Polsko podporuje přijetí Ukrajiny do NATO a EU

04.05.2021
Euroskop, čtk

Polsko nepřetržitě podporuje Ukrajinu na její cestě do Severoatlantické aliance a Evropské unie, ujistil v pondělí ve Varšavě polský prezident Andrzej Duda svého ukrajinského kolegu Volodymyra Zelenského. Ukrajina by podle polského hostitele, citovaného místními médii, měla na červnovém summitu NATO dostat cestovní mapu k příštímu členství v alianci.

Ukrajinský prezident se ve Varšavě společně s prezidenty pobaltských států zúčastnil oslav 230. výročí přijetí první polské ústavy a s polským prezidentem měl také bilaterální jednání.

Duda po schůzce zdůraznil, že Ukrajina patří ke „společnému kulturnímu, historickému a systémovému kmeni“ v Evropě. Se Zelenským jednal hlavně o problémech bezpečnosti Ukrajiny, o Ruskem okupovaném Krymu a proruskými separatisty obsazených územích v Doněcké a Luhanské oblasti, Diskutovali také o koncentraci ruských jednotek u ukrajinských hranic v posledních měsících.

Bezpečnost Ukrajiny je důležitá pro bezpečnost střední Evropy

„Z tohoto hlediska jsme jednali o blížícím se summitu Severoatlantické aliance, který se uskuteční za půldruhého měsíce v polovině června v Bruselu, kde se toto téma nepochybně také bude probírat,“ řekl Duda. Upozornil, že s bezpečností Ukrajiny souvisí i bezpečnost celé střední Evropy, a zdůraznil, že Ukrajině by se měla formálně ukázat cesta, kterou by se měla ubírat ke členství v NATO. Získání „cestovní mapy“ je podle Dudy zásadní věcí pro Ukrajinu, v čemž ji podporuje Polsko a také další „přátelé v naší části Evropy“.

Zelenskyj poznamenal, že ještě před vlastními srpnovými oslavami ukrajinské nezávislosti, na které Dudu pozval, se uskuteční „summit krymské platformy“, na který pozval „výlučně přátele Ukrajiny“ a kde by se poprvé mělo hovořit o ukončení okupace Krymu. Polsku a Dudovi poděkoval za „podporu ukrajinských tužeb“ a za pevné stanovisko ohledně územní celistvosti Ukrajiny.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v březnu 2014, krátce poté, co prozápadní demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který utekl do Ruska. O měsíc později v ruskojazyčném Donbasu na východě Ukrajiny propuklo povstání proruských separatistů, kteří ovládli část Doněcké a Luhanské oblasti. Kyjev tato území spolu s anektovaným Krymem označuje za okupovaná a obviňuje z agrese Rusko, které stále popírá přímé zapojení do konfliktu. Ten si od jara 2014 vyžádal více než 13.000 životů.

Mezi Polskem a Ukrajinou jsou historické neshody

„Vím, že mezi našimi státy a národy jsou jisté nevyřešené historické otázky, ale jsem přesvědčen, že v budoucnu budou vyřešeny a nebude mezi námi neporozumění,“ řekl Zelenskyj. Duda připustil, že tyto historické otázky jsou těžké, protože i historie obou národů byla těžká, věří však, že to se dá díky dobré vůli a snaze najít moudrá řešení zvládnout.

Varšavu a Ukrajinu dělí například pohled na masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni na západě Ukrajiny za druhé světové války; zatímco podle Varšavy šlo o genocidu, podle Kyjeva se etnických čistek v té době dopouštěly obě strany.

Naději na vstup Ukrajina měla již před summitem NATO v roce 2008

Ukrajina léta usiluje o členství v NATO, čehož ale podle názoru západních komentátorů v blízké době pravděpodobně nedosáhne. Kyjev si na letošní rok podle dřívějšího vyjádření ukrajinského ministra obrany klade za cíl obdržet od summitu NATO akční plán členství.

Kyjev a Tbilisi doufaly, že se připojí k akčnímu plánu členství během summitu NATO v Bukurešti v květnu 2008, ale několik západních zemí v čele s Francií a Německem myšlenku nepodpořily ve snaze nerozhněvat Rusko. Moskva se ostře staví proti rozšíření NATO do oblasti, kterou pokládá za sféru svého vlivu.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek