Vyjednávání o novém víceletém rozpočtu Evropské unie pro období 2021-2027 prošla během minulého roku turbulentními fázemi. Pandemie koronaviru, která nečekaně a masivně zatížila rozpočty členských zemí, vedla k tomu, že evropští lídři museli slevit z původně zamýšlených ambic ohledně podoby nového rozpočtu Unie. Jednou z oblastí, která utahování opasků zaznamenala nejcitelněji, je bezpečnost a obrana.
Bezpečnost a obrana patří mezi dlouhodobé strategické priority unijní sedmadvacítky. V těchto oblastech se realizují (či mohou realizovat) snahy evropského bloku o posílení vlastní akceschopnosti a dosažení strategické autonomie. Zároveň jde o témata, která by podle názorů obyvatel Evropy, vyjadřovaných v průzkumech veřejného mínění, měla patřit mezi prioritní.
Původní návrh Komise byl z hlediska míry ambic v historickém srovnání bezprecedentní – o to více, uvážíme-li, že představitelé Komise si během příprav návrhu rozpočtu již plně uvědomovali, že dojde k vystoupení Velké Británie z EU, v důsledku čehož unijní rozpočet zchudne o jednoho ze svých největších donorů. Obecné informace o schválené verzi víceletého finančního rámce si můžete přečíst v této analýze na Euroskopu.
Původní návrh vzal za své, přesto jde na obranu nejvíc v historii
Na oblast bezpečnosti a obrany původní návrh Komise počítal s částkou převyšující 24,3 miliard eur (dle cenové hladiny v roce 2018). Po maratonu vyjednávacích kol během roku 2020 došlo k výraznému zeštíhlení celkové sumy vyčleněné v rozpočtu na bezpečnost a obranu. Ve srovnání s původní hodnotou došlo ke snížení takřka na polovinu a výsledný kompromisní návrh, dojednaný během německého předsednictví, počítá s částkou 13,2 miliard euro.
Třebaže se může zdát, že vysoké ambice vzaly za své a oblasti obrany spolu s bezpečností jsou oběťmi vyjednávání o novém víceletém finančním rámci, skutečností je, že navzdory výrazné redukci schválená varianta i tak představuje nejvyšší objem prostředků, který byl kdy v historii Evropské unie i Evropských společenství na tyto sektory činnosti vyčleněn. Zároveň je to poprvé, kdy oblast obrany a bezpečnosti tvoří samostatnou kapitolu víceletého finančního rámce.
Rozpočtová alokace se bude rok od roku zvyšovat
Schválený kompromisní návrh nového rozpočtu tedy počítá s celkovou sumou 13,2 miliard euro na oblasti bezpečnosti a obrany pro období 2021-2027. Nařízení Rady, které podobu nadcházejícího finančního rámce stanovilo, uvádí i rozdělení této rozpočtové alokace do jednotlivých let. Alokace na bezpečnost a obranu se tak každým rokem zvyšuje – od částky 1,7 mld. euro v probíhajícím roce 2021 až po 2,26 mld. euro vyhrazených na rok 2027.
Z rozpočtového „koláče” připadá na obranu 8,5 mld. euro a na bezpečnost 4,1 mld. euro. Zbytek z částky 13,2 mld. tvoří mechanismus pro reakci na civilní krize „rescEU” a rozpočtové rezervy. Na jaké hlavní oblasti a iniciativy rozpočtová alokace připadne?
V rámci obrany na Evropský obranný fond (European Defence Fund, EDF) a iniciativy směřující k posílení vojenské mobility v Unii. Podoblast bezpečnosti zahrnuje zejména Fond vnitřní bezpečnosti (Internal Security Fund, ISF) a dále jadernou bezpečnost a náklady na vyřazování jaderných zařízení z provozu.
Evropský obranný fond
Objem prostředků vyčleněný pro Evropský obranný fond byl z Komisí původně navrhnovaných 11,45 mld. euro zredukován přibližně na polovinu. Navzdory tomu se ovšem jedná o čtyřnásobný nárůst ročního rozpočtu Evropského obranného fondu ve srovnání se současným stavem.
Prostředky z Evropského obranného fondu mají podnítit větší míru koordinace členských zemí při vojenských akvizicích tak, aby se zlepšila interoperabilita i technologická vyspělost zbrojních systému evropských států. Fond rovněž podporuje společný vývoj a výzkum v oblasti vojenského průmyslu. Možnosti dílčího spolufinancování z fondu EDF mohou využít i vybrané projekty stálé strukturované spolupráce PESCO (více informací o PESCO viz zde a zde).
Vojenská mobilita
Vojenská mobilita, další segment rozpočtového koláče na oblast obrany, představuje dílčí součást Nástoje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility). I zde došlo v důsledku jednání k upuštění od původních velkorysých záměrů Komise, představených v prvním návrhu nového finančního rámce.
Prostředky vyčleněné specificky na vojenskou mobilitu mají zajistit, že dopravní infrastruktura budovaná v Evropě v rámci Transevropské dopravní sítě (TEN-T) bude způsobilá i pro přepravu vojenského vybavení a materiálu. Více o vojenské mobilitě se můžete dozvědět v naší analýze.
Fond vnitřní bezpečnosti a decentralizované agentury
Z přibližně čtyř milionů euro, s nimiž nový rozpočet počítá pro oblasti obrany a bezpečnosti, připadá největší podíl (přibližně polovina) na Fond vnitřní bezpečnosti. Rovněž jeho podoba poněkud zeštíhlila po jednání v Radě na 1,9 mld. euro. I to je ovšem nárůst oproti rozpočtové alokaci z období 2014-2020, kdy do této oblasti směřovalo jen 1,18 miliard euro. Fond pro vnitřní bezpečnost doznal v důsledku nového finančního rámce výrazného posílení.
Má sloužit zejména ke zlepšení výměny informací mezi donucovacími orgány EU, ke zefektivnění společných přeshraničních operací a v neposlední řadě k silnějším schopnostem předcházet trestné činnosti. Rozsah objemu prostředků, jaký jednotlivé členské státy z fondu ISF dostanou, bude přímo úměrný jejich velikosti populace a rozloze území a nepřímo úměrný výši jejich HDP.
Mimo Fond pro vnitřní bezpečnost stojí částka určená decentralizovaným unijním agenturám působícím na poli bezpečnosti. Konkrétně se jedná o Evropský policejní úřad (EUROPOL), Agenturu EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).
Jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných zařízení z provozu
Další z oblastí v rámci bezpečnosti představuje jaderná bezpečnost, konkrétně snaha o vyřazování z provozu dosluhujících jaderných reaktorů první generace na území bývalých postsocialistických států. Rozpočtová alokace je zde nižší ve srovnání s minulým víceletým finančním rámcem, to však především z toho důvodu, že právě během minulého programovacího období došlo k realizaci nákladnějších kroků a opatření v procesu vyřazování těchto zařízení z provozu.
Vyřazování jaderné elektrárny resp. reaktoru z provozu je časově náročný proces trvající až tři dekády a upravovaný nejpřísnějšími bezpečnostními normami. Na území Unie již došlo k odstavení více než 90 jaderných reaktorů. Rozhodnutí postupně vyřazovat z provozu reaktory první generace přijala tehdejší Evropská společenství v reakci na havárii v ukrajinském Černobylu a příslušné země východního rozšíření, na jejichž území se taková zařízení první generace nacházely, se k jejich odstavení zavázaly v přístupových dokumentech.
Prostředky z unijních programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu bude v rozpočtovém období 2021 čerpat Litva (jaderné zařízení Ignalina), Bulharsko (jaderná elektrárna Kozloduj) a Slovensko (jaderná elektrárna Bohunice). Zbývající prostředky v oblasti jaderné bezpečnosti poslouží nakládání s jaderným odpadem a výzkumu týkajícímu se jaderné energie.
Mechanismus RescEU
Mechanismus pojmenovaný RescEU je nově zřízeným nástrojem, jenž má Unie a její členské státy v novém rozpočtovém období k dispozici pro případ civilních pohrom, jako jsou například přírodní katastrofy. RescEU tím navazuje na dosavadní mechanismus civilní ochrany („EU Civil Protection Mechanism”). Hlavní přidanou hodnotou RescEU je zřízení rezervy zdrojů pro případ nenadálé katastrofy postihující civilní obyvatelstvo, jako jsou epidemie, povodně, požáry či zemětřesení.
Tato rezerva bude obsahovat například fyzické vybavení v podobě protipožárních letounů a helikoptér, zdravotnického vybavení či materiálu umožňujícího rychlou výstavbu polních nemocnic. Tyto prostředky v případě potřeby doplní nástroje postiženého členského státu, budou-li jeho kapacity vyčerpány. Unie dá v rámci mechanismu RescEU rovněž k dispozici finanční prostředky za účelem kofinancování adaptace, opravy, přepravy a provozu národních instrumentů. Kromě samotné reakce na civilní pohromy RescEU podpoří i prevenci a připravenost na potenciální katastrofy.
Evropský mírový nástroj
Poslední bezpečnostně-obrannou novinkou, uvedenou spolu s novým víceletým finančním rámcem, je Evropský mírový nástroj (European Peace Facility, EPF). Jedná se o mimorozpočtový nástroj – prostředky fondu se tedy nezapočítávají do kapitoly 5. nového víceletého rozpočtu, ale jdou nad její rámec. EPF bude představovat jeden ze způsobů financování nákladů na operace realizované na území třetích zemí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).
Doposud společné spolufinancování skrze tzv. mechanismus Athena pokrývalo jen přibližně 5-10 procent nákladů takových operací. Evropský mírový nástroj má míru solidárního spolufinancování navýšit. Prostředků bude možné využít pro pokrytí nákladů operací na podporu míru, ale například i za účelem financování výcvikových misí v třetích zemích.