Digitální transformace EU

06.04.2021
Magda Komínková, psáno pro Euroskop

• Digitalizace může nabídnout řešení mnoha problémů, jimž EU čelí.
• Digitální technologie mění nejen způsob, jak lidé komunikují, ale obecněji také způsob, jak žijí a pracují.
• Digitalizace je zásadní součástí reakce EU na hospodářskou krizi způsobenou onemocněním COVID-19.
• Digitální technologie hrají klíčovou úlohu při transformaci evropské ekonomiky a společnosti s cílem dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality, což je cíl, na němž se lídři EU dohodli.
• Komise přestavila cíle digitalizace do roku 2030.

Komise 9. března 2021 v rámci tzv. digitálního kompasu představila vizi, cíle a způsoby dosažení digitální transformace EU do roku 2030. Představené sdělení navazuje na výzvu předsedkyně Komise von der Leyen, aby se příští léta v Evropě stala „digitální dekádou“, dále reaguje na výzvu Evropské rady k vytvoření „Digitálního kompasu“ a vychází z digitální strategie Komise z února 2020. Sdělení navrhuje dohodnout se na souboru digitálních zásad, zahájit důležité projekty zahrnující více zemí a připravit legislativní návrh, který by stanovil pevný správní rámec.

EU v digitálním věku

Evropská komise pracuje na digitální transformaci, která má být přínosem pro všechny občany EU. Digitální řešení:

• otevírají nové příležitosti pro podniky
• podporují vývoj důvěryhodných technologií
• spoluutváří otevřenou a demokratickou společnost
• posilují dynamiku a udržitelnost hospodářství
• pomáhají bojovat proti změně klimatu a dosáhnout cílů zelené transformace

Digitální řešení také pomáhají vytvářet pracovní místa, rozvíjet vzdělávání, posilovat konkurenceschopnost a inovace a mohou zlepšovat život občanů. Digitální technologie hrají klíčovou úlohu při transformaci evropské ekonomiky a společnosti s cílem dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality, což je cíl, na němž se lídři EU dohodli v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Komise je odhodlána učinit z následující dekády evropské „digitální desetiletí“. EU chce posílit svou digitální suverenitu a sama určovat, jaké budou platit normy, nikoli pouze přebírat zásady ostatních.

Vývoj

Od roku 2014 podnikla Komise řadu kroků k urychlení rozvoje ekonomiky založené na datech. Jednalo se například o:

• obecné nařízení o ochraně osobních údajů
• nařízení EU o volném toku neosobních údajů
• akt o kybernetické bezpečnosti
• směrnice o veřejně přístupných datech

V roce 2018 Komise představila strategii pro umělou inteligenci a dohodla se s členskými státy na koordinovaném plánu. V dubnu 2019 představila odborná skupina na vysoké úrovni pro umělou inteligenci etické pokyny pro důvěryhodnou umělou inteligenci. Z nich pak vychází rámec pro umělou inteligenci předložený 19. února 2020.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svých politických směrech na období 2019–2024 zdůraznila, že EU musí zastávat vedoucí roli v transformaci. V této souvislosti zahájila prvních 100 dnů ve funkci diskusí o etickém rozměru umělé inteligence a o využívání dat velkého objemu.

V únoru 2020 Komise zveřejnila tzv. digitální balík, který obsahuje tři strategické dokumenty v oblasti digitálních ekonomiky. Silný důraz klade Komise na téma umělé inteligence a využívání dat. Balík návrhů v oblasti digitální ekonomiky a společnosti je velmi široký. Zahrnuje řadu zcela konkrétních návrhů, včetně legislativních opatření. S cílem podpořit vývoj nových technologií a lépe využívat data v EU

1. Prvním z dokumentů je nová zastřešující digitální strategie pod názvem „Europe fit for the digital age: Towards a truly European digital society“. Dokument se zaměřuje na: technologie, které pracují pro občany, spravedlivou a konkurenceschopnou digitální ekonomiku a otevřenou, demokratickou a udržitelnou digitální společnost. Nově by podle Komise digitální technologie měly přispívat také k ochraně klimatu a měly by být samy šetrné k životnímu prostředí. Komise chce předcházet situacím, kdy by v důsledku rozvoje technologií mohlo docházet k omezování lidských a občanských práv a svobod.
2. Druhým dokumentem digitálního balíku je Bílá kniha k umělé inteligenci (AI), která navrhuje společný evropský přístup k regulaci oblasti umělé inteligence a zajištění právní jistoty pro podniky i spotřebitele. Komise v bílé knize stanovuje dva hlavní cíle: budovat ekosystém excelence, který podpoří výzkum a vývoj, financování projektů ve spolupráci se soukromým sektorem a rozvoj umělé inteligence v malých a středních podnicích a za druhé budovat ekosystém důvěry, který staví na vymezení společného regulatorního rámce pro oblast AI.
3. Třetím zveřejněným dokumentem je Evropská datová strategie, jejímž smyslem je nastartovat evropskou datovou ekonomikou a podpořit výměnu a sdílení dat napříč různými odvětvími a členskými státy. Strategie cílí jak na data generovaná soukromými společnostmi, tak veřejnou správou a akademickým sektorem. V opakovaném využívání dat vidí Komise velký ekonomický a společenský potenciál.

Na mimořádném summitu Evropské rady, který se konal 1. a 2. října 2020, se lídři EU zabývali digitální transformací. Digitalizace je dle EU klíčovým pilířem oživení v EU po pandemii COVID-19 a má zásadní význam pro podporu nových forem růstu a posílení odolnosti EU.

Lídři rovněž vyzvali Komisi, aby do března roku 2021 předložila komplexní „digitální kompas“, ve kterém budou stanoveny konkrétní digitální ambice EU do roku 2030. Vedoucí představitelé EU se dohodli, že na digitální transformaci bude poskytováno přinejmenším 20 % finančních prostředků z facility na podporu oživení a odolnosti, mimo jiné pro malé a střední podniky. Tyto prostředky by měly přispět k plnění cílů obnášejících:

• podporu evropského vývoje nadcházející generace digitálních technologií včetně superpočítačů a kvantové výpočetní techniky, technologie blockchain a umělé inteligence zaměřené na člověka;
• rozvoj kapacit v oblasti strategických digitálních hodnotových řetězců, zejména mikroprocesorů;
• rychlejší zavádění bezpečných síťových infrastruktur s velmi vysokou kapacitou včetně optických vláken a sítí 5G v celé Evropské unii;
• posílení schopnosti EU chránit se před kybernetickými hrozbami;
• uvolnění veškerého potenciálu digitálních technologií k dosažení ambiciózních cílů opatření EU v oblasti životního prostředí a klimatu;
• modernizaci digitálních kapacit v systémech vzdělávání.

Ilustrační foto. Zdroj: Evropská komise

Digitální kompas

Komise 9. března předložila sdělení „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“. Komise v něm vytyčuje:

• vizi na období do roku 2030 pro úspěšnou digitální transformaci;
• jasné a konkrétní cíle;
• rámec vymezující digitální zásady, které posilují postavení občanů v digitálním světě;
• základní prvky Digitálního kompasu, který má zajistit, aby EU těchto cílů dosáhla;
• opatření k šíření evropského pojetí digitální transformace na celosvětové úrovni.

Cílem je promítnout digitální ambice Unie do roku 2030 do konkrétních požadavků, přičemž základem jsou čtyři hlavní oblasti:

1. Obyvatelé s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií
2. Bezpečné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury
3. Digitální transformace podniků
4. Digitalizace veřejných služeb

Konkrétní opatření v rámci stanovených oblastí mají být stanovena prostřednictvím – cílů a hlavních milníků; společné struktury řízení včetně systému monitorovacího semaforu identifikujícího úspěchy a nedostatky; projektů zapojující více zemí, které využijí investice od EU, členských států i soukromého sektoru.

Zdroj: Evropská komise

Digitální kompas by měl umožnit měřitelný pokrok v digitalizaci v EU. Podle definovaných cílů by do roku 2030 měli mít všichni občané EU možnost vyřídit důležitou úřední agendu online. Navíc by měl mít každý svůj elektronický přístup k vlastním lékařským souborům a většina domácností by měla mít internet s rychlostí v řádu gigabytů. Pro splnění cílů bude nutné aktivně zapojit občany i společnosti.

Konkrétní kroky do roku 2030

Každá ze čtyř základních oblastí je rozpracována do konkrétních cílů, kterých by mělo být do roku 2030 dosaženo:

1) Obyvatelstvo vybavené digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií:

• nejméně 80 % všech dospělých občanů by mělo ovládat základní digitální dovednosti;
• v porovnání s rokem 2019, kdy bylo v EU v oblasti IKT zaměstnáno 7,8 milionu osob, by mělo dojít k nárůstu na 20 milionů odborníků, přičemž počet žen zastoupených v této skupině odborníků se má přibližovat počtu mužů.

2) Bezpečné a výkonné udržitelné digitální infrastruktury:

• všechny domácnosti v EU by měly mít gigabitové připojení (v porovnání s 59 % domácností v roce 2020) a všechny zalidněné oblasti budou pokryty sítěmi 5G (oproti 14 % v roce 2021);
• hodnota výroby špičkových a udržitelných polovodičů v EU, včetně procesorů, by měla představovat nejméně 20 % světové produkce, což je zdvojnásobení objemu (oproti 10 % v roce 2020);
• v EU by mělo být zavedeno a distribuováno 10 000 klimaticky neutrálních vysoce bezpečných okrajových uzlů (umožňujících zpracování dat na okraji sítě) tak, aby byl zaručen přístup k údajům s nízkou latencí;
• EU by měla mít svůj první špičkový kvantový zrychlený počítač.

3) Digitální transformace podniků:

• pět klíčových odvětví – výroba, zdraví stavebnictví, zemědělství a mobilita;
• tři ze čtyř společností by měly využívat služby cloud computingu (poskytování služeb či programů servery dostupnými z internetu), data velkého objemu a umělou inteligenci;
• více než 90 % evropských malých a středních podniků by mělo dosáhnout alespoň základní úrovně digitální intenzity (ve srovnání s 61 % v roce 2019);
• v EU by mělo být přibližně 250 začínajících podniků (tzv. jednorožců), jejichž hodnota činí více než jednu miliardu €, což ve srovnání s rokem 2021 představuje 100% nárůst.

4) Digitalizace veřejných služeb:

• veškeré klíčové veřejné služby by měly být dostupné on-line
• spuštění důvěryhodné, uživatelem kontrolované identity, která by občanům umožnila kontrolovat jeho vlastní online interakce
• všichni občané budou mít přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům
• 80 % občanů by mělo používat digitální identifikační číslo

Plnění cílů

Dílčí cíle jsou stanoveny tak, aby podpořily plnění politických závazků EU. Pro snazší dosažení cílů stanovených v Digitálním kompasu Komise plánuje urychlit a usnadnit zahájení projektů, do kterých bude zapojeno více zemí, a to za využití Nástroje pro oživení a odolnost, fondů soudržnosti a dalších finančních prostředků EU. Tyto projekty by mohly kombinovat investice z rozpočtu EU, od členských států a ze soukromého sektoru, řešit nedostatky ve zjištěných kritických kapacitách EU nebo podpořit bezpečnost jednotného digitálního trhu.

K dosažení cílů v oblasti digitalizace je nezbytný pevný rámec. Měl by kromě jasných cílů, projektů mezi členskými státy a mezinárodních projektů zahrnovat i systém kontroly, např. podávání zpráv o provedených akcích a následná doporučení, monitorování digitálních principů, monitorování infrastruktury a stanovení mezer.

Jestli jsou digitální práva občanů EU respektovaná, by měl shrnout ve svém každoročním průzkumu Eurobarometr. Zásady respektovaní práv v online prostředí mají být projednány se širokou veřejností a měly by být ukotveny v prohlášení Parlamentu, Rady a Komise. Zásady mají vycházet z evropského pilíře sociálních práv a měly by jej doplňovat.

Finanční prostředky

Program Digitálního kompasu je součástí programu na podporu oživení po koronavirové krizi. Nástroj Next Generation EU v rámci nového Víceletého finančního rámce (VFR) má umožnit vyšší kolektivní investice do digitální transformace. Konkrétně je na investice do digitální transformace určeno minimálně 20 % výdajů z každého vnitrostátního plánu, který bude financován z Nástroje pro oživení a odolnost. Ve sdělení jsou rovněž zdůrazněny rostoucí možnosti investic v oblastech, jako je digitální propojení s novým nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

Nový program Digitální Evropa, s rozpočtem ve výši 7 588 milionů eur na období 2021–2027, má také podpořit digitální transformaci tím, že poskytne finanční prostředky na zavádění špičkových technologií v klíčových oblastech, jako je umělá inteligence, superpočítače a kybernetická bezpečnost.

Program Digitální Evropa se má doplňovat s řadou dalších programů na podporu digitální transformace, jako je například program Horizont Evropa, který se zaměřuje na výzkum a technologický rozvoj, či digitální aspekty Nástroje pro propojení Evropy.

Program Digitální Evropa má poskytovat finanční prostředky pro projekty v pěti oblastech, přičemž každá oblast má svůj orientační rozpočet:

1. vysoce výkonná výpočetní technika: 2 226 914 000 eur
2. umělá inteligence: 2 061 956 000 eur
3. kybernetická bezpečnost a důvěra: 1 649 566 000 eur
4. pokročilé digitální dovednosti: 577 347 000 eur
5. zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita: 1 072 217 000 eur

Přínosy

Digitální technologie mohou významně přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Zavádění digitálních řešení a využívání dat a údajů může pomoci při přechodu na klimaticky neutrální, oběhové hospodářství. Digitální technologie také umožňují „zelenější“ procesy v zemědělství, energetice, stavitelství, průmyslu nebo plánování měst a ve službách. Například nahrazení služebních cest videokonferencemi může výrazně snižovat emise.

Přechod k udržitelné ekonomice vyžaduje chytřejší správu dat o výrobcích v průběhu celého životního cyklu produktu. Většina těchto informací existuje, ale není k dispozici těm, kteří by je mohli nejlépe využít. Digitální technologie budou moci poskytovat možnosti označovat, sledovat, lokalizovat a sdílet data týkající se produktů v hodnotových řetězcích až na úroveň jednotlivých komponent a materiálů.

Další kroky

Pokud bude sdělení přijato, bude následovat strukturovaná konzultace o dílčích cílech a kompasu a otevřená konzultace o digitálních zásadách. Komise by měla využít této rozsáhlé konzultace, aby do konce roku 2021 spolu s ostatními institucemi dosáhla pokroku. Komise navrhne program digitální politiky a do konce léta 2021 se má zrealizovat Digitální kompas. Komise se má také zaměřit na pokrok směrem k interinstitucionálnímu prohlášení o digitálních zásadách do konce roku 2021. V neposlední řadě má Komise v plánu provádět každoroční průzkum Eurobarometr zaměřený konkrétně na sledování toho, jak jsou v očích Evropanů dodržovány jejich práva v on-line prostoru.

Závěr

Digitalizace může nabídnout řešení mnoha problémů, jimž EU a její občané čelí. Digitální technologie mohou kromě jiného pomoci snížit celosvětové emise. Rovněž mohou významně snížit ekologickou stopu společnosti, například optimalizací spotřeby energie v mnoha odvětvích, a to včetně zemědělství, dopravy, výroby nebo územního plánování a služeb.

Pandemie COVID-19 změnila vnímání důležitosti a potřebnosti digitalizace a digitálních technologií. Digitální infrastruktura a rychlé připojení přinášejí lidem v této době příležitosti pracovat, studovat a komunikovat spolu. Pandemie rovněž ukázala významnou závislost digitálního prostoru na mimoevropských technologiích.

EU v moderních technologiích už nechce primárně záviset na USA a Číně, které světu dominují ve výrobě počítačových čipů, vývoji umělé inteligence i v rozvoji dalších klíčových technologií, a chtěla by sedmadvacítce umožnit, aby byla po technologické stránce více soběstačná. Nesoběstačnost v technologiích EU nejvíce sužuje právě ve výrobě čipů. Ty jsou nezbytnou součástí počítačů, mobilů, ale i aut a téměř všech chytrých zařízení. Do digitální ekonomiky proto mají v příštích letech proudit miliardy eur.

Předložený dokument je začátkem inkluzivního procesu. Společně s Parlamentem, členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami má EU usilovat o to, aby byla v oblasti digitálních technologií prosperující a soběstačná. Hlavním cílem EU a předloženého Digitálního kompasu je dosáhnout vůdčího postavení na poli digitalizace.

V praxi digitální kompas znamená určit konkrétní požadavky do roku 2030, a to ve čtyřech oblastech – obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií; bezpečné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury; digitální transformace podniků a digitalizace veřejných služeb. Cíle mají být zakotveny v politickém programu, který má být dohodnut s Evropským parlamentem a Radou. Prostřednictvím nového VFR a Nástroje pro oživení a odolnost EU může být na digitální transformaci poskytnuto více finančních prostředků.

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop