10.03.2021
Euroskop
EU přijala novou strategii pro přizpůsobení se změně klimatu, EU investuje 121 mil. € do ochrany životního prostředí, Honduras se zavázal dovážet dřevo pouze z legálních zdrojů, Nová evropská partnerství mají podporovat zelenou a digitální transformaci
|
EU přijala novou strategii pro přizpůsobení se změně klimatu
|
Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Forging a climate-resilient Europe – the new EU Strategy on Adaptation to Climate Change (COM(2021)82)
- Komise 24. 2. 2021 přijala novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, ve které vytyčuje postup přípravy na nevyhnutelné dopady klimatických změn.
Pozadí
Změna klimatu si v Evropě i všude jinde ve světě již nyní vybírá svou daň, např. v podobě úmorných veder, ničivých such, zdevastovaných lesů nebo zerodovaných pobřeží narušených stoupající hladinou moře.
Komise ohlásila ambiciózní strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019). Předložený dokument reaguje také na hodnocení strategie z roku 2013, které proběhlo v roce 2018, a na otevřenou veřejnou konzultaci, která probíhala v období květen–srpen 2020. Základ pro větší ambice a soudržnost politik v oblasti přizpůsobování byl položen v návrhu evropského právního rámce pro klima. Ten do práva EU začleňuje globální adaptační cíl vytyčený v čl. 7 Pařížské dohody a opatření v rámci 13. cíle udržitelného rozvoje. Návrh zavazuje EU a členské státy k soustavném pokroku tak, aby se zvyšovala adaptační kapacita, sílila odolnost a snižovala se zranitelnost vůči změně klimatu.
Nově navržená strategie staví na strategii pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2013, ale jejím jádrem už nejsou snahy o porozumění celému problému ani plánování, nýbrž posun k vypracovávání konkrétních řešení a jejich realizace.
Klíčové a sporné body
Cílem strategie je realizovat vizi EU odolné vůči změně klimatu do roku 2050 tak, že učiní přizpůsobení se změně klimatu inteligentnějším, systematičtějším a rychlejším a posílí mezinárodní opatření. To se v průběhu celého politického cyklu promítá do kvalitnějších znalostí a dat, do podpory rozvoje politiky a řízení rizik souvisejících se změnou klimatu na všech úrovních a do celkově urychlených opatření v oblasti přizpůsobení. Úplné provedení opatření této strategie by zajistilo EU mnohem lepší pozici, pokud jde o řešení dopadů změny klimatu již do roku 2030. To by znamenalo, že informovanost o přizpůsobení se změně klimatu a jeho plánování by pronikly ke všem místním orgánům a společnostem a do všech domácností, provádění přizpůsobování u těch, kdo jsou postiženi nejvíce, by bylo v plném proudu, a zajištěno by bylo globální vedoucí postavení v oblastech, jako jsou klimatické služby, zvyšování odolnosti vůči změně klimatu nebo přírodě blízká řešení.
Komise si stanovila např. tyto úkoly: (1) pomoci zaplnit mezery ve znalostech ohledně dopadů změny klimatu a odolnosti vůči této změně, a to i pokud jde o oceány, prostřednictvím programů Horizont Evropa, Digitální Evropa a Copernicus a sítě EMODnet; (2) zlepšit současný stav v oblasti modelování přizpůsobení se změně klimatu, hodnocení rizik a nástrojů řízení směrem k „modelování na úrovni aktiv“; (3) založit evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví v rámci platformy Climate-ADAPT; (4) stimulovat regionální a přeshraniční spolupráci a zdokonalovat pokyny pro vnitrostátní strategie pro přizpůsobení ve spolupráci s členskými státy; (5) aktualizovat monitorování, vykazování a hodnocení přizpůsobování pomocí harmonizovaného rámce norem a ukazatelů; (6) navrhnout přírodě blízká řešení pro pohlcování uhlíku, včetně účetnictví a certifikace, v rámci připravovaných iniciativ v oblasti nízkouhlíkového zemědělství; (7) začlenit přizpůsobení do aktualizovaných pokynů týkajících se sítě Natura 2000 a změny klimatu, do pokynů týkajících se zalesňování a opětovného zalesňování šetrného k biologické rozmanitosti a do připravované strategie v oblasti lesnictví; (8) pomoci snížit spotřebu vody zvýšením požadavků na úsporu vody u výrobků, podporou vodohospodárnosti a úspor vody a podporou širšího využívání plánů řízení sucha a udržitelného hospodaření s půdou a využívání půdy; a (9) pomoci zaručit stabilní a bezpečné zásobování pitnou vodou na základě podpory začlenění rizik souvisejících se změnou klimatu do analýz rizik vodního hospodářství.
Předpokládaný další vývoj
Komise vyzývá EP a Radu, aby tuto strategii podpořily a společně s Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem vytvořily EU odolnou vůči změně klimatu. Komise plánuje oslovit veřejnost, města, podniky, sociální partnery a regiony a bude je povzbuzovat k aktivní účasti na provádění této strategie a ke spojení sil při řešení problému přizpůsobení se změně klimatu.
Odkazy
Krátce…
EU investuje 121 mil. € do ochrany životního prostředí
|
Komise 17. 2. 2021 oznámila, že investuje 121 mil. € do nových integrovaných projektů v rámci programu pro životní prostředí a oblast klimatu LIFE. Tyto finanční prostředky – oproti roku 2020 navýšené o 20 % – mají podpořit zelené oživení a pomohou Belgii, Německu, Irsku, Francii, Maďarsku, Itálii, Lotyšsku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku a Slovensku. Na období 2014–2020 byl rozpočet programu stanoven na 3,4 mld. € v běžných cenách. Politická dohoda o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 počítá pro program LIFE s 5,4 mld. € v běžných cenách, což představuje nárůst téměř o 60 %. Členské státy mají moci na tyto projekty také snáze využívat i jiné zdroje financování EU včetně zemědělských, strukturálních, regionálních a výzkumných fondů, jakož i vnitrostátních fondů a investic soukromého sektoru. Nové a navýšené financování z programu LIFE podpoří 12 velkých projektů v oblasti životního prostředí a klimatu v 11 členských státech. Integrované projekty zlepšují kvalitu života občanů tím, že pomáhají členským státům dodržovat právní předpisy EU v 6 oblastech, jimiž jsou příroda, voda, ovzduší, odpady, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Podporují plány na koordinované provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu v geograficky rozsáhlém měřítku. Oznámené investice z programu LIFE mají vygenerovat značné doplňkové finanční prostředky z dalších zdrojů EU včetně zemědělských, regionálních a strukturálních fondů, programu Horizont 2020, jakož i od vnitrostátních a regionálních subjektů a soukromých investorů. (1) Ochrana přírody: 5 projektů na ochranu přírody v Lotyšsku, na Slovensku, v Itálii, Nizozemsku a Německu má pomoci v souladu se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 obnovit přírodní ekosystémy. (2) Voda: Na podporu rámcové směrnice EU o vodě budou v rámci projektu ve Francii zavedena opatření, která zlepší kvalitu vody. (3) Nakládání s odpady: Na podporu akčního plánu EU pro oběhové hospodářství má snížit belgický projekt plastový odpad tím, že podpoří udržitelnost – bude se zasazovat o prodlužování životnosti výrobků, o předcházení vzniku odpadů a o jejich opětovné používání a recyklaci. (4) Zmírňování změny klimatu: Maďarský projekt má pomoci snížit závislost na hnědém uhlí. (5) Přizpůsobování se změně klimatu: Financování z programu LIFE má pomoci portugalským Azorským ostrovům zvýšit odolnost vůči změně klimatu.
Honduras se zavázal dovážet dřevo pouze z legálních zdrojů
|
EU a Honduras 23. 2. 2021 podepsaly v Bruselu dobrovolnou dohodu o partnerství pro prosazování práva a správu v oblasti lesnictví a obchod s dřevařskými výrobky vstupujícími na území EU. Uvedená dohoda má zajistit, aby veškeré honduraské dřevo a dřevařské výrobky dovážené do EU pocházely z legálních zdrojů a měly licenci. Honduras je první latinskoamerickou zemí (a 8. zemí celkově), která podepsala dobrovolnou dohodu o partnerství s EU v rámci akčního plánu zaměřeného na prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT). Touto dohodou se v Hondurasu zavádí systém zajištění zákonného původu dřeva, který těžbu dřeva posuzuje na základě obdobných požadavků, jako jsou požadavky stanovené v nařízení č. 995/2010 o dřevu; to dané zemi umožní vydávat licence FLEGT. Toto udělování licencí rovněž podpoří úsilí Hondurasu (jakož i dalších zemí, které podepsaly podobné dobrovolné dohody o partnerství) vyhovět rovnocenným právním požadavkům trhů mimo EU. Tento proces podporuje cíle EU v oblasti udržitelného rozvoje a obchodu a významně přispívá k obecnému cíli, jímž je omezení nezákonné těžby dřeva. Akční plán pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT), který Rada potvrdila v roce 2003, navrhuje opatření zahrnující podporu pro země produkující dřevo, mnohostrannou spolupráci v boji proti obchodu s nezákonně vytěženým dřevem, podporu pro iniciativy soukromého sektoru a opatření, která mají odrazovat od investic do činností podporujících nezákonnou těžbu dřeva. Základní prvek akčního plánu tvoří partnerství FLEGT, která EU navazuje se zeměmi produkujícími dřevo s cílem zastavit nezákonnou těžbu dřeva. V roce 2005 Rada přijala nařízení č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do ES, což je mechanismus umožňující ověřovat zákonnost dřeva dováženého do EU v rámci partnerství FLEGT. Jednání o této dohodě byla zahájena v roce 2013. Dohoda o dobrovolném partnerství vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje EU i Honduras, a bude pro obě smluvní strany závazná.
Nová evropská partnerství mají podporovat zelenou a digitální transformaci
|
Komise 23. 2. 2021 navrhla vytvořit 10 nových evropských partnerství mezi EU, členskými státy a/nebo průmyslem. Cílem je urychlit přechod k zelené, klimaticky neutrální a digitální Evropě a zvýšit odolnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu. EU poskytne finanční prostředky ve výši téměř 10 mld. €, přičemž partneři mají přispět přinejmenším rovnocennou částkou ve formě investic. Evropská partnerství představují přístupy stanovené v novém programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027). Jejich cílem je zlepšit a urychlit vývoj a zavádění nových inovativních řešení v různých odvětvích prostřednictvím mobilizace veřejných a soukromých zdrojů. Rovněž mají přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a posílit Evropský výzkumný prostor. Partnerství jsou otevřená široké škále veřejných a soukromých partnerů, jako je průmysl, univerzity, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni a organizace občanské společnosti včetně nadací a nevládních organizací. Konkrétním cílem navrhovaných partnerství je zlepšit připravenost EU na infekční onemocnění, vyvinout účinná letadla s nízkými emisemi uhlíku pro čisté letectví, podpořit využívání obnovitelných biologických surovin při výrobě energie, zajistit vedoucí postavení Evropy v digitálních technologiích a infrastrukturách a zvýšit konkurenceschopnost železniční dopravy. Jedná se o 10 partnerství, z nichž některá vycházejí ze stávajících společných podniků: (1) Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních v oblasti globálního zdraví: toto partnerství má přinést nová řešení pro snížení zátěže způsobené infekčními nemocemi v subsaharské Africe a posílí výzkumné kapacity pro přípravu a reakci na znovu se objevující infekční onemocnění v subsaharské Africe i na celém světě. (2) Iniciativa pro inovativní zdravotnictví: tato iniciativa má pomoci vytvořit celounijní ekosystém výzkumu a inovací v oblasti zdraví, který usnadní převádění vědeckých poznatků do hmatatelných inovací. Iniciativa by měla přispět k dosažení cílů evropského plánu boje proti rakovině, nové průmyslové strategie pro Evropu a Farmaceutické strategie pro Evropu (více v „EU požaduje cenově dostupné, dosažitelné a bezpečné léky pro všechny”, Veřejné zdraví v listopadu 2020). (3) Klíčové digitální technologie: ty zahrnují elektronické součásti, jejich navrhování, výrobu a integraci do systémů a také software, na jehož základě fungují. Zastřešujícím cílem tohoto partnerství je podporovat digitální transformaci všech hospodářských a společenských odvětví a Zelenou dohodu pro Evropu, jakož i výzkum a inovace směřující k nové generaci mikroprocesorů. (4) Evropské oběhové biohospodářství: toto partnerství má přispět k dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2030 a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. (5) Čistý vodík: toto partnerství má urychlit rozvoj a zavádění evropského hodnotového řetězce pro technologie čistého vodíku, což má přispět k udržitelným, dekarbonizovaným a plně integrovaným energetickým systémům. (6) Čisté letectví: toto partnerství směřuje letectví na cestu ke klimatické neutralitě tím, že urychluje vývoj a zavádění inovativních řešení v oblasti výzkumu a inovací. Jeho cílem je vyvinout novou generaci vysoce účinných nízkouhlíkových letadel s novými zdroji energie. (7) Evropské železnice: toto partnerství má urychlit vývoj a zavádění inovativních technologií, zejména digitálních a automatizačních, s cílem dosáhnout radikální transformace železničního systému a splnit cíle Zelené dohody pro Evropu. (8) Výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe 3: cílem této iniciativy je urychlit technologickou transformaci uspořádání letového provozu v Evropě, přizpůsobit ji digitální éře, učinit evropský vzdušný prostor nejúčinnějším a nejekologičtějším na světě. (9) Inteligentní sítě a služby: toto partnerství má podpořit technologickou suverenitu inteligentních sítí a služeb v souladu s novou průmyslovou strategií pro Evropu, novou strategií kybernetické bezpečnosti EU a souborem nástrojů 5G. Cílem je pomoci řešit společenské výzvy a umožnit digitální a zelenou transformaci. (10) Metrologie: toto partnerství si klade za cíl urychlit globální vedoucí postavení Evropy v metrologickém výzkumu a vytvořit soběstačné evropské metrologické sítě.