17.06.2021
Úřad vlády, foto Pixabay
V úterý 8. června se uskutečnila online konference EURACTIV, jejíž účastníci diskutovali o úspěšnosti provádění politiky soudržnosti EU v období 2014 – 2020 a výzvách, které čekají kohezní politiku v letech 2021-27, tedy období, v kterém bude dominovat obnova ekonomiky po pandemii covidu-19.
Tsunami efekt na všechno
Politika soudržnosti je hlavní investiční politikou EU. Zaměřuje se na všechny regiony a města v Evropské unii s cílem podpořit vytváření pracovních míst, konkurenceschopnost podnikání, hospodářský růst, udržitelný rozvoj a zlepšit kvalitu života občanů. Převážná část financování politiky soudržnosti se soustřeďuje na méně rozvinuté evropské země a regiony, aby jim pomohla snížit hospodářské, sociální a územní rozdíly, které v EU stále existují.
Přibližně 32,5 % rozpočtu EU na období 2014–2020 bylo přiděleno na finanční nástroje, které podporují politiku soudržnosti. Pro toto období měla EU cíle v následujících klíčových oblastech:
1. Ekonomický rozvoj, inovace a tvorba pracovních míst;
2. Životní prostředí a změna klimatu;
3. Sociální začlenění.
Každý členský stát měl dále v těchto oblastech své vlastní národní cíle. Měření dopadu a výsledků politiky soudržnosti je zásadní pro její trvalý úspěch. Umožňuje Unii prokázat evropským občanům výsledky této politiky. Rovněž nabízí příležitost poučit se z osvědčených postupů a neustále zlepšovat projekty a programy.
V rámci debaty vystoupili Normunds Popens, zástupce ředitele, DG REGIO, Corina Cretu, členka Výboru REGI, Evropský Parlament, Claire Roumet, ředitel, Energy Cities, Stefan Kah, senior expert, Senior expert, věda, výzkum, EPRC, Claudio Truzzi, koordinátor projektu, icity.brussels, Akci moderoval Vlagyiszlav Makszimov, novinář, EURACTIV.
Kohezní politika je politika pro všechny
Normunds Popens zahájil úvodní panel zdůrazněním zásadního významu kohezní politiky, která je stále moderní politikou a nese velké výzvy, a to i do budoucnosti. Každé vynaložené euro musí ukázat svou přidanou hodnotu. Poukázal na „zelený a digitální přechod“ jakožto směr Evropské unie, který zohledňuje i nastavení nového programovacího období kohezní politiky. Na všechny oblasti má vliv koronavirová krize, koheze nyní můžeme ukázat a dokázat, jak fondy pomáhají.
V debatě pokračovala bývalá eurokomisařka Corina Cretu, která zdůraznila, jak tato politika zlepšila život milionům občanů EU. Dobíhá programové období 2014-2020, připravuje se uzavírání období, stále ještě probíhá realizace projektů, fakturovat lze ještě do roku 2023. Nicméně je třeba na rovinu říci, že došlo ke zpoždění u probíhajících jednání v rámci rozjezdu nového programového období 2021-2027. A to zpoždění je dosti značné. Všechny členské státy Unie čekají na posouzení (Evropskou komisí) svých vykomunikovaných a detailně připravených Národních plánů obnovy, které představují další prostředky na obnovu regionů po krizi. Je zde mnoho peněz, unikátní příležitost pro jednotlivé státy a také velká zodpovědnost v rámci přípravy projektů.
Claire Roumet, hovořil o transformaci měst a jejich aglomerací. Je dokončováno kompletní nové nastavení a přístup k řešení jejich obnovy a jejich dalšího rozvoje. Zabýval se otázkou, „co v dnešní době znamená úspěšné město“, jak je úspěšnost měřitelná, jaké jsou nové inovace, nové priority populace a sektory podnikání. Na okraj se podle něj dostalo téma rozvoje metropolitních oblastí. Lze říci, že jsme na začátku, že se musí ti méně zkušení učit od více úspěšných. Je třeba jednat okamžitě, jsou tu dány klimatické cíle, zlomový bude rok 2030, upozornil Roumet. Nicméně pandemie covidu-19 zkomplikovala i tyto aktivity.
Stefan Kah, se zaměřil na zásadní otázku „Jak měřit rozvoj, rozmach měst, zapojení a efektivitu kohezní politiky?“. Máme připravené nástroje, je tu nová příležitost jejich využití, i pro města. „Kohezní politika je politika pro všechny“, implementační schéma je pak v jednotlivých členských státech odlišné, zdůraznil.
Claudio Truzzi pokračoval v myšlence nastavení skutečně reálných indikátorů v kohezní politice, jak měřit pokrok a rozvoj.
Máme zpoždění
Normunds Popens upozornil na jasné zpoždění zahájení nového programového období. Vyzdvihnul dobře připravený nástroj REACT-EU, který je hotový a prostředky již pomáhají v řešení stávající krize. Co je podle něj zásadní, jak bylo zdůrazněno, „musíme se více zabývat teritoritální politikou“, máme definovaných 5 politických cílů. Musíme prioritizovat jednotlivé oblasti, využívat teritoriální nástroje. Musí spolupracovat města a venkov. Zapojeny musí být všechny úrovně, od těch lokálních až po vládní instituce, upozornil Popens.
Corina Cretu se vrátila k tématu Fondu obnovy, je to jakýsi signál evropské solidarity, je také třeba vnímat situaci schvalování plánů Evropskou komisí, plány musí být dobře připravené, je třeba si dát pozor na dvojí financování. Stále platí orientace politiky soudržnosti na chudší oblasti, koronavirovou krizi řeší prostředky Národního plánu obnovy. Je třeba ještě více komunikace mezi členskými státy, jak ohledně výzev a závěrů období 2014-2020, tak v rámci příprav období 2021-2027. Položila pak svou řečnickou otázku a svou úvahu, zda je tomu skutečně tak, že se v jednotlivých členských státech investuje právě do opravdu chudých a potřebných oblastí.
Claire Roumet upozornila, že stále tu jsou méně rozvinuté regiony, města postrádají nové zelené prostory, to by se mělo změnit, musí se uvažovat v kontextu zelených úspor, modernizace budov. Například města potřebují více energie v létě, kdy se využívají klimatizace, menší spotřeba, dle analýz, je paradoxně v zimě.
Stefan Kah zdůraznil teritoriální podstatu kohezních prostředků, zacílení do méně rozvinutých regionů.
Zjednodušení a flexibilita, ale …
Dále řečníci komentovali dvě důležité podmínky, i v souvislosti s blížícím se rozjezdem nového programového období 2021-2027, flexibilitu a zjednodušení podmínek implementace. Normunds Popens uvedl, že je nutné nalézt rovnováhu mezi nejjednoduššími podmínkami a těmi stávajícími. Je třeba vnímat názor odborníků Účetního dvora a obecně názor auditorů. Již bylo definováno asi 80 opatření pro zjednodušení, cílem jsou hlavně jednodušší postupy pro příjemce. A takto se podle něj musí uvažovat i v rámci fungování Fondu obnovy, musí tu fungovat kontrolní systémy, nesmí docházet ke korupci, vše musí být pod dohledem jak autorit na národní, tak i evropské úrovni. „Musíme analyzovat nové údaje tzv. „chybovosti“, uváděné v kontrolních zprávách,“ zmínil Popens.
Corina Cretu upozornila na fakt, že v rámci politiky soudržnosti se stále potýkáme s korupcí. K tématu zjednodušení uvedla, že již v rámci minulého programového období fungovala pracovní skupina na vysoké úrovni právě pro zjednodušování, je třeba na její závěry navázat. Audity a kontroly budou stále důležité a zásadní pro další práci v této agendě.
Claire Roumet oponovala, že například u programu Horizont 2014-2020, prostředků investovaných do měst a jejich aglomerací, se nyní neobjevilo více problémů, podnětů ve věci korupce a podvodů. Nelze toto zobecnit. Navrhovala, aby všechny projekty a procesy byly čistě transparentní, a to kompletně. Dnes je vše nedohledatelné, je to „black box“. V případech, kdy bude vše dohledatelné, vše bude vidět, nebude pak docházet k případům korupce v takové míře.
Poslední blok diskuze se týkal tématu spravedlivé transformace, smyslu této agendy, nových nástrojů a instrumentů – kdy jednoznačně převažovaly pozitivní přístupy a byl chválen takto připravený postup. Corina Cretu uvedla, že jsou připravené tzv. pilotní projekty pro dané téma mezi zeměmi, které jsou do této aktivity zapojené, jmenovala i ČR. Důležité je mít kvalitně připravené tzv. plány spravedlivé územní transformace, myslet v nich na občany, kteří v těchto regionech žijí a pracují. Např. v Rumunsku byla dříve stěžejní těžba uhlí, nyní je prioritou turistika.
Závěr shrnul Normunds Popens, který doplnil k tématu další souvislosti s cíli Zelené dohody, se schválenými prostředky ve Fondu spravedlivé transformace, s připravovanými změnami, kterými např. projdou všechny další firmy či podniky. Vždy je podle něj nutné najít ten správný směr, nastavit správné a efektivní priority.
Autor: Světlana Máčalová, Úřad vlády
