REPORTÁŽ – Příležitosti, které se otevírají českým firmám díky unijním fondům. Inovace a know-how, kterými tuzemské společnosti mohou přispět evropskému průmyslu. Otázka přijetí eura, brexit či způsoby, jakými Česká republika přispívá zbytku evropské sedmadvacítky. To jsou hlavní z témat, okolo kterých se odvíjela druhá z regionálních diskuzí pořádaných v rámci Konference o budoucnosti Evropy.
Diskuze proběhla online a jejími spolupořadateli byly Eurocentrum Pardubice a Europe Direct Pardubice. V roli hostů se debaty zúčastnili Štěpán Pech z Úřadu vlády ČR, Miroslav Janovský z Krajského úřadu Pardubického kraje, Daria Hvížďalová z pardubické společnosti JHV – ENGINEERING s.r.o. a zástupce Pardubického kraje v Bruselu Zbyněk Prokop. Debatu moderovala Petra Srdínková, ředitelka Pardubického podnikatelského inkubátoru P-PINK.
Výhody členství si ne vždy uvědomujeme, jejich ztráta ale bolí
Pro Pecha je Evropská unie velkým přínosem, budoucnost České republiky bez EU si nedokáže představit vzhledem k tomu, jak moc jsme s Unií obchodně i politicky provázáni. Výhody členství v Unii podle Pecha nejsou vždy vidět a lidé mají tendenci považovat je za samozřejmé. Brexit ovšem ukazuje, jak bolestivá je ztráta těchto výhod.
Rovněž Prokop spatřuje českou budoucnost uvnitř evropské rodiny. Přál by si, aby Česko bylo sebevědomější a hrdější republikou, jež se nebojí dát hlasitěji najevo svůj názor na evropská témata.
Průmysl byl a je páteří evropské ekonomiky
Hvížďalová na úvod přispěla svým osobním pohledem. Díky Evropské unii měla možnost studovat ve Švédsku a Finsku a pracovat v Belgii i České republice. V následné prezentaci vyzdvihla, že průmysl vždy byl a stále je páteří evropské ekonomiky. Obecně lze podle Hvížďalové říci, že nikdy nebylo tak snadné operovat napříč státy jako nyní. Ovšem poslední rok byl kvůli koronaviru atypický.
Přesto je ovšem podle představitelky firmy JHV namístě budoucnost vyhlížet s optimismem. „Po pandemii je příležitost inovovat průmysl a výrobu, a to i ze strany malých a středních podniků,“ uvedla. Budoucí průmysl – někdy označovaný jako „Průmysl 4.0″ – bude podle ní více založený na znalostech, což je pro Česko příležitostí.
Česko má co nabídnout, určuje trendy umělé inteligence
„Česká republika z pohledu inovací má co nabídnout, někdy i určuje trendy v oblasti umělé inteligence,“ řekla Hvížďalová. Podpora z Bruselu dává Česku možnost lépe využít své silné stránky. Rok 2021 je pro tuzemské firmy z tohoto pohledu mimořádnou příležitostí využít z široké škály různorodých dotačních titulů.
Ohledně unijních fondů Prokop připomněl, že ve svých prvopočátcích představovaly projev solidarity ekonomicky silnějších členských zemí s těmi méně výkonnými. Účel se v průběhu let posunul a dnes již například kohezní politika slouží i jako nástroj pro prosazování aktuálních trendů (například směrem k digitální a ekologické transformaci). Podle Prokopa bychom na původní myšlenku neměli zapomínat, neboť mezi členskými zeměmi Unie stále rozevřené nůžky panují.
Investice do technologií jsou pro konkurenceschopnost nutné
„Každé desetiletí ve vývoji evropské integrace je jiné, výzvy se ale množí,“ charakterizoval situaci Štěpán Pech. Cíl z minulosti v podobě snižování rozdílů mezi členskými zeměmi podle něj přetrval, k němu se ovšem připojily další. Janovský s tím souhlasil. Důraz kladený na nové priority považuje za opodstatněný: „Pokud EU chce být globálně konkurenceschopná, je potřeba, aby prostředky investovala do inovací a digitální ekonomiky,“ uvedl.
Hvížďalová se s tímto názorem ztotožnila. Spojené státy a Čína podle ní mají na poli moderních technologií již nyní ohromnou sílu a jednotlivé státy EU by osamoceně neměly šanci jim konkurovat. Naopak jednotný přístup nám dává šanci svoje síly spojit, doplňovat se a být konkurenceschopnými v globálním měřítku. Unie by ovšem měla i tak na výzkum a vývoj dávat více prostředků, neboť již nyní v relativním srovnání za svými globálními protějšky zaostává.
Přijetí eura je více politické než ekonomické rozhodnutí
První z otázek, které diváci diskutujícím adresovali, se týkala vztahu České republiky k euru. Prokop je přesvědčen, že jednoho dne nám nezbude nic jiného než společnou měnu přijmout, neboť již v současnosti jsme obklopeni státy, které euro používají. Z právního hlediska má Česko povinnost euro dříve či později přijmout, jak podotknul Štěpán Pech. Přijetí je ovšem podmíněno splněním ekonomických (konvergenčních) kritérií. „Jde více o politické než o ekonomické rozhodnutí,“ myslí si Janovský, který z osobního hlediska (například při cestování) považuje za praktické mít v Evropě jednotnou měnu.
Další z témat diskuze představoval brexit. „Je to proces, který je principům evropské integrace cizí, jde proti jejím cílům,“ konstatoval Pech s vysvětlením, že architekti evropské integrace vždy usilovali o sbližování členských zemí. Samotný proces vystoupení Spojeného království z Unie skončil kompromisním řešením v podobě výstupové dohody. Až v průběhu let bude podle Pecha možné brexit zhodnotit. Historicky bezprecedentní vystoupení členské země ovšem na EU zanechalo šrám.
Skutečnost, že vztahy mezi Unií a Británií již nejsou tak blízké a vřelé, mrzí i Prokopa, podle něhož brexit ukázal i jednu ze stinných stránek EU v podobě přemíry regulací. Jejím důsledkem je, že když nastane situace, kterou stávající legislativní rámec nepředpokládá, řešení se nalézá obtížně.
Regulace jsou odrazem hodnot, které naše společnost hájí
K tématu regulací obecně se vyjádřila i Daria Hvížďalová. Ta pokládá za důležité zachování volného pohybu dat, zároveň však uznává potřebu regulačního rámce pro ochranu osobních údajů v kontextu umělé inteligence. Regulace podle Hvížďalové odráží hodnoty, za kterými jako společnost stojíme.
Následná otázka přenesla těžiště debaty do Pardubického kraje, a to konkrétně v kontextu turistického ruchu. Pardubický kraj má podle Janovského vzhledem ke své poloze potenciál zejména v oblasti konferenční turistiky, pro kterou však postrádá dostatečnou infrastrukturu. Za účelem jejího vybudování Janovský nabádá k větší spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem.
Vysokorychlostní železniční tratě by pomohly cestovnímu ruchu
Co by naší zemi v oblasti cestovního ruchu pomohlo podle Zbyňka Prokopa? Propojit Česko se sousedními zeměmi vysokorychlostními železničními tratěmi stejně, jako je propojen Brusel s jinými západoevropskými metropolemi.
Janovský se domnívá, že v turistice může po koronaviru dojít ke změnám například v tom smyslu, že turisté budou více vyhledávat neobjevená místa a lokality s menší koncentrací lidí. Třebaže nové programovací období unijního rozpočtu konkrétně na rozvoj českého turismu počítá pouze s nízkou částkou, hlavní podle Janovského není absolutní hodnota alokované částky, nýbrž „pákový efekt“, jaký podpora vyvolá.
Co můžeme Unii nabídnout? Know-how v technologických oborech
Co může Česká republika Evropské unii nabídnout? Tak zněl další ze zásadních dotazů debaty. Podle Hvížďalové know-how v průmyslových a technických oborech. Členství v Unii umožňuje inovativní myšlenky realizovat ve větším měřítku v praxi díky spolupráci napříč více členskými státy. Pech za ideální příležitost přinést EU něco konkrétního považuje české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině příštího roku. Pomůže tomu stanovení jasných a perspektivních priorit, na kterých již nyní společně s ostatními zeměmi předsednického tria Česká republika pracuje.
Prokop rovnou vyjmenoval témata, která by osobně mezi prioritami přivítal: ochrana klimatu, udržitelná energetika, propojování Evropy (zejména prostřednictvím dopravní infrastruktury), obnova po koronaviru. Je přesvědčen, že ústřední téma minulého, doposud jediného českého předsednictví (odstraňování bariér) bude aktuální i v příštím roce, kdy bude potřeba obnovit vztahy po covid-19.
Česko by mělo být aktivní a hájit své zájmy, ale vždy konstruktivně
Jak by mělo Česko v Evropě vystupovat podle Miroslava Janovského? „Změnit myšlení, přestat hudrovat a švejkovat, stát se sebevědomým členem EU a strhnout ze sebe nálepku kverulanta EU,“ zní jeho návod. V unijních orgánech by čeští představitelé měli být aktivní a hájit své zájmy, avšak hájení svých zájmů by rozhodně nemělo znamenat negování veškerých věcí.
Na závěr každý z účastníků debaty stručně zformuloval svoje přání pro budoucnost Evropy. Daria Hvížďalová by chtěla Evropu postavenou na podobných hodnotách a respektu k soukromí Evropanů. Štěpán Pech si přeje Evropu otevřenou a perspektivní, ideální představa Zbyňka Prokopa počítá s Evropou jako hezké místo pro život, Miroslav Janovský doufá v Unii složenou ze států respektujících se navzájem. A co si přeje moderátorka debaty, Petra Srdínková? „Abychom byli vděční za to, v jaké Evropě žijeme, protože i díky Evropě a šikovným lidem v ní máme vysokou životní úroveň,“ uzavřela.
Videozáznam celé debaty je k dispozici ke zhlédnutí zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop