10.05.2021
Euroskop
V roce 2020 zemřelo na silnicích EU historicky nejméně lidí, EP schválil posílení práv cestujících v železniční dopravě
|
Krátce…
V roce 2020 zemřelo na silnicích EU historicky nejméně lidí
|
Komise 20. 4. 2021 zveřejnila předběžné údaje o smrtelných nehodách na silnicích za rok 2020. V roce 2020 přišlo při dopravních nehodách o život odhadem 18,8 tis. osob, což představuje roční pokles o 17 % oproti roku 2019. To znamená, že v roce 2020 přišlo na silnicích EU o život téměř o 4 tis. osob méně než v roce 2019. Nižší objem dopravy v důsledku koronavirové pandemie měl na počet smrtelných nehod na silnicích jasný, i když neměřitelný dopad. Za předchozí desetiletí, tj. mezi lety 2010–2020, klesl počet úmrtí na silnicích o 36 %. Cíl snížit počet úmrtí o 50 %, který byl pro toto desetiletí stanoven, tak zůstal nedosažen. EU s počtem 42 úmrtí na 1 mil. obyvatel však zůstává kontinentem s celosvětově nejbezpečnějšími silnicemi. Pro srovnání, celosvětový průměr činí více než 180. Podle předběžných údajů zaznamenalo 18 členských států v roce 2020 historicky nejnižší počet úmrtí na silnicích. V celé EU oproti roku 2019 klesl počet těchto úmrtí v průměru o 17 %, byť tento pokles zdaleka nebyl vyrovnaný. K nejvýraznějšímu poklesu (o 20 % či více) došlo v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Maďarsku, na Maltě a ve Slovinsku. Celkem 5 členských států (Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko a Finsko) naopak zaznamenalo nárůst počtu úmrtí, ačkoli v malých zemích zpravidla dochází k meziročnímu kolísání. V delším časovém horizontu klesl počet úmrtí na evropských silnicích mezi lety 2010–2020 o 36 %, což je méně než cíl EU stanovený na 50 %. Cíl překročilo pouze Řecko (54 %). Za ním se zařadilo Chorvatsko (44 %), Španělsko (44 %), Portugalsko (43 %), Itálie (42 %) a Slovinsko (42 %). Celkem 9 členských států zaznamenalo pokles o 40 % nebo více. Vývoj v roce 2020 vedl k určitým změnám v pořadí jednotlivých zemí, pokud jde o počty úmrtí, ale nejbezpečnější silnice zůstávají ve Švédsku (18 na mil. obyvatel), zatímco nejvyšší počet v roce 2020 vykázalo Rumunsko (85 na mil. obyvatel). Průměr EU činil 42 úmrtí na mil. obyvatel. Z předběžných údajů např. v USA ale vyplývá, že navzdory nižšímu objemu dopravy došlo v roce 2020 k nárůstu počtu úmrtí. I údaje v některých zemích EU nasvědčují tomu, že v období omezení volného pohybu osob může docházet k nárůstu rizikového chování, a to zejména překračování povolené rychlosti. Značný nárůst popularity zaznamenala cyklistika a mnoho měst po celém světě (dočasně) přerozdělilo silniční prostor ve prospěch cyklistů a chodců. Tento povzbudivý vývoj může mít významný pozitivní dopad na kvalitu ovzduší a změnu klimatu a zároveň vytváří nové výzvy v oblasti bezpečnosti silničního provozu. V celé EU se přibližně 70 % smrtelných silničních nehod v městských oblastech týká zranitelných účastníků silničního provozu včetně chodců, motocyklistů a cyklistů. Řešení bezpečnosti silničního provozu ve městech je proto klíčovou oblastí zájmu a Komise chce zajistit, aby byla tato bezpečnost zohledňována ve všech fázích plánování městské mobility. Bezpečnost silničního provozu bude důležitým prvkem nové iniciativy městské mobility, kterou Komise předloží v průběhu tohoto roku. V tomto ohledu 2 evropská hlavní města, Helsinky a Oslo, dosáhla v roce 2019 milníku nulové úmrtnosti chodců a cyklistů, přičemž zásadní pro pokrok v této oblasti bylo snížení rychlosti.
EP schválil posílení práv cestujících v železniční dopravě
|
EP 29. 4. 2021 schválil dohodu s členskými státy o revidovaných pravidlech pro práva cestujících v železniční přepravě, která mají posílit práva cestujících. Komise v září 2017 zveřejnila návrh nařízení aktualizující práva cestujících v železniční dopravě (více v příspěvku „Komise chce aktualizovat práva cestujících na železnici”, Doprava v září 2017) a Rada jej přijala v lednu 2021 (více v příspěvku „Rada přijala nová práva cestujících v železniční přepravě”, Doprava v lednu 2021). Cestující mají být lépe chráněni, pokud by došlo ke zpoždění a zrušení spoje nebo k diskriminaci. Osobám s omezenou schopností pohybu a orientace dále má být zaručena větší podpora a snadnější přístup ke službám. K dispozici má být i více místa pro přepravu jízdních kol. Pokud zpoždění přesáhne 60 min., budou si cestující moci vybrat, zda chtějí dostat plnou náhradu ceny jízdenky, pokračovat v cestě po původní trase nebo cestovat za srovnatelných podmínek jiným spojem, a to aniž by jim tím vznikly dodatečné náklady. Dále musí mít možnost cestovat třídou, která je uvedena na jejich původní jízdence. Pokud provozovatel železniční dopravy nesdělí cestujícím možnosti náhradních spojů do 100 min. od plánovaného času odjezdu, mohou si cestující sami zařídit jiný spoj, jehož cena jim musí být proplacena. Povinnost zajistit náhradní spoj bude platit i při zásahu vyšší moci. Cestující mají v takovém případě nárok na občerstvení a proplacení nákladů na ubytování. Železniční společnosti jim však za těchto okolností nebudou muset vyplácet odškodnění za zpoždění nebo zrušení spoje. Nový předpis také přesněji definuje, co lze za případ vyšší moci považovat. Kromě extrémních povětrnostních podmínek a vážných přírodních katastrof bude vyšší moc zahrnovat i kritické situace v oblasti veřejného zdraví nebo teroristické útoky. Výjimka se však nemá vztahovat na stávky zaměstnanců železnic. Cestujícím s omezenou schopností pohybu má být poskytována větší flexibilita. Dosavadní předpis stanovoval, že pokud tito lidé potřebují při cestě speciální pomoc, musí to oznámit dopravci s dvoudenním předstihem. Právě přijatá novela tuto lhůtu zkracuje na 24 hodin. Pokud je třeba, aby zdravotně postižené doprovázela další osoba, bude doprovod cestovat zdarma. Platí také, že lidé, kteří používají asistenčního psa, budou mít právo vzít si zvíře s sebou do vlaku. Nový předpis také stanovuje, že v každém vlaku musí být vyhrazen prostor se stojany alespoň pro 4 kola.