Euroskop, Úřad vlády, 9.5.2021
Při příležitosti Dne Evropy, výročí vstupu České republiky do Evropské unie a dnes začínající Konference o budoucnosti Evropy vám přinášíme exkluzivní rozhovor se státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou.
1. května 2021 tomu bylo 17 let od vstupu ČR do EU. V jakých oblastech byl podle Vás pozitivní vliv členství na ČR nejvýraznější?
Myslím, že pozitivně nás členství v EU ovlivnilo ve všech oblastech. V některých je nicméně vliv viditelný více, jinde méně. Někde byl vidět hned, například na opravách historických památek, jinde je naopak postupný, projevuje se spíše v dlouhodobějším horizontu.
Nelze nezmínit ekonomickou prosperitu, účast na vnitřním trhu je pro naši exportně orientovanou ekonomiku naprosto klíčová. Velmi dobře viditelný je pozitivní vliv členství také na rozvoji občanské společnosti. Teď jsme navíc silně pocítili, jak významná je podpora partnerů v krizi a těžkých chvílích, jak důležité je být součástí uskupení postaveného na společných hodnotách a principech.
V jakých oblastech naopak očekávání zůstávají nenaplněná a je na nich třeba stále usilovně pracovat?
Těžko jmenovat jedinou oblast, všude se můžeme dále zlepšovat. Evropská komise v posledních letech přichází s novými ambiciózními cíli v oblasti klimatické tranzice, což je velká výzva pro průmyslové státy jako je Česká republika. Čeká nás tedy práce na tom, aby byly cíle nastaveny realisticky a udržitelně.
Je také potřeba připomenout, že postupně přecházíme k těm více vyspělým členským státům, musíme si tedy v rámci EU umět dobře konkurovat, a přispívat tak k tomu, aby byla EU aktivním globálním hráčem.
V době našeho vstupu do EU se hovořilo o „nových“ a „starých“ členských státech. Je toto rozdělení stále citelné nebo už je překonané?
Toto rozdělení už citelné není. Dělicí linie pochopitelně zřejmé jsou, ale jsou spíše regionální, regiony mají svá specifika a minulost, která v jednotlivých oblastech a politikách ovlivňuje jejich pozice.
Stali se Češi díky našemu členství v EU přesvědčenějšími Evropany? Jaké názorové trendy česká veřejnost směrem k Unii v roce 2021 vykazuje?
Ačkoliv patříme v EU mezi skeptiky, postupem času se stále více o EU a její fungování zajímáme, stoupá i podíl podpory EU a jejích orgánů a relativně roste i důvěra v demokracii v EU. S občasnými mírnými výkyvy to dokládají i průzkumy veřejného mínění, tzv. eurobarometry.
Příští rok se Česká republika podruhé ve své historii ujme předsednictví v Radě EU. V jakých konkrétních oblastech vnímáte druhé předsednictví jako příležitost?
Cílem je ukázat ostatním členským států ČR jako proaktivního a akceschopného člena, který dokáže inspirovat a bez obtíží po dobu půl roku řídit agendy Rady EU.
Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Zdroj: Úřad vlády
Je to pro nás také velká příležitost přitáhnout pozornost Čechů k EU a dění v ní, motivovat je, aby se více zajímali a pochopili, v jakých oblastech EU ovlivňuje jejich životy a jak se sami mohou podílet na jejím fungování a budoucím směřování.
Přesně v Den Evropy bude letos zahájena Konference o budoucnosti Evropy. Jakými způsoby se do ní mohou čeští občané zapojit?
Je potřeba zdůraznit, že celá Konference je postavena na přímém kontaktu a naslouchání občanům EU, primárními aktéry rozhodně nejsou jednotlivé členské státy.
Každý občan EU, zájmové sdružení či jiné uskupení se může do Konference zapojit prostřednictvím univerzální vícejazyčné platformy, a to účastí v celoevropské či regionální debatě, může také jakoukoliv vlastní debatu, panel či jednání uspořádat, v rámci platformy je zaregistrovat a výsledky pak do platformy nahrát. Zde bych skutečně chtěla zdůraznit potřebu registrace, protože do platformy nahrané výsledky z občanských, národních a unijních panelů budou tříděny a vyhodnocovány tzv. plenárním shromážděním Konference a bude z nich vypracována sada tematických doporučení.
Úřad vlády se bude podílet na organizaci národních panelů, mimo jiné také prostřednictvím regionálních Eurocenter, a budeme moc rádi, když o ně bude mezi občany zájem.
Evropská unie čelila od našeho vstupu několika krizím a výzvám (ekonomická krize, uprchlická krize, brexit), z nichž nejcitelněji momentálně vnímáme probíhající pandemii koronaviru. Jak hodnotíte evropskou reakci na covid-19?
Evropskou reakci je potřeba hodnotit s vědomím mezí a limitů, které ve zdravotní oblasti pro EU platí, protože se jedná o oblast s výlučnou pravomocí členských států. I přesto se však členské státy dokázaly dát rychle dohromady a společně například podpořit vývoj vakcíny proti covidu-19. Její vývoj by bez společné akce trval dost možná několik let.
Také krizový management fungoval velice dobře. Členské státy si v těch nejkrizovějších momentech pomáhaly, půjčovaly si ochranné pomůcky nebo například ventilátory.
Vždy je co kritizovat, ale společné řešení bylo a stále je o mnoho lepší, než by byla řešení izolovaná.
Letos začíná platit nový sedmiletý rozpočet Unie, kromě rozsáhlého fondu na obnovení evropských ekonomik po pandemii koronaviru počítá i s několika novými nástroji. Jaké možnosti nový víceletý finanční rámec otevírá pro Českou republiku?
Jsme velmi rádi, že rozpočet bude dál podporovat konvergenci, která je klíčová pro hladké fungování vnitřního trhu.
Rozpočet obsahuje celou řadu programů a nástrojů, v rámci nichž spolu soutěží všechny členské státy, a to je oblast, ve které se chceme zlepšovat. Jde o řadu zajímavých možností pro vědu a výzkum, digitalizaci nebo oblast umělé inteligence.
Pro ČR je také hodně důležitý nový kosmický program EU s rekordní alokací 14,88 mld. eur, díky kterému dojde k transformaci Agentury pro evropský GNSS na Agenturu EU pro Kosmický program (EUSPA), jejímž sídlem bude nadále Praha.
Autor: Euroskop
