21.01.2021
Café Evropa, Euroskop, foto Pixabay
Debata Café Evropa, která proběhla 20. ledna letošního roku, se soustředila na téma vakcíny proti koronaviru a na mýty a fakta, které jsou opředeny okolo této tématiky.
Debatu pořádalo Zastoupení evropské Komise v ČR a institut Europeum ve spolupráci s Eurocentrem Praha a Europe Direct ČR. Včerejšími hosty byla místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a molekulární imunolog Václav Hořejší.
Ve vědě se zázraky nedějí
Důležitost vakcíny podle Evy Zažímalové zdůrazňuje v uplynulé době stále častěji i širší veřejnost, kdy přitom roste i procento lidí, kteří se chtějí proti onemocnění covid-19 očkovat. Na otázku moderátora Luboše Palaty, jestli je z hlediska vědy takto rychlé objevení vakcíny zázrak, odpověděla, že ve vědě se zázraky nedějí. Podle Zažímalové se jedná o dlouhodobě soustředěnou práci, díky níž vakcína vznikla. Obdivuhodná je rychlost, se kterou byly vakcíny schváleny. Podle Václava Hořejšího bylo překvapením, že se obzvlášť brzy dokázaly uvolnit finance na testování, což je většinou zdlouhavý proces.
Další otázku obdržela Věra Jourová, a to co udělala EU pro to, aby vakcína byla pro Evropany rychlé dostupná. Místopředsedkyně Komise odpověděla, že EU pomohla především financováním testovací fáze – poskytla 2,7 mld eur do fáze výzkumu a testovaní. Což je podle ní malý zázrak, protože evropské financování je vždy velmi konzervativní a nepouští se do riskantních investic. Tento odvážný krok se ovšem nakonec vyplatil.
Testování podle ní rozhodně nebylo ošizeno, ale administrativní procedury byly maximálně zkráceny, tak že Komise schválila vakcínu tři hodiny poté, co jí schválila Evropská léková agentura. EU jedná nyní se sedmou společností ohledně vakcíny, zdůraznila přitom, že se jedná o tvrdý byznys. Jedná se také o rovnoměrnost, kdy EU ručí za zprostředkování vakcín ve stejné ceně a za stejných podmínek ve všech členských státech, aby žádné státy nebyly diskriminovány.
Státy EU dokázaly spojit síly
Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková odpovídala na otázku, do jaké míry se zapojila ČR do výzkumu vakcíny. Státní tajemnice poukázala na skutečnost, že vakcína byla financovaná ze společného rozpočtu EU, ve kterém je podíl z každého členského státu. Po vyčerpání částky 2,7 mld eur navýšily členské státy o tři čtvrtě miliardy eur finanční prostředky pro testování a výzkum.
Členské státy prokázaly, že se dokáží spojit a dát energii do společného úsilí zajistit vakcínu pro 470 milionů obyvatel EU. Přidaná hodnota ČR, na kterou by se nemělo zapomenout je, že mezi firmami, se kterými se jedná, je i společnost Novavax, což dokazuje skvělý potenciál ČR.
Prioritou je nyní stále zásobování vakcínami pro členské státy EU, uvedla Milena Hrdinková. V současné jsou v EU schváleny dvě vakcíny, a to Pfizer a Moderna. Je přitom nutné domluvit si se smluvními partnery podmínky o počtu vyrobených vakcín a dodávek, tak aby bylo možné naplánovat očkování veřejnosti, což není jednoduchá logistická záležitost. Přitom je zde i časový tlak, kdy by podle Mileny Hrdinkové nebylo dobré promeškat pozitivní přístup veřejnosti k očkování. Nejhorší varianta by tak podle ní byla situace, kdy ČR bude mít dostatek vakcín, ale nadšení společnosti by opadlo. Je třeba proto udržet motivaci a nabídnout vakcínu co nejrychleji.
Nebezpečí představují mýty a dezinformace
Téma se věnovalo i problematice schvalování vakcín, kdy Věra Jourová popsala proces schvalování v Evropské lékové agentuře. Testování v EU je náročnější nejen na procedury, ale i čas. Jedná se o metodu, která je plnou autorizací pro přístup vakcíny na trh EU. Podrobněji toto téma rozvedla státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, která uvedla, že není jednoduché odpovědět na tlak médií a veřejnosti, jestli je schvalování vakcíny v EU rychlé, nebo pomalé. V EU jsou nastaveny standardy, které musejí producenti vakcíny splnit, předtím než ji mohou uvést na trh. Jedná se o podmínky jako je např. bezpečnostní standard.
Co se týče mýtů okolo očkování, odpovídala Věra Jourová, že je nutnost zaměřit se na boj s dezinformacemi, které jsou v tomto období mnohem nebezpečnější. Boj proti dezinformacím, je dlouhodobá záležitost a lze proti nim bojovat pouze poskytnutím věrohodné informace, která je vyvrátí. V tomto případě je podle Věry Jourové i nutné ty velmi nebezpečné dezinformace eliminovat v podobě rušení účtů, nebo přístupu uživatelů.
Autor: David Březina
