5. března 2021 se prostřednictvím online platformy Webex Teams uskuteční další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii, tentokrát na téma: Aktuální výzvy v oblasti zdravotnictví na evropské úrovni. Debata se uskuteční od 9:00 do 11:00. O tématu budou diskutovat zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Institut pro evropskou politiku (EUROPEUM).
Pandemie COVID-19 postavila Evropskou unii před nové výzvy. Pokud odhlédneme od ekonomických a politických dopadů, upozornila krize především na to, že epidemie smrtelných nemocí se nevyhnou ani Evropě a je tedy třeba myslet na vybudování dobře fungujícího systému řízení zdravotních rizik.
Hlavními diskuzními okruhy tohoto kulatého stolu jsou:
- Měla by Evropská unie získat dodatečné pravomoci v oblasti ochrany veřejného zdraví?
Pandemie COVID-19 ukázala na to, že zdravotní rizika překračují hranice a v Evropě bez bariér je jakákoliv zdravotní krize záležitostí všech členských států. Vyvstává tedy otázka, zdali by EU ke své podpůrné roli v oblasti zdraví měla získat další pravomoci, které by ji například umožnily rychleji koordinovat odpověď na nová zdravotní rizika nebo dohlížet na robustnost národních systémů reakce na zdravotní krizi. - Jak by se měla upravit přeshraniční/mezistátní spolupráce v oblasti ochrany zdraví?
Odhlédneme-li od pravomocí EU při řešení ochrany veřejného zdraví, je možné také poukázat na nutnost větší přeshraniční/mezistátní spolupráce sousedících zemí. Může se jednat například o sdílení lékařských kapacit, zásob nutného zdravotnického a ochranného materiálu či léků. Zároveň zde vyvstává otázka, nakolik by takováto mezistátní/přeshraniční spolupráce měla být podporována evropskými institucemi. - Měla by EU budovat vlastní kapacity pro výrobu zdravotních pomůcek a do jaké míry by měla vlastnit strategické rezervy?
Počátek pandemie COVID-19 v Evropě poukázal na nedostatečnou připravenost členských států v oblasti ochrany zdravotnického personálu. Zároveň se ukázalo, že EU nevlastní dostatečné výrobní kapacity, které by byly schopny pokrýt zvýšenou poptávku. Byla tak odkázaná na dodávky materiálu z Číny.
