01.04.2021
Euroskop, ČTK
Veřejné finance se loni dostaly především kvůli dopadům pandemie koronaviru do schodku 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP.
Celkový veřejný dluh loni podle dnešních údajů stoupl na 38,1 procenta HDP z 30,3 procenta v roce 2019. Podle pravidel EU za standardních podmínek by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.
„Na výsledku hospodaření vládních institucí za rok 2020 se významnou měrou podepsala epidemiologická situace v souvislosti s šířením nemoci covid-19. Hospodaření se propadlo oproti předchozímu roku o 365,8 miliardy korun a skončilo schodkem 348 miliard korun,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Největší podíl na poklesu mělo podle statistiků hospodaření ústředních vládních institucí, ty skončily v deficitu 360,9 miliardy korun, zatímco předloni to bylo 31,1 miliardy korun. Zároveň loni klesl přebytek hospodaření samospráv, a to o 23,1 miliardy na 14,5 miliardy korun. Hospodaření zdravotních pojišťoven se loni propadlo do schodku 1,6 miliardy korun.
Analytici odhadují, že zadlužení státu dál poroste. Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera se postupně zvýší z 30 procent HDP v roce 2019 k téměř 50 procentům HPD v příštím roce. „Bez ambicióznější konsolidační strategie tak může brzy dosáhnout dluhové brzdy ve výši 55 procent, jak varuje ve svých analýzách také Národní rozpočtová rada. To by znamenalo omezení vládních výdajů a nutnost předložit vyrovnaný či přebytkový rozpočet. Zákon určující dluhovou brzdu však není ústavní a lze tak předpokládat, že si jej vládní reprezentace bude moci podle potřeby upravit, čímž se prostor pro růst zadlužení dále zvýší,“ doplnil Seidler. Analytik ČSOB Peter Dufek předpokládá, že letos veřejný dluh brzy překoná hranici 40 procent HDP a na konci roku zřejmě dosáhne rekordních 45 procent.
Podle Dufka i přes rychlý vzestup zadlužení bude ČR ale dál patřit mezi nejméně zadlužené země EU. Nicméně ani po skončení koronavirové krize se růst zadlužení podle něj nezastaví, důvodem jsou změny na příjmové straně rozpočtu jako zrušení superhrubé mzdy i na výdajové straně jako posilování mandatorních výdajů. „Tento negativní trend může zvrátit pouze daňová reforma či zásadní seškrtání výdajové strany především státního rozpočtu,“ doplnil Dufek.
Veřejný dluh ke konci loňska stoupl meziročně o 413,1 miliardy na 2,15 bilionu korun. Z toho 93,4 procenta tvořily vydané státní dluhopisy, jejichž objem loni vzrostl o 416,1 miliardy korun. Mezičtvrtletně vládní dluh v posledním loňském čtvrtletí klesl podle ČSÚ o 19,9 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla z 31,8 procenta HDP, který představuje výkon české ekonomiky, na 38,1 procenta.
„Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 došlo opět k nárůstu deficitu vládních institucí, který dosáhl 141,6 miliardy Kč a stal se tak nejhorším výsledkem za posledních deset let. Hlavní příčinou byl zhoršující se vývoj epidemické situace kolem nemoci covid-19,“ doplnila Houžvičková.
Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.
Autor: Euroskop
