15.06.2021
Úřad vlády
Evropský hospodářsky a sociální výbor (EHSV) uspořádal dne 31. května 2021 veřejné slyšení na téma „Strategie EU v oblasti práv dítěte a evropská záruka dítěte”. Na slyšení se sešli zástupci evropských a mezinárodních institucí a organizací občanské společnosti působících v oblasti práv dětí s cílem prodiskutovat, jak lze tyto iniciativy provádět a dosahovat jejich cílů. Cílem slyšení bylo shromáždit stanoviska k jednotlivým iniciativám za účasti organizací a dalších zúčastněných stran pracujících v této oblasti.
Úvodní slovo přednesla Kinga Joó, zpravodajka stanoviska EHSV k tomuto tématu. Nová komplexní strategie EU v oblasti práv dítěte a evropská záruka dítěte jsou hlavními politickými iniciativami předloženými Evropskou komisí s cílem lépe chránit všechny děti, pomáhat jim při uplatňování jejich práv a stavět jejich zájmy přímo do centra tvorby politiky EU. Obě iniciativy byly zprostředkovány rozsáhlými konzultacemi s občany, zúčastněnými stranami a hlavně s více než 10 000 dětmi.
Strategie práv dítěte a záruka dítěte má za cíl poskytnout dětem lepší ochranu. Strategie v oblasti práv dítěte se zaměřuje na šest tematických oblastí, mezi něž patří socioekonomické začlenění a boj proti násilí na dětech. Cílem záruky pro děti je boj proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení zajištěním přístupu k základním právům a službám pro děti v nouzi, mimo jiné ke zdravotní péči a vzdělání.
Evropská komise a její strategie dala jasný signál pro změnu. „Chceme vidět kvalitativní skok, pokud jde o práva dětí,“ uvedla Maria del Carmen Barrera Chamorro, spoluzpravodajka stanoviska.
Cílem Strategie je napomoci z úrovně EU předcházet sociálnímu vyloučení dětí a podpořit členské státy v jejich úsilí o zajištění přístupu dětí v nouzi ke kvalitním klíčovým službám: k předškolnímu vzdělávání a péči, ke vzdělávání (včetně školních činností), ke zdravotní péči, výživě a bydlení. Návrh má přispět k implementaci zásady 11 Evropského pilíře sociálních práv, která stanoví právo dětí na cenově dostupné a kvalitní vzdělávání a péči v raném věku, na ochranu před chudobou a na zvláštní opatření pro zvýšení rovných příležitostí dětí ze znevýhodněných prostředí.
Směrem ke strategii EU v oblasti práv dítěte
Tadas Leončikas z nadace Eurofound upozornil na průzkum v oblasti zvýšení rozsahu online školní docházky a digitální deprivace. Na jaře 2021 se spokojenost a ochota více vzdělávat online formou snížila. Využívání podpůrných služeb pro děti souvisí s jejich sociálním a rodinným zázemím, kdy osamělí rodiče a znevýhodněné domácnosti tyto služby využívají méně a vykazují vyšší podíl nesplněných potřeb.
Přístup ke klíčovým službám, jako je vzdělávání a zdravotní péče, i stabilní rodinný život a slušné bydlení jsou důležité pro vývoj dítěte a pro jeho blahobyt. Poskytování služeb bylo komplikováno vypuknutím pandemie covidu-19, která dostala řadu rodin pod psychologický a finanční tlak.
Pandemie covidu-19 přispěla k prohloubení rozdílů ve vzdělání mezi různými socioekonomickými skupinami. Je to důsledek rozdílů v přístupu k digitální technologii doma a zavírání škol a středisek předškolního vzdělávání a péče. Podpora poskytovaná prostřednictvím online vzdělávání byla rozšířena v základním a středním vzdělávání, ale většina Evropanů je nepovažovala za uspokojivou. Osamělé matky s dětmi do 12 let se v tomto období staraly o děti více hodin týdně než jiné typy domácností. Životní spokojenost uváděná respondenty v domácnostech s dětmi byla v červenci 2020 nižší než v domácnostech bez dětí. Data před vypuknutím pandemie covidu-19 ukazují ovšem pravý opak.
Pandemie covidu-19 postavila mnoho rodin před výzvy, které přinesl přesun vzdělávání do online prostředí. Zdroj: Evropská komise
Neuspokojené potřeby zdravotní péče během pandemie vznikly hlavně kvůli nedostatečné dostupnosti služeb. Podíl rodičů samoživitelů, kteří hlásili nedoplatky jak na splátkách nájemného a hypoték, tak na účtech za služby, byl přibližně dvojnásobek průměru celkové populace. Pokud jde o nejistotu bydlení, část domácností s dětmi (6,6 %) se domnívala, že je spíše pravděpodobné, nebo velmi pravděpodobné, že budou muset v nadcházejících třech měsících opustit současné bydlení, protože už si ho nebudou moci dovolit.
Lepší podmínky bydlení při výchově vedou k lepším vzdělávacím výsledkům. Mít rodiče s terciárním vzděláním výrazně zvyšuje pravděpodobnost dokončení terciárního vzdělávání, což se v posledních desetiletích stalo významnějším. Veřejné politiky pro rovné příležitosti k vyvážení zdravotních rozdílů by se měly zaměřit na zajištění dobrých životních podmínek během dětství, zajištění (nebo zvýšení) minimálního vzdělání a podpory přístupu k vysokoškolskému vzdělání.
Strategie pro děti vyvinutá společně s dětmi
Valeria Setti, koordinátorka Evropské komise pro práva dítěte (DG JUST) zdůraznila hlavní body Strategie EU v oblasti práv dítěte, která byla vyvinuta pro děti a s dětmi. Děti by měly mít přístup k informacím poskytovaným způsobem vstřícným k dětem, aby mohly jasně vědět, jaká jsou jejich práva, a v tomto případě i vědět, jaká opatření v jejich prospěch EU plánuje udělat. Verze strategie vhodné pro děti byly vytvořeny společně s dětmi. Proto jsou pro čtenáře srozumitelné. Cíle strategie je, aby každé dítě v Evropě a na celém světě mohlo požívat stejných práv a žít bez jakékoli diskriminace a zastrašování.
Ve strategii EU v oblasti práv dítěte se Komise zabývá přetrvávajícími a objevujícími se výzvami a navrhuje konkrétní opatření na ochranu, podporu a plnění práv dětí v dnešním neustále se měnícím světě.
Žádná politika týkající se dětí by neměla být koncipována bez jejich hlasu. Díky úsilí předních agentur a organizací zabývajících se právy dětí využila jak strategie pro práva dítěte, tak Evropská záruka pro děti příspěvek více než 10 000 dětí. Účast dětí na politickém a demokratickém životě EU je jednou z tematických oblastí strategie.
Komise navrhla v nové strategii opatření na ochranu práv dětí v současném rychle se měnícím světě. Zdroj: Evropská komise
Strategie je rozdělena do 6 tematických oblasti
1. Účast na politickém a demokratickém životě: EU, která umožňuje dětem být aktivními občany a členy demokratických společností.
2. Sociálně-ekonomické začlenění, zdraví a vzdělávání: EU, která bojuje proti dětské chudobě, podporuje inkluzivní a přátelské společnosti, systémy zdraví a vzdělávání.
3. Boj proti násilí na dětech a zajištění ochrany dětí: EU, která pomáhá dětem růst bez násilí.
4. Spravedlnost vstřícná k dětem: EU, kde soudní systém prosazuje práva a potřeby dětí.
5. Digitální a informační společnost: EU, kde se děti mohou bezpečně orientovat v digitálním prostředí a využívat jeho příležitost.
6. Globální dimenze: EU, která podporuje, chrání a zmocňuje děti globálně, a to i během krizí a konfliktů.
Jana Hainsworth ze společnosti Eurochild uvedla, že se jedná o skutečný posun, který očekává, že strategie nastartuje v příštích měsících. „Jako společnost pracujeme s vnitrostátními sítěmi organizací v celé EU, které se zabývají právy dětí a které jsou nyní připraveny podporovat její provádění a zajistit, aby skutečně přinesla změnu v nadcházejících letech,“ uvedla. Dále zdůraznila potřebu posílení konzultací a účast dětí. Naprosto nezbytné podle ní je, zejména u rodičů v chudobě a v sociálním vyloučení, aby měli možnost se vyjádřit o svých zkušenostech a potřebách v souladu s blahobytem svých dětí.
Evropská záruka pro děti: doporučení a opatření k jejímu dosažení
Jiří Švarc (DG EMPL) zdůraznil potřebu plnění Akčního plánu Evropského pilíře sociálních práv, který je součástí širšího rámce pro boj proti chudobě nebo sociálnímu vyloučení. Přestože 18,3 % z celkového počtu obyvatel EU a třetina světové populace jsou děti, jejich práva jsou často přehlížena. Více než 22 % dětí v EU je ohroženo chudobou a sociálním vyloučením. Celosvětově je 9,6 % z nich nuceno k dětské práci. Často jsou oběťmi násilí, což potvrzují některé statistiky.
Zmíněná strategie doplňuje další iniciativy jako je např. Doporučení Komise z roku 2013 – Investice do dětí, rámec pro rozvoj politik na podporu sociálního začlenění a dobrých životních podmínek dětí, zejména ve zranitelných situacích a rozvíjí svůj druhý směr týkající se přístupu k dostupným a kvalitním službám, včetně předškolního vzdělávání a péče, vzdělávání, zdravotní péče a přiměřeného bydlení.
Jiří Švarc dále uvedl některé důležité výzvy, které byly odhaleny na základě studie (Studie o ekonomickém prováděcím rámci možného systému záruk EU pro děti včetně jeho finančního základu), a následná doporučení.
K financování opatření budou země EU moci čerpat z Evropského sociálního fondu Plus (ESF +) v rámci Víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027, kde členské státy přidělí alespoň 25 % svých zdrojů z ESF + na sociální začlenění a nejméně 5 % alokace ESF + je vyčleněno na opatření k řešení dětské chudoby, kde dětská chudoba nebo sociální vyloučení přesahují průměr. Členské státy mohou také investovat do: i) akcí na řešení potravinové nebo materiální deprivace; a ii) doprovodných opatření pro děti v rámci příslušného specifického cíle ESF +.
Stejně tak je možné i financování z jiných evropských zdrojů: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR): Investice do sociální infrastruktury, vybavení, přístupu ke kvalitním a běžným službám a projektům spolupráce v příhraničních regionech. INVEST EU: Investice do vzdělávání a předškolního vzdělávání a péče, zdravotní péče a dostupného bydlení. Nástroj pro oživení a odolnost (RRF): Reformy, investice a politiky pro příští generaci, děti a mládež, jako je vzdělávání a dovednosti a Nástroj technické podpory (TSI): Strukturální reformy ve vzdělávání, sociálních službách, spravedlnosti a zdraví, včetně těch, které se zabývají dětskou chudobou a vyloučením.
Valérie Ceccherini zastupující SOS mezinárodní dětské vesničky zdůraznila, že Evropská záruka pro děti by měla poskytovat ochranu a kvalitní péči dětem bez rodičovské péče nebo s rizikem ztráty této péče v souladu s pokyny OSN pro alternativní péči o děti.
Aaron Greenberg z UNICEF uvedl, že probíhá již III. fáze testování toho, jak by opatření záruky dítěte mohla v praxi fungovat.
Evropská komise uzavřela partnerství s Regionálním úřadem UNICEF pro Evropu a Střední Asii (ECAR) ve fázi III přípravné akce pro záruku na dítě, aby prokázala proveditelnost záruky na dítě v sedmi vybraných členských státech EU. 24 měsíční pilotní program „Testování záruky dítěte v členských státech EU“ přispěje k rozvoji rámce záruky dítěte na úrovni EU a předvede inovativní přístupy a vypracuje národní akční plány na snížení dětské chudoby a řešení systémových znevýhodnění pro děti v sedmi členských státech: Bulharsku, Chorvatsku, Německu, Řecku, Itálii, Litvě a Španělsku. Během tohoto období bude UNICEF podporovat Evropskou komisi a sedm zemí v řadě aktivit na úrovni EU, na národní i nižší než národní úrovni. Cílem „záruky pro děti“ je prolomit mezigenerační cyklus chudoby a vyloučení.
Na závěr akce Maria del Carmen Barrera Chamorro zdůraznila potřebu holistického přístupu k právům dětí v politice EU, přičemž politické a právní nástroje budou náležitě koordinovány na všech úrovních a budou výsledkem spolupráce a konzultací s občanskou společností, včetně dětí. „Pouze tak můžeme mít komplexní a konkrétní opatření, která lze v členských státech rychle provést. Inkluzivní, průřezová strategie zajistí rovné příležitosti všem dětem bez ohledu na jejich situaci,“ uvedla.
Autor: J. Nývltová, Úřad vlády
