01.06.2021
Euroskop, ČTK
Řecko a Turecko začnou konkrétními kroky na společných ekonomických a obchodních projektech vylepšovat vzájemné vztahy, prohlásil v pondělí turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu po jednání v Aténách se svým řeckým protějškem Nikosem Dendiasem. I řecký ministr řekl, že „vidí postupnou normalizaci“ v bilaterálních vztazích, ač připustil, že mají v některých otázkách „diametrálně odlišné postoje“. Informují o tom řecká a turecká média. Çavuşoglu včera jednal i s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem a potvrdil, že se předseda řecké vlády setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem na okraj summitu NATO v Bruselu 14. června.
Šéf turecké diplomacie přijel do Řecka už v neděli, kdy mimo jiné řeckému deníku To Vima řekl, že vzájemné problémy Turecka a Řecka mohou vyřešit pouze Ankara a Atény, nikoli EU. „Řecko by se mělo vyhnout tomu, aby používalo EU jako trumf. Turecko a Řecko samy mohou vyřešit problémy, ne EU,“ řekl Çavuşoglu v neděli novinářům.
Dendias včera po setkání s tureckým ministrem připustil, že obě země mají „odlišné, a v určitých vážných otázkách diametrálně odlišné, postoje“. Dodal, že se shodli na několika ekonomických programech a na vzájemném uznání covidových pasů, tedy potvrzení o očkování proti nemoci covid-19, jež má pomoci obnovit turistiku po pandemii.
Včerejší řecko-tureckou schůzku hodnotí média výrazně pozitivněji než tu z poloviny dubna, kdy Dendias jednal v Turecku s Erdoganem a Çavusogluem. Oba ministři pak na tiskové konferenci uvedli, že si přejí vyřešit vzájemné nesrovnalosti, zároveň se ale obviňovali z porušování závazků a tvrdě na sebe útočili. Podle AFP byla tehdy atmosféra na tiskové konference napjatá.
Šéf turecké diplomacie přijel do Řecka v neděli, kdy soukromě navštívil severovýchodní region Thrákii, kde žije početná muslimská menšina. Většina z nich jsou etničtí Turci a zhruba třetinu tvoří bulharští muslimové (Pomaci). Çavuşoglu opět vyvolal napětí výrokem stran této menšiny. „Chceme, aby Řecko dalo Turkům v západní Thrákii stejná práva, jako my poskytujeme řecké pravoslavné církvi a řecké menšině,“ prohlásil. Na to reagoval mluvčí řeckého ministerstva zahraničí: „Turecké neustálé úsilí překrucovat realitu, stejně jako jeho výroky o nedostatku ochrany práv těchto občanů či o jejich diskriminaci, jsou nepodložené.“
Řecko nepovažuje muslimské obyvatelstvo v západní Thrákii za národnostní menšinu, nýbrž za menšinu náboženskou. Řecká vláda v této oblasti v poslední letech uzavřela několik škol kvůli malému počtu žáků a ve snaze omezit výdaje státního rozpočtu po ekonomické krizi, což loni Ankara označila za „úsilí o asimilaci a útisk turecké menšiny“.
Spory mají historičtí rivalové Turecko a Řecko v řadě otázek, mimo jiné kvůli rozdělenému Kypru či migrantům z Blízkého východu, kteří připlouvají z Turecka na řecké ostrovy. Už několik let se tyto dvě členské země NATO přou i o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve vodách okolo Kypru. Loni napětí mezi Aténami a Ankarou eskalovalo poté, co turecká průzkumná loď za doprovodu vojenského plavidla operovala u řeckého ostrůvku Kastellorizo, který ale leží jen asi tři kilometry od tureckého pobřeží. Napětí se v posledních měsících zmírnilo a letos v lednu obnovily země zatím na nižší úrovni jednání o sporech ve východním Středomoří přerušená v roce 2016.
Autor: Euroskop
