Vnější obchodní vztahy v listopadu 2020

Krátce…

Komise zavedla kontrolu dovozu bioetanolu

Komise od 4. 11. 2020 zavedla kontrolu dovozu etanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo (dále jen „bioehanol“) do EU. V souvislosti s hospodářským útlumem způsobeným pandemií COVID-19 se v posledních měsících výrazně zvýšil dovoz bioetanolu za nízké ceny. Evropské odvětví výroby bioetanolu poskytlo důkazy o tom, že další nárůst dovozu by mu způsobil hospodářskou újmu. Komise proto přijala okamžitá opatření s cílem umožnit sledování objemu dovozu. Odvětví výroby bioetanolu tak bude moci situaci lépe posoudit. Kontrola dovozu ze strany Komise není opatření omezující dovoz. Jde o rychlé monitorování vývoje dovozu konkrétních výrobků. Příslušné údaje budou zveřejněny. Tato kontrola by měla dotčeným odvětvím pomoci získat lepší přehled o situaci a poskytnout jim fakticky podložené informace, které jim pomohou prozkoumat potřebu dalších opatření. Kontrola se zavádí v návaznosti na žádost Francie podanou jménem evropského odvětví výroby bioetanolu. Uvedené výrobní odvětví poskytlo dostatečné informace, ze kterých vyplývá, že v nedávné době došlo k významnému nárůstu dovozu a že tento dovoz by mohl vést k hospodářské újmě. Členskými státy podpořený prováděcí akt stanoví kontrolu dovozu ze všech zemí původu po dobu 1 roku. V podobné situaci se mohou nacházet i další odvětví EU, je Komise připravena přezkoumat veškeré žádosti. Možnosti kontroly dovozu mohou využít evropská hospodářská odvětví, která poskytnou dostatečné počáteční důkazy o významných nepříznivých dopadech a újmě z důvodu nedávného nárůstu dovozu.

Kontroly vývozu by měly být upraveny

Rada a EP 9. 11. 2020 dosáhly dohody týkající se týkající se modernizace kontrol vývozu EU u citlivého zboží a technologií dvojího užití. Výsledkem zavedení odsouhlasených změn má být modernější a přísnější soubor nástrojů pro kontrolu vývozu EU, který umožní účinně reagovat na vyvíjející se bezpečnostní rizika a nově vznikající technologie. Stávající režim EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití funguje od roku 2009. Bylo nutné jej přizpůsobit měnícím se technologickým, ekonomickým a politickým okolnostem. V obecnější rovině je cílem nových pravidel dále posílit činnost EU v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, přispět k míru, bezpečnosti a stabilitě ve světových regionech a prostřednictvím kontroly vývozu zboží dvojího užití z EU pomoci zajistit dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Nově dohodnuté nařízení obsahuje tyto hlavní prvky: (1) v zájmu předcházení porušování lidských práv a bezpečnostních hrozeb souvisejících s možným zneužitím technologií kybernetického dohledu obsahují nová pravidla ustanovení, na jejichž základě tyto technologie za určitých okolností podléhají přísnějším kontrolám vývozu. (2) Nařízení kromě toho nyní zahrnuje koordinační mechanismus na úrovni EU, který umožňuje lepší výměnu informací mezi členskými státy ohledně vývozu zboží pro kybernetický dohled. (3) Nařízení zavádí pro vývoz zboží dvojího užití 2 nová všeobecná vývozní povolení EU: jedno pro kryptografické zboží a jedno pro převod technologií uvnitř skupiny za určitých okolností – tím se pro společnosti i licenční orgány má výrazně snížit administrativní zátěž. (4) Nařízení rovněž posiluje provádění kontrol prostřednictvím lepší spolupráce mezi licenčními a celními orgány a zavádí mechanismy, které členským státům umožní posílit vzájemnou spolupráci v této oblasti. (5) Nařízení zavádí nové ustanovení o přenosných kontrolách, které v některých případech umožňuje, aby určitý členský stát zavedl kontroly vývozu na základě právních předpisů stanovených jiným členským státem, čímž se umožní přeshraniční účinek kontrol vývozu členských států. (6) Nařízení na úrovni EU harmonizuje pravidla platná pro některé služby v souvislosti se zbožím dvojího užití, které je v současné době regulováno na vnitrostátní úrovni (technická pomoc). (7) Nová pravidla pro podávání zpráv umožní ve vztahu k obchodu se zbožím dvojího užití větší transparentnost; zároveň však bude respektována důvěrnost obchodního tajemství a zájmů národní bezpečnosti.

EU zveřejnila 4. výroční zprávu o provádění obchodních dohod EU v roce 2019

Komise 12. 11. 2020 zveřejnila 4. zprávu o provádění obchodních dohod EU v roce 2019, která ukazuje přínosy rozšiřující se globální obchodní sítě. Ze zprávy vyplývá, že navzdory napětí na světové obchodní scéně obchodní dohody EU nadále usnadňovaly spravedlivý a udržitelný obchod a upevňovaly rámec mezinárodních pravidel. Obchod s 65 preferenčními partnery, jichž se zpráva týká, vzrostl v roce 2019 o 3,4 %, zatímco celkový zahraniční obchod EU úhrnem vzrostl o 2,5 %. Obchod od svého vstupu v platnost obzvláště posílily obchodní dohody EU s Kanadou a Japonskem, a to o téměř 25 % v případě Kanady a 6 % v případě Japonska. Obchodní dohody EU pokrývají 1/3 zahraničního obchodu EU se třetími zeměmi a podle zprávy měly v roce 2019 hodnotu 1,345 mld. €. Dohody přispěly částkou 113 mld. € k celkovému obchodnímu přebytku EU ve výši 197 mld. € a ukázaly se jako obzvláště důležité pro evropské MSP, které obchodují mimo EU – a jejichž počet se v letech 2014–2017 zvýšil v průměru o 6 %. Zpráva za rok 2019 uvádí, že (1) vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU do zemí obchodních partnerů se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 8,7 %. Vývoz zemědělsko-potravinářských produktů do Japonska vzrostl dokonce o 16 %; (2) vývoz průmyslového zboží z EU vzrostl z +1,9 % v roce 2018 na +3,7 % v roce 2019. 3 hlavní kategorie zaznamenaly míru růstu 1,5 % (strojní zařízení), 6,3 % (chemické látky) a 5,7 % (dopravní zařízení). Vývoz z EU do Kanady zaznamenal významný nárůst v případě strojního zařízení o 15 % a léčiv o 18 %. Zpráva se navíc podrobněji zabývá 1. rokem provádění dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem a ukazuje, že tato dohoda ve srovnání s rokem 2018 posílila ve všech odvětvích dvoustranný obchod se zbožím o 6 %; byla zvláště přínosná pro vývoz EU v kategoriích s výrazným snížením cel, jako je textil, oděvy a obuv, který průměrně vzrostl o 10 %, a podpořila 16% nárůst vývozu zemědělsko-potravinářských produktů z EU, který představuje 12 % celkového vývozu EU do Japonska. Zpráva rovněž popisuje, jak v roce 2019 – během 2. roku od svého vstupu v platnost – dohoda mezi EU a Kanadou (CETA) zvýšila dvoustranný obchod téměř o ¼ (24,5 %) ve srovnání s obchodem v období před dohodou, v letech 2015–2017; pomohla zvýšit obchod s průmyslovým zbožím, jako jsou strojní zařízení a léčiva, a to o 15 % a 18 % jen za loňský rok atd. Zpráva na závěr analyzuje pokrok při provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, které jsou součástí všech moderních obchodních dohod EU.

Komise chce bojovat proti překážkám obchodu

Komise 16. 11. 2020 spustila nový systém pro podávání stížností, který má umožnit hlášení překážek přístupu na trh a porušování závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje v obchodních dohodách EU a v rámci všeobecného systému preferencí. Nový systém pro podávání stížností je odrazem toho, jak se Komise intenzivněji snaží posílit prosazování a provádění obchodních dohod. Ve stejném duchu již Komise v červenci 2020 jmenovala svého 1. vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, který má dohlížet na přísnější opatření v oblasti prosazování obchodní politiky a na 15bodový akční plán Komise pro obchod a udržitelný rozvoj z roku 2018. Stížnosti mají být podávány prostřednictvím nového centralizovaného systému jednotného kontaktního místa v GŘ pro obchod, který má umožnit pružný, cílený a strukturovaný proces. Postup podávání stížností je otevřen členským státům, jednotlivým společnostem, podnikovým/obchodním sdružením, organizacím občanské společnosti a občanům EU. Stěžovatelé budou muset poskytnout podrobný faktický popis daného problému a uvést seznam opatření, která již byla k řešení tohoto problému přijata. Pokud jde o otázky přístupu na trh, bude stěžovatel muset popsat potenciální hospodářský dopad údajné překážky. V otázkách udržitelného rozvoje musí stěžovatel uvést podrobnosti o dopadu a závažnosti údajného porušení. Po podání stížnosti bude stěžovatel informován o tom, zda jeho stížnost povede k donucovacímu opatření. Útvary Komise stěžovatele informují o obsahu akčního plánu, v němž mohou být vytyčeny kroky vhodné k řešení problémů, jichž se stížnost týká, ale také uveden co nejpodrobnější harmonogram konkrétních opatření. Útvary Komise by rovněž mohly pravidelně poskytovat aktuální informace o konkrétních opatřeních přijatých k řešení daného problému v závislosti na citlivosti a důvěrnosti každého z podniknutých kroků.

Rada schválila celní sazby pro obchod s USA

Rada 18. 11. 2020 schválila celní balík vzájemných koncesí s USA. Cílem je zlepšit transatlantické obchodní vztahy, a proto zruší EU cla na dovoz humrů. USA na oplátku sníží cla na některé výrobky z EU vyvážené do USA. Tento balík celních sazeb je prvním snížením cel mezi EU a USA za poslední 2 desetiletí. Příslušné rozhodnutí přijaly členské státy a bude nyní sděleno EP, který bude o nařízení hlasovat na nadcházejícím plenárním zasedání. Balík by se měl promítnout do snížení amerických cel na vývoz z EU v hodnotě přibližně 160 mil. USD ročně, včetně hotových jídel, křišťálového skla, přípravků pro povrchovou úpravu, prachových výmetných složí, zapalovačů a součástek zapalovačů. Producenti v USA budou mít prospěch z odstranění cel na dovoz živých a zmrazených produktů z humra. Vývoz těchto produktů z USA do EU má hodnotu přibližně 111 mil. USD. Obě strany odstraní či sníží tato cla na základě doložky nejvyšších výhod (DNV), tj. pro jakéhokoliv partnera, v souladu se stávajícími mnohostrannými závazky. Tato opatření se použijí se zpětnou účinností od srpna 2020 po dobu 5 let.

Rada s konečnou platností schválila dohodu o zeměpisných označeních

Rada 23. 11. 2020 přijala rozhodnutí o uzavření Dohody mezi EU a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci v oblasti zeměpisných označení a jejich ochraně. Tato dohoda, která byla uzavřena v listopadu 2019, by měla přinést vzájemné obchodní výhody a spotřebitelům na obou stranách představit zaručené kvalitní produkty (více v příspěvku „100 evropských zeměpisných označení má v Číně získat ochranu”, Vnější obchodní vztahy v listopadu 2019, v příspěvku „Rada dala zmocnění k podpisu dohody EU–Čína”, Vnější obchodní vztahy v červenci 2020 a v příspěvku „EU a Čína podepsaly přelomovou dohodu o ochraně evropských zeměpisných označení”, Vnější obchodní vztahy v září 2020). Na seznamu 100 evropských zeměpisných označení zemědělsko-potravinářských produktů, jež budou v Číně právně chráněna proti napodobení a zneužití názvu produktu, jsou produkty jako Queso Manchego, Champagne, Cava, Polska Wódka, Feta, Münchener Bier, Irish whiskey, Porto, Prosciutto di Parma a Ouzo. Stejně tak bude v EU chráněno 100 čínských produktů, například Pixian Dou Ban (fazolová pasta Pixian), Anji Bai Cha (bílý čaj Anji), Panjin Da Mi (rýže Panjin) a Anqiu Da Jiang (zázvor Anqiu), což zajistí vzájemné respektování toho nejlepšího ze zemědělsko-potravinářských tradic. Dohoda by mohla vstoupit v platnost začátkem roku 2021. Do 4 let po vstupu dohody v platnost bude její působnost rozšířena tak, aby zahrnovala 175 dalších názvů zeměpisných označení obou stran. Tato dohoda obsahuje rovněž mechanismus pro pozdější doplňování dalších zeměpisných označení.