Petr Pospíšil, Euroskop; Politico, 17.3.2021
Téma digitalizace na evropské úrovni velmi často rezonuje a je ostatně i jednou z prioritních oblastí, do kterých v novém rozpočtovém období poputují prostředky z unijních fondů. Význam digitalizace v praxi ukázala i pandemie koronaviru, kdy se do digitálního prostředí přesunula velká část aktivit. Evropská unie i členské státy mají v této oblasti velké plány, při nichž se mohou inspirovat zemí, která je v oblasti e-governmentu premiantem a průkopníkem – Estonskem.
O estonské „digitální občance“ i poučení, které si z úspěšného fungování tohoto systému v pobaltské zemi může odnést zbytek Evropy, pojednává článek na serveru Politico. Estonská digitální občanka, jakkoli toto označení může znít navýsost moderně, je v pobaltském státě již dlouhou dobu fungujícím nástrojem. K zavedení systému došlo v roce 2002 a pro Estonce tak digitální občanka představuje běžnou součást života téměř dvě desetiletí.
Estonci získávají svoji „digitální identitu“ hned po narození a mají ji k dispozici po celý život. Jedná se v praxi o digitální identifikační klíč, zabudovaný do standardní karty občanského průkazu. Prostřednictvím unikátní digitální identity se občané mohou přihlašovat do zabezpečených veřejných internetových portálů i některých soukromých služeb.
Estonská digitální identita je nejrozvinutější na světě
Nástrojů umožněných digitálním občanským průkazem využívá podle oficiálních stránek 98 procent z přibližně 1,3 obyvatel země. Dvě třetiny Estonců používají digitální identitu pravidelně. Díky tomu je estonská digitální identita nejrozvinutějším nástrojem svého druhu na světě a významnou měrou přispívá k tomu, že je Estonsko považováno za velmoc v oblasti e-governmentu.
Jaké všechny funkce v sobě estonská „digitální občanka“ spojuje? Kromě samotné základní funkce univerzálního oficiálního průkazu totožnosti slouží jako cestovní doklad. Zároveň plní úlohu průkazu zdravotního pojištění. Ve zdravotní oblasti dále umožňuje objednání na prohlídku k lékaři, nahlédnutí do zdravotní dokumentace a je rovněž prostředkem k vystavení elektronických receptů.
Využití digitální ID: Zdravotnictví, finance, volby
Četné využití nachází i ve finanční oblasti – elektronická občanka Estoncům slouží k přihlašování do internetového bankovnictví a usnadňuje rovněž podávání daňových přiznání, elektronicky lze i začít s podnikáním. V neposlední řadě je prostředkem k elektronickému podepisování dokumentů a k digitálnímu hlasování ve volbách.
Velký důraz tvůrci systému estonské digitální identity kladli na zabezpečení systému proti vnějším útokům a pokusům o zneužití. Správa digitálních identit je decentralizovaná tak, aby se případní hackeři nemohli zaměřit na určitý dílčí segment, který by pokládali za nejslabší článek umožňující proniknutí do systému.
Systém je chráněn proti kybernetickým útokům i zneužití údajů
Občané resp. uživatelé mají zároveň kontrolu a přehled o tom, kdo si informace uchovávané prostřednictvím jejich digitální identity zobrazil. V případě, jedná-li se o policii či jiné orgány za účelem vyšetřování, jsou i o takovém zobrazení údajů držitelé digitální identity uvědoměni – byť až zpětně poté, co je vyšetřování ukončeno.
Estonský systém je kromě ochrany před kybernetickým útokem chráněn i před únikem dat resp. neoprávněným nakládáním s osobními údaji obsaženými v digitální identitě. Navzdory tomu ovšem v Estonsku, jak uvádí server Politico, k podobným incidentům v minulosti došlo. Osoby, které se takového protiprávního jednání dopustily, za to byly potrestány pokutou. Obavy spojené s dílčími aspekty ochrany osobních údajů ovšem představují patrně hlavní důvod, proč jiné evropské země se zavedením takto komplexního systému digitální identity doposud váhají.
Předpoklady úspěšného fungování: Digitalizace a důvěra občanů
Jak portál Politico připomíná, v Estonsku jsou splněny dva hlavní předpoklady pro úspěšné fungování „digitální občanky.“ Zaprvé je estonská společnost vysoce digitalizovaná, služby jsou poskytovány ve velké míře digitálně a lidé disponují vysokou měrou digitální gramotnosti a jsou na tyto způsoby adaptováni. Zadruhé je v Estonsku relativně velká důvěra veřejnosti k vládě, úřadům a oficiálním místům, díky čemuž veřejnost věří, že i když se jejich data dostanou do rukou jejich představitelům, ti jich nezneužijí.
Evropská unie má v plánu příští měsíc představit iniciativu směřující k vytvoření digitální identity ve všech členských zemích EU. Míra ambic tohoto legislativního návrhu zatím zůstává obestřena tajemstvím, Politico ovšem uvádí, že ve hře jsou v zásadě tři varianty.
Unie v dubnu představí legislativní návrh o digitální autentizaci
První představuje vytvoření systému digitálního občanského průkazu ve všech členských zemích, druhý počítá s posílením existujicí, již přijaté legislativy (nařízení eIDAS), a poslední se spokojí s požadavkem, aby digitální identifikační systémy ve členských zemích byly uvedeny do souladu se směrnicím o elektronickém podpisu.
Diskuze o digitální identitě v celounijním měřítku rozhodně nebude bez kontroverzí, vždyť elektronické autentizační systémy zavedlo pouze 14 z 27 členských zemí Unie a může jich využívat 55 procent unijní populace. Přesto však evropský systém, jakožto nejpokročilejší model digitální identity na světě, bude do budoucna zcela jistě představovat významnou inspiraci. Jak uvádí sami Estonci – digitálně lze učinit vše kromě svatby, rozvodu a koupě nemovitostí.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop; Politico
