Energie v červnu 2021

Krátce…

Rada se dohodla na nových pravidlech pro přeshraniční energetickou infrastrukturu

Rada 11. 6. 2021 dosáhla obecného přístupu k revizi nařízení o transevropských energetických sítích (TEN-E). Komise předložila svůj návrh revidovaného nařízení o TEN-E v prosinci 2020 (více v příspěvku „Komise navrhla nová pravidla pro přeshraniční energetickou infrastrukturu”, Energie v prosinci 2020). Dosažený obecný přístup má sloužit jako základ pro postoj Rady při jednáních s EP s cílem dosáhnout konečné dohody o budoucích právních předpisech. Cílem revidovaného nařízení o TEN-E je modernizovat, dekarbonizovat a propojit přeshraniční energetickou infrastrukturu EU, a pomoci tak EU dosáhnout jejích cílů v oblasti klimatické neutrality do 2050. Dalším cílem revidovaného nařízení je rovněž pokračovat v zajišťování integrace trhu, konkurenceschopnosti a bezpečnosti dodávek. Revize nařízení o TEN-E stanoví 11 prioritních koridorů a 3 prioritní tematické oblasti, které je třeba rozvíjet a propojit. To bude probíhat především prostřednictvím projektů společného zájmu, které jsou financovány z CEF na období 2021–2027. Revidované nařízení aktualizuje kategorie infrastruktury způsobilé pro podporu s důrazem na dekarbonizaci a přidává nové zaměření na elektrizační soustavy na moři, vodíkovou infrastrukturu a inteligentní sítě. Rada se ve svém postoji rozhodla ukončit podporu nových projektů v oblasti zemního plynu a ropy a zavést povinná kritéria udržitelnosti pro všechny projekty. Aktiva určená specificky pro vodík konvertovaná z aktiv pro zemní plyn lze během přechodného období do konce prosince 2029 použít pro přepravu nebo skladování předem definované směsi vodíku se zemním plynem nebo biometanem. Vybrané projekty ukáží, jak do konce přechodného období tato aktiva přestanou být aktivy pro zemní plyn a stanou se aktivy určenými specificky pro vodík. Posouzení kandidátských projektů rovněž zajistí, aby byla aktiva navržena tak, aby do konce přechodného období byla vytvořena aktiva určená specificky pro vodík, a nevedla k prodloužení životnosti zemního plynu. Cílem je postupně dekarbonizovat toto odvětví a zvýšit podíl plynů z obnovitelných zdrojů v potrubích. Pokud jde o všechna aktiva, včetně inteligentních plynárenských sítí, kladla Rada ve svém postoji zvláštní důraz na energii z obnovitelných zdrojů. V případě Kypru a Malty, které dosud nejsou napojeny na transevropskou plynárenskou síť, si projekty ve fázi vývoje nebo plánování, kterým byl udělen status projektu společného zájmu podle předchozího nařízení, zachovají svůj status až do chvíle, kdy je propojení dokončeno. Účelem této výjimky je ukončit izolaci těchto 2 členských států a poskytnout jim přístup na budoucí trhy s energií, včetně vodíku. Rada se rozhodla do oblasti působnosti nařízení zahrnout některé typy elektrolyzérů, které přispívají k udržitelnosti. Tyto elektrolyzéry musí v rámci daného projektu představovat kapacitu min. 100 MW. Výroba vodíku z těchto elektrolyzérů, zejména jeho výroba z obnovitelných zdrojů, musí splňovat požadavek na úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve výši 70 % v porovnání s hodnotou referenčního fosilního paliva 94 g CO2e/MJ. Členské státy se rovněž dohodly na zjednodušení a urychlení postupů vydávání povolení a oprávnění. Podle postoje Rady bude revidované nařízení i nadále zajišťovat, aby nové projekty odpovídaly cílům integrace trhu, konkurenceschopnosti a bezpečnosti dodávek. Bude rovněž nadále podporovat projekty, jež propojují regiony, které jsou v současnosti izolovány od evropských trhů s energií, posilují stávající přeshraniční propojení a podporují spolupráci se zeměmi mimo EU.