13.05.2021
Euroskop, ČTK
K rychlému snížení napětí vyzvala v souvislosti s poslední eskalací konfliktu mezi Palestinci a Izraelem řada zemí i předních světových představitelů, kladou ale důraz na různé aspekty složité situace. Právo Izraele na obranu proti raketovým útokům hnutí Hamás z Gazy zdůraznily nejen Spojené státy, ale třeba také Německo nebo Rakousko. Naopak podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana musí Izrael od mezinárodního společenství slyšet tvrdou a odstrašující odezvu kvůli svým pokračujícím útokům na Palestince, uvedla agentura Reuters. K zdrženlivosti ve středu vyzval Palestince i Izraelce britský premiér Boris Johnson.
O konfliktu mezi Izraelci a Palestinou včera po telefonu jednali ruský prezident Vladimir Putin a turecký prezident Erdogan. Podle Kremlu „vyzvali strany k snížení napětí“ a projevili obavy z rostoucího násilí v Izraeli a Palestině. Erdogan v rozhovoru s ruským prezidentem řekl, že Turecko stále pracuje na svém návrhu z roku 2018 vyslat do oblasti mezinárodní mírové síly. Podle něj Izrael zaútočil na Palestince a proto musí dostat od mezinárodního společenství „silnou a odstrašující odezvu“.
Vysoký činitel Hamásu uvedl, že organizace je připravena zastavit útoky na Izrael, pokud současně přestane útočit i židovský stát, uvedlo včera podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Představitel Hamásu podle něj sdělil vedení ruské diplomacie, že mezinárodní společenství by mělo tlačit na Izrael, aby přestal používat násilí u jeruzalémské mešity Al-Aksá.
Předseda Evropské rady Charles Michel ve středu hovořil o situaci s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem. Na twitteru vyjádřil znepokojení z rostoucích útoků. Prioritou podle něj musí nyní být zamezit dalším ztrátám na životech mezi izraelskými a palestinskými civilisty.
„Musí se učinit vše, aby se předešlo širšímu konfliktu, který v první řadě zasáhne civilní obyvatelstvo,“ uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell v prohlášení, v němž odsoudil vojenské kroky obou znepřátelených stran. „EU je otřesena množstvím mrtvých civilistů a zraněných, včetně dětí,“ doplnil.
Český prezident Miloš Zeman v telegramu zaslaném Rivlinovi vyjádřil Izraeli podporu. „Vyjadřuji Státu Izrael v této těžké chvíli plnou podporu a solidaritu. Jsme s vámi!“ stojí v textu.
K zdrženlivosti vyzval obě strany britský premiér Johnson. „Británie je vážně znepokojena zvyšujícím se násilím a rostoucím počtem civilních obětí a přejeme si naléhavé snížení napětí,“ uvedl na twitteru.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas v úterý večer uvedl, že raketové útoky na izraelská města jsou nepřijatelné a musí skončit. „Izrael má právo na obranu proti nim,“ uvedl ve středu mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Podobně se včera vyjádřil i rakouský kancléř Sebastian Kurz. Za nepřijatelné označily dříve raketové útoky také Spojené státy a Evropská unie. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ale také odsoudil nucené vystěhovávání palestinských rodin z východního Jeruzaléma, což je jeden z důvodu stávajících střetů.
K zdrženlivosti a přiměřenosti vyzval izraelskou armádu generální tajemník OSN António Guterres. Také jeho mluvčí odmítl raketové útoky na izraelská města.
Napětí se v Izraeli a Palestině výrazně zvýšilo v pondělí poté, co radikální hnutí Hamás a jeho spojenci začali odpalovat rakety do Izraele. V reakci na to izraelské letectvo podniklo útoky na Gazu. Celkově už zahynulo nejméně 50 lidí. Napětí v oblasti vzrostlo v posledních týdnech kvůli střetům mezi izraelskou policií a Palestinci u mešity Al-Aksá a úmyslu vystěhovat palestinské rodiny z východního Jeruzaléma.
Autor: Euroskop
