Zemědělství a rybolov v lednu 2021

Krátce…

Obchodní agenda pomáhá dle Komise zemědělcům

Komise 26. 1. 2021 zveřejnila studii týkající se dopadu obchodní agendy EU na hospodářství EU včetně odvětví zemědělství a potravinářství. Studie provedlo Společné výzkumné středisko Komise (JRC) jako aktualizaci studie z roku 2016. Zkoumány byly dopady 12 obchodních dohod na zemědělské a potravinářské odvětví v horizontu do roku 2030. Studie se věnuje dopadům dohod o volném obchodu, které EU v poslední době uzavřela nebo je provádí, a dopadům obchodních dohod, které EU plánuje. Studie zahrnuje 2 scénáře, ambiciózní scénář (který počítá s úplnou liberalizací cel u 98,5 % všech produktů a se snížením cel na 1/2 u zbývajících produktů) a konzervativní scénář (který počítá a úplnou liberalizací u 97 % produktů a s 25% snížením cel u ostatních produktů). V případě 5 dohod o volném obchodu, které již byly uzavřeny, modelování vychází ze skutečné podoby dohod. Výsledky obou scénářů jsou srovnávány s referenčním scénářem, tedy se stavem, který by nastal v roce 2030 bez uzavření dohod. Studie nezahrnuje dopady související s životním prostředím a klimatem ani iniciativou související se Zelenou dohodou. Komise má hloubkovou analýzu potenciálních hospodářských, sociálních, lidskoprávních a environmentálních dopadů již k dispozici ve formě posouzení dopadů na udržitelnost, které se připravuje jako podklad pro vyjednávání obchodních dohod. V celé studii jsou výsledky, k nimž se na základě obou 2 scénářů dospělo pro rok 2030, porovnány s referenčním scénářem, který by nastal bez uzavření obchodních dohod. U obou scénářů ukazují výsledky pozitivní dopad dohod na bilanci obchodu EU se zemědělskými a potravinářskými produkty do roku 2030. Obchodní partneři sice získávají přístup na trh EU, ale zároveň výrazně roste i vývoz z EU. Vývoz zemědělských a potravinářských produktů z EU do zemí, na něž se vztahuje 12 dohod o volném obchodu, by se měl zvýšit o 25 % (podle konzervativního scénáře) nebo o 29 % (podle ambiciózního scénáře), zatímco dovoz by měl vzrůst o 10 % (podle konzervativního scénáře) nebo o 13 % (podle ambiciózního scénáře), obojí ve srovnání s referenčním scénářem. Znamená to, že celkový vývoz zemědělských a potravinářských produktů z EU by vzrostl o 4,7 nebo o 5,5 mld. € (podle konzervativního a ambiciózního scénáře) a celkový dovoz těchto produktů by vzrostl o 3,7 nebo 4,7 mld. € (v závislosti na scénáři). Studie potvrzuje, že obchodní agenda EU může být pro zemědělství v EU přínosem. Srovnání studií o kumulativních dopadech z let 2016 a 2021 ukazuje účinnost celních kvót při zmírňování dopadů na citlivá odvětví, jako je odvětví hovězího masa, rýže nebo cukru. Studie z roku 2016 již poskytla podklady pro vyjednávání s Mercosurem a aktualizovanou studii lze použít jako důkaz potřeby celních kvót u probíhajících obchodních jednání. Kromě toho může k minimalizaci případných negativních výsledků obchodních jednání a souběžnému posílení pozitivních výsledků přispět i budoucí ambiciózní společná zemědělská politika, která bude podporovat inovace, udržitelnost a konkurenceschopnost zemědělského odvětví EU.