovázena skutečnou fiskální unií: „Fiskální politika je z 90 procent výlučnou pravomocí členských zemí,“ doplnila.
Dobrou vyjednávací pozici lze mít i bez eura, to je však výhodou
Jiný z dotazů se týkal toho, zda by přijetí eura vedlo k silnější pozici České republiky při vyjednávání v unijních institucích. S tím Milena Hrdinková souhlasila: „Silnější pozice v rámci eurobloku je zvláště po brexitu jeden z nejpřesvědčivějších argumentů pro vstup.“ Česko je podle v ní v současné době vytváření nových koalic ke vstupu do eurozóny rozpočtově odpovědnějšími členskými státy lákána. Avšak Hrdinková zároveň dodala, že státy jako Švédsko či Dánsko si dokážou příznivou vyjednávací pozici získat i bez členství v eurozóně. Ačkoli jsou nečlenské země eurozóny v důsledku brexitu oslabeny, unijní instituce podle Hrdinkové stejně realizují většinu jednání v inkluzivním formátu. „Ostatní státy nás na Radě respektují a nechovají se k představitelům ČR jako k méněcenným,“ potvrdil v souhlasném duchu Marian Jurečka.
Marek Mora následně hovořil o závazku přijmout euro, k němuž se Česko zavázala v momentu vstupu do Evropské unie. „V momentě, kdy se mění pravidla hry za chodu, je otázka, jestli stále máme cítit závazek tak silně jako na začátku,“ formuloval řečnickou otázku Mora, podle něhož je ČR svými zahraničními partnery vnímána jako země, jež provádí svoji měnovou politiku dobře. Zároveň ovšem Mora vyloučil, že by ČNB byla jakkoli předpojatá proti přijetí eura ve snaze zachovat si stávající rozsah kompetencí. České národní bance by i po přijetí eura zůstalo mnoho dalších pravomocí – například výkon bankovního dohledu, zajišťování finanční stability a péče o peněžní oběh.
Problémy eurozóny? Ne všechny země fungují jako Německo
Mora připomněl, že z hlediska institucionálně-právního nastavení není možné z eurozóny vystoupit. Panuje obava, že by ve vystupování pokračovaly další státy: „Strukturálně slabších zemí je v eurozóně více,“ vysvětlil Mora. Zároveň ovšem vyjádřil přesvědčení, že měnovou unii neřídí ty nejslabší státy, nýbrž ty nejsilnější – jako je Německo. „Kdyby všechny státy fungovaly jako Německo, tak se o problémech eurozóny nebavíme,“ prohlásil a připomněl, že Řecko do eurozóny vstoupilo díky statistickému podvodu.
Na závěr se diskutující vyjádřili k tomu, jak zlepšit veřejné mínění o euru potažmo Evropské unii. Skeptický postoj k euru podle Mariana Jurečky může plynout z přehnaných očekávání, jaká Češi od vstupu do Unie měli. „Pokud by eurozóna fungovala tak, jak byl její smysl formulován na začátku – jako výtah ke společné prosperitě – bylo by euro tak přitežlivý projekt, že by o něj stáli všichni,“ přidal svoji perspektivu Marek Mora. „Je potřeba pěstovat kvalitní proevropskou politiku napříč politickým spektrem,“ doporučuje Milena Hrdinková.
Videozáznam celé debaty je k dispozici zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
