Informační společnost v červnu 2021

Komise navrhuje digitální identitu

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) No 910/2014 as regards establishing a framework for a European Digital Identity (COM(2021)281)

Commission Recommendation of 3.6.2021 on a common Union Toolbox for a coordinated approach towards a European Digital Identity Framework (C(2021)3968)

• Komise 3. 6. 2021 navrhla rámec evropské digitální identity, která bude k dispozici všem občanům, rezidentům a podnikům v EU. Občané budou moci pouhým kliknutím na telefonu prokázat svou totožnost a sdílet elektronické dokumenty ze svých evropských peněženek digitální identity.

Pozadí

Evropská digitální identita má přispět k dosažení cílů a milníků, které stanoví Digitální kompas Komise do roku 2030. Do roku 2030 by tak např. měly být on-line dostupné všechny klíčové veřejné služby, všichni občané by měli mít přístup k elektronickým zdravotním záznamům a 80 % občanů by mělo používat elektronickou identifikaci. Digitální kompas byl předložen v březnu 2021 (více v příspěvku Komise představila cíle digitální transformace do roku 2030”, Informační společnost v březnu 2021).

Iniciativa vychází ze stávajícího přeshraničního právního rámce pro důvěryhodné digitální identity, iniciativy pro elektronickou identifikaci občanů EU a služby vytvářející důvěru (nařízení eIDAS). Tento rámec byl přijat v roce 2014 a poskytuje základ pro přeshraniční elektronickou identifikaci, autentizaci a certifikaci internetových stránek v rámci EU. Současný systém může využívat již téměř 60 % občanů EU.

Členské státy nemají povinnost vytvořit vnitrostátní elektronickou identifikaci a zajistit její interoperabilitu s průkazy ostatních členských států, což vede k velkým rozdílům mezi jednotlivými zeměmi.

Klíčové a sporné body

Podle návrhu nařízení mají členské státy poskytovat občanům a podnikům digitální peněženky, díky nimž bude možné propojit vnitrostátní digitální identitu s doklady o jiných osobních atributech (např. řidičský průkaz, diplomy nebo bankovní účet). Digitální peněženky mohou vydávat orgány veřejné správy nebo soukromé subjekty za předpokladu, že jsou uznány členskými státy.

Občané mají mít přístup k internetovým službám prostřednictvím vnitrostátní elektronické identifikace, která by měla být uznávána v celé EU. Používání evropských peněženek digitální identity, například k prokázání věku, mají muset na žádost uživatele akceptovat i velmi velké platformy. O použití evropské peněženky digitální identity mají ovšem vždy rozhodovat uživatelé.

Nové evropské peněženky digitální identity mají umožnit občanům EU přístup k online službám bez toho, aby museli používat soukromé identifikační metody nebo zbytečně sdílet osobní údaje. Díky tomuto řešení mají mít nad údaji, které sdílí, lepší kontrolu.

Evropská digitální identita má být:

• dostupná pro každého, kdo ji chce používat: každý občan EU, rezident a podnik v EU, který chce využívat evropskou digitální identitu, tak bude moci učinit;

• široce použitelná: evropské peněženky digitální identity budou široce použitelné jako způsob identifikace uživatelů nebo jako forma prokázání určitých osobních atributů pro účely přístupu k veřejným a soukromým digitálním službám v celé EU;

• uživatelům poskytovat kontrolu nad jejich údaji: evropské peněženky digitální identity lidem umožní, aby si sami zvolili, které aspekty své identity, údaje či certifikáty budou sdílet se třetími stranami, a aby o jejich sdílení měli přehled. Tím, že uživatelé budou mít svou peněženku pod kontrolou, se zajistí, že budou sdíleny pouze informace, které je nutné sdílet.

V zájmu co nejrychlejší realizace je k návrhu připojeno doporučení. Komise v něm vyzývá členské státy, aby do září 2022 vytvořily společný soubor nástrojů a neprodleně zahájily nezbytné přípravné práce. Soubor nástrojů by měl zahrnovat technickou architekturu, normy a pokyny pro osvědčené postupy.

Předpokládaný další vývoj

Komise má souběžně s legislativním procesem spolupracovat s členskými státy a soukromým sektorem na technických aspektech evropské digitální identity. Prostřednictvím programu Digitální Evropa má podporovat provádění rámce evropské digitální identity.

Odkazy

• Evropská digitální identita – otázky a odpovědi

Komise navrhuje zřízení Společné kybernetické jednotky

Commission Recommendation of 23.6.2021 on building a Joint Cyber Unit (C(2021)4520)

Joint Communication to the European Parliament and the Council – Report on implementation of the EU’s Cybersecurity Strategy for the Digital Decade (JOIN(2021)14)

• Komise 23. 6. 2021 předložila Doporučení k vytvoření Společné kybernetické jednotky, které má pomoci řešit stoupající počet závažných kybernetických incidentů, a První zprávu o uplatňování Strategie kybernetické bezpečnosti EU. Zároveň zveřejnila 5. zprávu o pokroku provádění Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám z roku 2016 a Společného sdělení o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb z roku 2018.

Pozadí

Kybernetická bezpečnost je jednou z hlavních priorit Komise a základním kamenem digitální a propojené Evropy. Nárůst kybernetických útoků během koronavirové krize ukázal, jak důležité je chránit nemocnice, ošetřovatelské ústavy, výzkumná střediska a další infrastrukturu. Aby ekonomika a společnost EU obstály i v budoucnu, je potřeba v této oblasti přijmout důrazná opatření.

EU je odhodlána splnit cíle stanovené ve Strategii kybernetické bezpečnosti EU a podpořit je bezprecedentní úrovní investic do digitální transformace EU v rámci VFR na období 2021–2027, a to zejména programů Digitální Evropa a Horizont Evropa a Plánu na podporu oživení Evropy. Strategii kybernetické bezpečnosti EU představila Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v prosinci 2020 (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020, v příspěvku „V EU začal platit akt o kybernetické bezpečnosti“, Informační společnost v červnu 2019, v příspěvku „Rada a EP se dohodly na pravidlech pro bezpečnější online prostředí v EU”, Informační společnost v prosinci 2020, v příspěvku „EU chce zlepšit kybernetickou bezpečnost”, Informační společnost v prosinec 2020 a v příspěvku „Rada přijala závěry týkající se strategie EU v oblasti kybernetické bezpečnosti”, Informační společnost v březnu 2021).

Spolupráce je také podporována rámcem pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelskou činnost v kyberprostoru (tzv. „souborem nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky“), který prosazuje odpovědné chování států v kyberprostoru a umožňuje členským státům a EU použít veškerá opatření SZBP včetně omezujících, s cílem předcházet nepřátelským činnostem v kyberprostoru, odrazovat od nich a reagovat na ně.

K zajištění bezpečnosti ve fyzickém i digitálním světě vypracovala Komise strategii bezpečnostní unie EU na období 2020–2025, kterou představila v červenci 2020 (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020). Zaměřuje se v ní na prioritní oblasti, kde lze činností na úrovni EU podpořit členské státy v zajišťování bezpečnosti obyvatel EU. Jde o tyto oblasti: boj proti terorismu a organizovanému zločinu, předcházení hybridním hrozbám a jejich odhalování, zvyšování odolnosti kritické infrastruktury, zdokonalování kybernetické bezpečnosti a podpora výzkumu a inovací.

Klíčové a sporné body

Navržená Společná kybernetická jednotka má mít za cíl využívat společně zdroje i odborné poznatky, které mají k dispozici jednotlivé členské státy i EU, a efektivně tak předcházet případným rozsáhlým kybernetickým incidentům a krizím, bojovat proti nim a náležitě na ně reagovat. Subjekty působící v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně občanské společnosti, orgánů věnujícím se vymáhání práva, diplomatických a kyberneticko-obranných komunit, jakož i aktérů ze soukromého sektoru, často jednají samostatně. Díky Společné kybernetické jednotce mají mít k dispozici virtuální i reálnou platformu pro spolupráci: příslušné orgány, instituce a agentury EU společně s členskými státy tak budou moci postupně vytvořit evropskou platformu pro solidární spolupráci a pomoc v boji proti kybernetickým útokům velkého rozsahu.

Doporučení o vytvoření Společné kybernetické jednotky je krokem k dokončení evropského rámce pro řešení kybernetických bezpečnostních krizí. Jde o konkrétní výstup strategie kybernetické bezpečnosti EU a strategie bezpečnostní unie EU. Komise navrhuje zřídit Společnou kybernetickou jednotku transparentně postupně ve 4 fázích, a to společně s členskými zeměmi a různými subjekty, které v této oblasti působí. Cílem je, aby se operační fáze dosáhlo do konce června 2022 a plného provozu pak o rok později, tedy do 30. 6. 2023. V přípravné fázi bude jako sekretariát sloužit Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost ENISA. Jednotka má působit poblíž bruselského sídla agentury a dále sídla skupiny pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU, tj. CERT-EU.

Investiční prostředky nezbytné pro zřízení Společné kybernetické jednotky poskytne Komise, z velké části z programu Digitální Evropa. Prostředky půjdou na vytvoření bezpečné fyzické i virtuální platformy, zajištění bezpečných komunikačních kanálů a zlepšení detekčních kapacit. Další prostředky by se mohly věnovat z Evropského obranného fondu, zvláště na rozvoj kyberneticko-bezpečnostních kompetencí členských států.

Předložená zpráva hodnotí pokrok dosažený v rámci jednotlivých 26 iniciativ stanovených v této strategii a odkazuje na nařízení o zřízení centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a související sítě, jež bylo nedávno schválené EP a Radou. Poměrně velkého pokroku bylo dosaženo při posilování právního rámce, jímž se má zajistit odolnost základních služeb, a to prostřednictvím navrhované směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v EU (revidovaná směrnice č. 1148/2016 o bezpečnosti sítí (NIS) neboli „NIS 2“). Pokud jde o bezpečnost komunikačních sítí 5G, většina členských států pokračuje v provádění souboru opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G a již přijaly nebo mají téměř vypracované rámce pro ukládání vhodných omezení dodavatelům 5G. Požadavky na operátory mobilních sítí budou zpřísněny na základě transpozice evropského kodexu pro elektronické komunikace do vnitrostátního práva. Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost mezitím připravuje návrh systému certifikace kybernetické bezpečnosti pro sítě 5G.

Ve zprávě je rovněž zdůrazněn pokrok, kterého dosáhl vysoký představitel v oblasti podpory odpovědného chování státu v kyberprostoru, a to konkrétně při formulaci akčního programu na úrovni OSN. Vysoký představitel dále zahájil přezkum politického rámce EU pro kybernetickou obranu, jehož cílem je zlepšit spolupráci v této oblasti. S členskými státy pak probíhá diskuse o jejich zkušenostech s těmito otázkami v zájmu optimalizace souboru nástrojů EU pro diplomacii v oblasti kybernetiky. Rovněž se tak mají identifikovat příležitosti dalšího prohloubení unijní i mezinárodní spolupráce.

Kromě toho Komise spolu s vysokým představitelem vydala zprávu o pokroku učiněném v boji proti hybridním hrozbám, která uvádí, že od přijetí Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám v roce 2016 se na základě činností EU podařilo prohloubit poznatky o situaci, zvýšit odolnost v kritických odvětvích, zajistit odpovídající reakci a řešení následků hybridních hrozeb, jako jsou kyberútoky či šíření dezinformací, jejichž počet od začátku koronavirové pandemie neustále stoupá. Od předložení strategie byla přijata pravidla EU, která online platformám ukládají povinnost odstranit teroristický obsah, na který orgány členských států upozorní, a to do 1 hodiny. Komise rovněž předložila návrh aktu o digitálních službách, který obsahuje harmonizovaná pravidla pro odstraňování nezákonného zboží, služeb nebo obsahu online a stanoví novou strukturu dohledu nad velmi velkými online platformami (více v příspěvku „Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru”, Informační společnost v prosinci 2020). Návrh se také věnuje slabým místům platforem, kvůli kterým dochází ke znásobení škodlivého obsahu nebo k šíření dezinformací, EP a Rada se v dubnu dohodly na dočasném právním rámci, který umožní internetovým komunikačním službám, aby mohly na dobrovolné bázi odhalovat případy pohlavního zneužívání dětí na internetu (více v příspěvku „EU bojuje proti zneužívání dětí online”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021). Pracuje se také na zlepšení ochrany veřejných prostor. Jde například o podporu členských států při řešení nebezpečného využívání dronů a při zvyšování ochrany míst pro konání bohoslužeb a velkých sportovních areálů proti teroristickým útokům. Tato podpora by měla pocházet z programu v hodnotě 20 mil. €. V zájmu efektivnější podpory členských států v boji proti trestné činnosti a terorismu navrhla Komise v prosinci 2020 rozšíření mandátu Europolu, agentury EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva (více v příspěvku „Komise předložila protiteroristickou agendu”,Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020).

Předpokládaný další vývoj

Komise bude průběžně sledovat, zda je dosahováno pokroku v dané oblasti.

Odkazy

• Informativní přehled: Společná kybernetická jednotka

• Infografika: Kyberneticko-bezpečnostní ekosystém EU

• Doporučení k vytvoření Společné kybernetické jednotky

• První zpráva o uplatňování Strategie kybernetické bezpečnosti EU

• Rozhodnutí zřídit sídlo Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) v Bruselu

• Druhá zpráva o pokroku v rámci strategie bezpečnostní unie EU (viz příloha 1 a příloha 2)

• Pátá zpráva o pokroku v provádění Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám z roku 2016

• Nová Strategie kybernetické bezpečnosti EU a nová pravidla pro zvýšení odolnosti fyzických a digitálních kritických subjektů

• Strategie bezpečnostní unie EU

• Kybernetická bezpečnost v EU: Komise navrhuje zřízení Společné kybernetické jednotky, která umožní efektivnější reakci na kyberneticko-bezpečnostní incidenty velkého rozsahu

Krátce…

Komise 7. 6. 2021 informovala o tom, že končí lhůta, v níž mají členské státy provést do svého vnitrostátního práva nová pravidla EU v oblasti autorského práva. Nová směrnice č. 790/2019 o autorském právu má chránit tvořivost v digitálním věku a znamenat konkrétní přínosy pro občany, tvůrčí odvětví, tisk, výzkumné pracovníky, pedagogy a instituce kulturního dědictví v celé EU. Nová směrnice č. 789/2019 o televizních a rozhlasových programech pak má evropským subjektům televizního vysílání usnadnit zpřístupňování některých pořadů v jejich online službách i přes hranice. Cílem těchto 2 směrnic, které vstoupily v platnost v červnu 2019, je modernizovat pravidla EU v oblasti autorského práva a umožnit spotřebitelům a tvůrcům, aby co nejlépe využili digitálního světa, kde se služby streamování hudby, platformy videa na vyžádání, satelitní služby a IPTV, agregátory zpráv a platformy s obsahem nahrávaným uživateli staly hlavními bránami pro přístup k tvůrčím dílům a novinovým článkům. Nová pravidla mají podnítit tvorbu a šíření hodnotného digitálního obsahu a rozšířit možnosti digitálního využití v klíčových oblastech společnosti, ale také ochránit svobodu projevu a další základní práva. Kromě toho Komise zveřejnila pokyny k čl. 17 nové směrnice o autorském právu, který stanoví nová pravidla pro platformy pro sdílení obsahu. Pokyny k čl. 17 nové směrnice o autorském právu mají za cíl podpořit jednotné uplatňování tohoto ustanovení nových pravidel EU v oblasti autorského práva ve všech členských státech. Čl. 17 stanovuje, že poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online musí od nositelů práv získat povolení, pokud jde o obsah nahraný na jejich internetových stránkách. Pokud povolení nezískají, musí podniknout kroky k tomu, aby zabránili neoprávněnému nahrávání. Pokyny poskytují praktické informace o hlavních ustanoveních čl. 17 a mají pomoci účastníkům trhu, aby při jejich implementaci lépe dodržovali vnitrostátní právní předpisy. Pokyny zohledňují stanoviska zúčastněných stran a členských států, které se účastnily setkání pořádaných Komisí za účelem projednání osvědčených postupů pro spolupráci mezi platformami pro sdílení obsahu online a nositeli práv.

Rada se dohodla na pokračování roamingu

Coreper 16. 6. 2021 se dohodl na mandátu k jednání o prodloužení režimu roamingu za domácích podmínek, který vstoupil v platnost v roce 2017. Úprava má zajistit, aby i poté, co na konci června 2022 vyprší platnost stávajícího nařízení o roamingu, mohli lidé nadále telefonovat, odesílat textové zprávy a surfovat na internetu při cestách do jiných zemí EU, aniž by se museli obávat nepříjemného překvapení, až obdrží účet za telefon. Komise v únoru 2021 navrhla nové nařízení o roamingu, aby mohli občané při cestách v rámci EU i nadále využívat roaming bez dodatečných poplatků. Nové nařízení má prodloužit stávající pravidla, jejichž platnost skončí v roce 2022, o dalších 10 let (více v příspěvku „Komise navrhla nové nařízení týkající se roamingu”, Informační společnost v únoru 2021). Cílem revidovaného nařízení o roamingu je především upravit maximální velkoobchodní ceny tak, aby bylo poskytování maloobchodních roamingových služeb za domácí ceny udržitelné pro operátory v celé EU. Návrh rovněž zavádí nová opatření ke zvýšení transparentnosti služeb s přidanou hodnotou a usiluje o zajištění dobrých zkušeností zákazníků, pokud jde o kvalitu služeb a přístup ke službám tísňového volání. Dalším důležitým aspektem je zajistit, aby nařízení zohlednilo dopad pandemie COVID-19 a změny, které v souvislosti s ní nastaly, pokud jde o cestování a cestovní ruch, nárůst práce z domova a schůzí na dálku, a které mají vliv na spotřebu roamingu. Návrh bere rovněž v potaz zavádění 5G, v současné době ještě nemáme údaje o nákladech na poskytování služeb 5G, zejména roamingových datových služeb. Ve znění Rady se rovněž upřesňují úlohy jednotlivých příslušných orgánů při plnění povinností, které z tohoto nařízení vyplývají.