12.02.2021
Euroskop, čtk
Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle čtvrteční makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta. Na předkrizovou úroveň by se mělo hospodářství dostat dříve, než komise dosud předpokládala, zejména díky rychlejšímu růstu ve druhé polovině roku.
V příštím roce by měla ekonomika sedmadvaceti členských států vykázat růst o 3,9 procenta. Pro země platící eurem komise předpověděla na letošní i příští rok shodný růst 3,8 procenta. Loni ekonomika EU podle odhadů komise klesla o 6,3 procenta, což byl její největší propad v zaznamenané historii.
Unijní exekutiva přitom včera upozornila, že v předpovědi zůstává velká míra nejistoty, hlavně s ohledem na těžko předvídatelný vývoj pandemie a postup očkování, které má zemím umožnit návrat k normálnímu provozu.
„Stále zůstáváme v bolestném sevření pandemie, jejíž sociální a ekonomické dopady jsou zcela zjevné. Konečně se však alespoň objevilo světlo na konci tunelu,“ řekl k letošním vyhlídkám eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Nová vlna šíření nákazy přinese podle komise v prvním čtvrtletí roku hospodářský pokles, na který by od jara měl navázat postupný růst. Jeho výše bude podle EK záviset na tom, jak proti šíření viru zafungují současná omezení a jak rychle se státům podaří proočkovat podstatnou část populace. Komise chce, aby to do léta bylo alespoň 70 procent dospělých, k tomu by však musely mít země k dispozici daleko větší množství vakcín než teď.
Komise očekává, že unijní státy budou i v letošním roce investovat do záchrany a oživení svých ekonomik velké sumy, což by zejména ve druhé polovině roku mohlo akcelerovat růst. Čtvrteční prognóza podle komise nijak nekalkuluje s možným pozitivním dopadem mimořádného fondu obnovy EU, z něhož by státy mohly začít čerpat peníze na podzim.
Unijní exekutiva očekává, že v jednotlivých členských zemích bude letos stejně jako loni dopad pandemie a restrikcí s ní spojených velmi rozdílný. K nejrychleji rostoucím zemím by podle čtvrtečního odhadu měly patřit Španělsko (5,6 procenta) a Francie (5,5 procenta), jejichž ekonomiky loni byly naopak mezi těmi, které zaznamenaly nejhlubší propad. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, letos podle prognózy vzroste o 3,2 procenta, stejně jako ta česká. Slovensko čeká čtyřprocentní růst. Nejpomaleji se má podle odhadu komise zotavovat nizozemské hospodářství, jehož růst dosáhne 1,8 procenta.
Komise ve čtvrteční prognóze proti dřívějšímu odhadu mírně zvýšila odhadovaný růst cen, který by měl souviset s oživením ekonomiky. V zemích EU by letos míra inflace měla dosáhnout 1,5 procenta, zatímco loni činila 0,7 procenta.
Autor: Euroskop
