11.05.2021
Úřad vlády, Euroskop
Přestože virtuální summity zřídka bývají z hlediska svých výstupů bohaté, setkání lídrů EU a Indie, které se v sobotu 8. května uskutečnilo pod patronátem portugalského Předsednictví v Radě EU v Portu, se v tomto směru ukázalo být pozitivní výjimkou.
Již loňské, taktéž virtuální zasedání představitelů unijních institucí s premiérem N. Módím bylo hodnocena poměrně kladně, skutečně přelomovým se však zdá být až letošní setkání doplněné kulatým stolem s lídry jednotlivých členských států. Úvodem však EU vyjádřila Indii především solidaritu v kontextu současné tragické epidemiologické situace. Skrze Team Europe se členským státům EU podařilo mobilizovat pomoc ve výši 100 mil. EUR sestávající převážně z kyslíkových bomb, ventilátorů a léčiv. Boj s pandemií, stejně jako možnosti budoucí pandemické připravenosti skrze mezinárodní spolupráci proti nemohly v rámci agendy setkání chybět.
Máme-li však vybrat jednu skutečně zásadní oblast, pak nelze nezmínit obchodní spolupráci. Naproti původnímu očekávání přetrvávajícímu ještě několik dní před samotným setkáním, se totiž podařilo dosáhnout obnovení jednání o ambiciózní, komplexní a oboustranně výhodné obchodní dohodě, která v roce 2013 uvízla na bodu mrazu, a navíc také nově zahájení jednání o dohodě o ochraně investic a dohodě o ochraně zeměpisných označení původu. Jakkoli se toto konstatování může zdát v asijském kontextu pro EU jako „business as usual“, není tomu tak. Sobotní oficiální závazek totiž otevírá cestu k vyjednávání komplexních, moderních dohod se zemí, jež je v posledních letech do značné míry synonymem protekcionistických opatření a uzavírání trhu nejen formou zvyšování cel, ale také skrze složité dovozní a schvalovací procedury, a v neposlední řadě také trhem poznamenaným nejistotou mezinárodních investorů za situace, kdy Indie členským státům EU v roce 2016 jednostranně vypověděla dvoustranné dohody o ochraně investic.
Udržitelnost, ochrana obchodních aspektů a práva duševního vlastnictví
Cesta k němu nicméně rozhodně nebyla jednoduchá. Indie v posledních několika letech odmítala jednání obnovit v původním rozsahu a prosazovala pouze „dočasnou“, svým rozsahem velmi omezenou obchodní dohodu cílenou na hlavní ofenzivní sektory obchodu a služeb, která po právu vzbuzovala otázky nejen svým přínosem pro EU, ale zejména potenciálním rozporem s pravidly Světové obchodní organizace. Portugalské předsednictví si nicméně Indii stanovilo jako jednu ze svých priorit a obnova jednání v rozsahu stanoveném původním mandátem EU z roku 2010 je proto zásluhou především trpělivé mravenčí práce úřednického aparátu EU od nejnižší technické úrovně až po tu nejvyšší – připomeňme hlavní „výdobytek“ summitu v roce 2020 a ustavení tzv. High-Level Dialogue on Trade and Investment, jehož nevyřčeným cílem byl právě takto ambiciózní výstup. Obchodní dohoda by měla obsahovat všechny dnes již standardní závazky, včetně udržitelnosti veřejných politik, ochrany obchodních aspektů práv duševního vlastnictví či přístupu na trh s veřejnými zakázkami. Jedná se přitom o oblasti, ke kterým Indie ne příliš konstruktivně přistupuje rovněž na globální úrovni v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a bilaterální dohoda může v tomto směru sloužit jako pozitivní precedent. Nadějně pak vyhlíží také ustavení bilaterálního dialogu k reformě WTO, který by mohl napomoci tolik potřebné konvergenci obou stran před zasedáním 12. ministerské konference WTO, plánované na konec roku 2021.
Ilustrační foto. Zdroj: Rada EU
Pro ČR je zásadní zprávou, že Indie indikovala ochotu dostatečně otevřít svůj trh pro automobily a jejich součásti nebo produkty chemického průmyslu, které se v posledních letech stabilně pohybují na předních příčkách českého exportu do Indie. V současnosti je Indie pro ČR asi 13. největším mimounijním vývozním trhem a jedním z nejvýznamnějších asijských trhů. Z hlediska obchodní výměny má ČR vůči Indii dlouhodobě zápornou bilanci celkového obchodu, export však v posledních pěti letech roste a příslib obnovy jednání a hlavně dokončení dohody o volném obchodu je tak jednoznačně optimistickou zprávou. Unijnímu exportu do Indie by měl napomoci také nově institucionalizovaný regulatorní dialog za účelem snižování tzv. technických překážek obchodu. Ty zejména malým a středním exportérům často fakticky znemožňují vstup na trhy sice s vysokým potenciálem, avšak z hlediska odlišnosti tamějších regulatorních standardů vysoce uzavřených. Jedná se o jeden z vítaných „vedlejších efektů“ posílené aktivity EU směrem k Indii během aktuálního předsednictví, a lze očekávat, že v případě dojednání obchodní dohody by jistota exportérů v tomto směru významně posílila.
Důležitý mimounijní exportní trh
Závazek otevírání indického trhu a řešení přetrvávajících bariér je tak třeba chápat především jako výzvu, a to nejen k navýšení unijního exportu, ale také směrem k reálnému plnění všech stanovených závazků, které se v minulosti již několikrát ukázaly jako liché. Naději však vzbuzuje vedle politické významnosti summitu, v rámci nějž byly závazky stvrzeny, také kontext současné snahy Indie o emancipaci v rámci Indo-Pacifického regionu a oboustranně výhodný zájem na posílení stability mezinárodních dodavatelských řetězců, značně narušené v loňském a letošním roce. Přestože totiž Indie v rámci obchodní politiky prosazuje do značné míry soběstačnost, jejímž ztělesněním je politika „Self-Reliant India“ premiéra Módího, obě strany jsou si vědomé existence řady obchodních, enviromentálních i politických výzev, které lze účinněji řešit na základě spolupráce – tím spíše, že konkurentem Indie v regionu je především Čína, a na rozšiřování jejího vlivu nemá indická vláda zájem.
Napomoci hledat potřebné synergie mezi oběma regiony by měla také dvě nově ustavená partnerství – v oblasti konektivity a právě pro oblast Indo-Pacifiku, jež svou komplexností daleko přesahují oblast zahraniční spolupráce s ambicí nalezení trvalých vazeb. Předpokládaná zdvořilostní virtuální schůzka indického premiéra s lídry EU proto zdá se otevírá dosud netušené možnosti spolupráce. Indo-Pacifická oblast navíc zůstane v hledáčku české zahraniční politiky i v dalších letech, zejména v kontextu blížícího se českého Předsednictví v Radě EU, v rámci nějž bude tento region jednou z geografických priorit.
Autor: Eliška K. Drnovská
