02.06.2021
Euroskop, ČTK
Evropská unie má od včerejška společný nástroj pro boj s podvody či zneužíváním společných fondů. Po mnoha letech diskusí a příprav zahájil činnost Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Podle jeho šéfky Laury Kövesiové by měl nyní výrazně vzrůst počet vyřešených případů hospodářské a finanční kriminality.
„Jsme prvním skutečně účinným nástrojem pro ochranu vlády práva v EU. Na našem úspěchu závisí důvěryhodnost unie,“ prohlásila v úterý někdejší šéfka rumunské protikorupční prokuratury Kövesiová. Pod sebou bude mít zástupce všech zemí EU vyjma Polska, Maďarska, Irska, Švédska a Dánska, které se na práci EPPO podílet nebudou.
Kövesiová očekává, že prokuratura pomůže významně zvýšit počet odhalených trestných činů, které se budou vyšetřovat a dostávat před soud. Předpokládá, že se budou týkat hlavně veřejných zakázek, zemědělství či zdravotnictví.
Nový úřad by podle ní také měl přispět k tomu, aby se ve všech zemích finanční a hospodářské zločiny vyšetřovaly stejně kvalitně.“V některých členských zemích máme pět či šest případů za rok, v jiných stovku. EPPO to změní a je zjevné, že počet případů naroste,“ prohlásila Kövesiová.
Unijní orgány odhadují, že EU kvůli různým finančním podvodům přišla jen v roce 2019 o zhruba 460 miliard eur (téměř 12 bilionů korun). Prokuratura počítá s tím, že ročně se bude zabývat přibližně 3000 případy.
Mark in your agenda:
? 1 June 2021: the launch of the European Public Prosecutor’s Office
The @EUProsecutor will clamp down on criminals and make sure no euro is wasted on corruption or fraud.
More: https://t.co/VeDOPGgAOA #EPPO pic.twitter.com/VIIM6B4MxN
— European Commission ?? (@EU_Commission) May 26, 2021
Podle Evropské komise bude práce prokuratury zvláště důležitá s ohledem na to, že nový rozpočet na období 2021 až 2027 a mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám obsahují dohromady přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), což je historicky největší společný balík unijních peněz. Prokuratura má vyšetřováním a stíháním podvodů zamezit tomu, aby kdokoli tyto peníze čerpal neoprávněně.
Činnost úřadu se však nebude dotýkat pětice států, mezi nimiž je Polsko a Maďarsko. Právě u těchto zemí má přitom komise dlouhodobě obavy o nezávislost justice na politické moci.
„Zvláště Polsko a Maďarsko byly zeměmi, které jsem se hodně snažila přesvědčit, aby se přidaly k EPPO,“ podotkla včera místopředsedkyně EK Věra Jourová odpovědná za dodržování evropských hodnot. Připustila přitom, že existuje souvislost mezi jejich rozhodnutím nepodílet se na činnosti prokuratury a jejich obavami z nového pravidla podmiňujícího čerpání z fondů EU mimo jiné nezávislostí justice. Kvůli jeho přijetí hrozily loni Varšava a Budapešť zablokováním sedmiletého unijního rozpočtu a letos se obrátily na soud EU.
Jourová v úterý odhadla, že komise by novou podmíněnost mohla začít v praxi uplatňovat ve druhé polovině roku.
Autor: Euroskop
