08.06.2021
Úřad vlády
Ve středu 2. června Evropská komise (EK) zveřejnila tzv. jarní balíček dokumentů k evropskému semestru. Evropský semestr je osvědčeným mechanismem koordinace hospodářských politik EU, který byl upraven v reakci na dopady pandemie covidu-19. V jarním balíčku Komise představuje cestu pro oživení ekonomiky EU a její celkovou modernizaci.
Pandemie covidu-19 výrazným způsobem ovlivnila ekonomickou i společenskou situaci napříč členskými státy. Negativně zasáhla nejen evropské firmy či podnikatele, nýbrž i jednotlivé domácnosti. Přítomnost rizikovějších mutací onemocnění v Evropě pak ještě více oslabila naděje na rychlou hospodářskou obnovu. Evropská komise v rámci jarního balíčku dokumentů k evropskému semestru reaguje na tyto současné hospodářské výzvy způsobené pandemií a prezentuje dosavadní vývoj, směřující k dosažení opětovného a udržitelného růstu.
Překonání dopadů pandemie a modernizace hospodářství
Prvním z dokumentů balíčku je sdělení Evropské komise nazvané Koordinace hospodářské politiky v roce 2021. Ve sdělení jsou popsány nejdůležitější kroky, které EU dosud podnikla pro překonání hospodářských dopadů pandemie onemocnění COVID-19. Bezprecedentním opatřením je zejména doplnění standardního rozpočtu EU o nový zdroj NextGenerationEU v rozsahu 750 miliard EUR, který bude financován prostřednictvím společných půjček celé EU na finančních trzích.
Popis dosavadních kroků doplňuje analýza současné ekonomické a sociální situace v EU s výhledem pro nejbližší roky. Členským státům se dařilo díky prováděným fiskálním politikám a podpoře zaměstnanosti mírnit nepříznivé dopady krize. Specifický přístup jednotlivých členských států k realizaci hospodářských politik umožnil flexibilně reagovat na konkrétní výzvy pandemie.
Aby však nezůstalo stranou reformní úsilí v oblastech digitální a zelené transformace, podpory obnovitelných zdrojů či zvyšování kvality života, představila EK svou alokací největší program NextGenerationEU tzv. Nástroj pro oživení a odolnost. Díky němu bude moci ČR čerpat téměř 200 miliard Kč na základě předloženého Národního plánu obnovy. Nástroj pro oživení a odolnost tak přispívá k dosažení udržitelného růstu, snižování rozdílů mezi členskými státy a realizaci požadovaných strukturálních reforem. Cílem tedy není pouze restart ekonomiky po krizi, ale také celková modernizace hospodářství EU v souladu s digitální a zelenou transformací.
Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis a komisaři Paolo Gentiloni a Nicolas Schmit představují na tiskové konferenci v Bruselu tzv. jarní balíček dokumentů k evropskému semestru. Zdroj: Evropská komise
Hospodaření zemí EU v době pandemie
Sdělení EK doplňuje zpráva k fiskálnímu dohledu dle čl. 126 Smlouvy o fungování EU. Zpráva popisuje současný ekonomický stav členských zemí s ohledem na dopady pandemie COVID-19, proces postcovidové obnovy a spojená hospodářská rizika a směřování pro nejbližší roky.
V reakci na důsledky pandemie Komise podporuje i v příštích letech provádění flexibilních fiskálních politik členskými zeměmi. Právě dočasné uvolnění fiskálních pravidel skrze aplikaci tzv. únikové klauzule na úrovni celé EU jen potvrzuje hloubku hospodářských dopadů pandemie.
Specifický přístup hospodářských politik by měl směřovat k obnově ekonomik členských států s ohledem na přetrvávající míru hospodářské nejistoty a rizik. Komise u 12 členských států identifikovala makroekonomické nerovnováhy, zejména v souvislosti s rostoucím veřejným i soukromým zadlužováním, nízkou mírou konkurenceschopnosti a produktivity. Přestože v roce 2020 došlo ke zvýšení zadluženosti všech členských států, u čtrnácti z nich zadlužení přesáhlo 60 % HDP. ČR spolu s pobaltskými zeměmi, Dánskem, Švédskem či Lucemburskem setrvala pod touto hranicí. Již před krizí se ČR řadila mezi nejméně zadlužené státy EU.
Doporučení pro politiky zaměstnanosti
Další z dokumentů balíčku představuje návrh EK na doporučení Rady EU členským státům v oblasti politiky zaměstnanosti. Hluboké proměny, kterými prochází současný trh práce, vytváří nové výzvy v oblastech digitalizace či mechanizace. Pandemie COVID-19 v tomto směru vytvořila fenomén práce z domova či online formy vzdělávání, mající vlastní specifické potřeby, možnosti i úskalí. V reakci na tyto digitalizační a další proměny pracovního trhu by členské státy měly ve spolupráci s institucemi EU vytvořit ucelenou strategii pro podporu zaměstnanosti, rozvoje moderního pracovního trhu, rovnosti pohlaví, sociálního zabezpečení či mezigenerační solidarity a současně čelící projevům diskriminace a sociálního vyloučení.
Úsilí členských států o stabilizaci národních hospodářství po pandemii tedy není jediným cílem prováděných hospodářských politik. Jedná se o součást rozsáhlejšího procesu rozvoje v rámci EU pokračujícího i v následujících letech. Dosavadní zhodnocení vývoje ekonomické obnovy vykazuje schopnost členských států úspěšně čelit novodobým hospodářským výzvám. Přetrvávají však i nadále rizika, která mohou tento proces rozvoje tlumit. Souběžná forma ekonomického restartu a reformního úsilí poskytuje příležitost pro posílení konkurenceschopnosti členských států, technologického a inovačního rozvoje a důrazu na zlepšení sociálních podmínek a kvality života obyvatel členských států v postpandemické éře.
Autor: Tomáš Nalejvač, Úřad vlády
