Vnější obchodní vztahy v červnu 2021

Krátce…

Rada se dohodla na mandátu k jednání o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek

Rada se 2. 6. 2021 dohodla na mandátu pro jednání s EP ohledně nařízení o vytvoření nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI), který má pomoci řešit nedostatečné zajištění rovných podmínek na světových trzích s veřejnými zakázkami. V březnu 2012 předložila Komise první návrh nařízení o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek. V Radě se nepodařilo získat pro tento návrh nezbytnou podporu. V lednu 2016 přijala Komise pozměněný návrh nařízení o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, na jehož základě se Rada dohodla na svém mandátu k jednání. Cílem změn předložených Komisí v roce 2016 bylo odstranit některé aspekty nástroje, které byly vnímány jako negativní, zjednodušit postupy, zkrátit šetření a snížit počet subjektů zapojených do jeho provádění. Projednávání návrhu však uvázlo na mrtvém bodě, neboť členské státy se v Radě rozcházely v názorech. V březnu 2019 vyzvala Evropská rada k tomu, aby byly podniknuty aktivní kroky, a v říjnu 2020 požádala, aby byla jednání zintenzivněna. Portugalské předsednictví uplatnilo nový přístup a předložilo v polovině dubna 2021 kompromisní návrh, který odráží různé názory členských států v Radě (více v příspěvku „Komise prosazuje efektivnější a profesionálnější zadávání veřejných zakázek“, Vnitřní trh v říjnu 2017 a v příspěvku „Komise vydala pokyny pro zadavatele veřejných zakázek”, Vnitřní trh v červenci 2019). IPI je ofenzivní obchodní nástroj, jehož cílem je poskytnout EU nezbytný vyjednávací vliv umožňující otevřít trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami a zajistit na těchto trzích přístup a rovné podmínky pro podniky z EU. Nástroj IPI by EU umožnil v jednotlivých případech omezit nebo vyloučit přístup na její trhy s veřejnými zakázkami pro ty hospodářské subjekty, které pocházejí ze zemí, jež uplatňují restriktivní nebo diskriminační opatření vůči podnikům z EU. Stávající závazky EU vůči třetím zemím – včetně Dohody WTO o vládních zakázkách (GPA) a dvoustranných obchodních dohod – by však nástrojem IPI zůstaly nedotčeny. Kromě toho je nástroj IPI rovněž strukturován tak, aby minimalizoval administrativní a rozpočtovou zátěž pro veřejné zadavatele z členských států vyplývající z jeho uplatňování a aby zohledňoval specifika nejméně rozvinutých zemí a evropských MSP. Mezi klíčové změny, které do legislativních textů začlenilo portugalské předsednictví a které byly schváleny Radou, patří: (1) kratší a pružnější lhůty pro šetření a konzultace, s přihlédnutím k cílům nástroje a zdrojům Komise; (2) zjednodušení postupu pro určení původu (zaměření na uchazeče, spíše než na nabídky); (3) možnost provést 2 typy opatření IPI (korektivní opatření a v extrémnějších, a tudíž výjimečných situacích i vyloučení uchazeče); (4) korektivní opatření mohou k posuzování ceny doplnit i kvalitativní kritéria a mohou být použita v určitém procentním rozpětí; (5) opatření v rámci nástroje IPI se budou vztahovat na nová zadávací řízení zahájená po vstupu tohoto nařízení v platnost a budou podléhat přezkumu po určité době jejich platnosti; (6) zavedení rozlišených prahových hodnot pro zboží/služby a stavební práce/koncese, které byly stanoveny proporčně s cílem zajistit efektivitu tohoto nástroje; (7) další smluvní závazky („dodatečné ustanovení“) jsou stanoveny tak, aby se zabránilo riziku obcházení opatření nástroje IPI, a platí pouze po dobu platnosti souvisejícího opatření IPI; (8) možnost použít výjimky za velmi přísných podmínek (mimo jiné z důvodu určitých potřeb v oblasti veřejné politiky nebo z důvodu neúměrného zvýšení cen nebo nákladů); (9) zohlednění specifik nejméně rozvinutých zemí a autonomních MSP z EU; a (10) Komise by měla nařízení o IPI v dlouhodobém horizontu pravidelně přezkoumávat s cílem posoudit, zda je třeba zlepšit jeho účinnost nebo minimalizovat zátěž pro veřejné zadavatele a jiné zadavatele z členských států.

EU jednala s Kanadou

Zástupci EU a Kanady 14. 6. jednali na společném summitu EU–Kanada. Vedoucí představitelé hovořili o tom, jak společně překonat pandemii COVID-19 a dosáhnout udržitelného a inkluzivního oživení zohledňujícího jednotlivce. Vztahy mezi EU a Kanadou se opírají o dohodu o strategickém partnerství a o Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA). Tyto dohody se prozatímně provádějí od dubna 2017. Zástupci na summitu znovu potvrdili závazky týkající se boje proti změně klimatu a ochrany životního prostředí, jakož i odhodlání prosazovat demokratické hodnoty, mír a bezpečnost. Zahájili rovněž nový dialog mezi EU a Kanadou o zdraví, fórum partnerství v oblasti oceánu a strategické partnerství EU–Kanada v oblasti surovin. V návaznosti na summit vydali vedoucí představitelé společné prohlášení. Vedoucí představitelé se zavázali, že zintenzivní mnohostranné úsilí, jež má pomoci zajistit všeobecný a spravedlivý přístup k cenově dostupným očkovacím látkám proti COVID-19 a diagnostickým a terapeutickým prostředkům tohoto onemocnění prostřednictvím iniciativy Akcelerátor přístupu k nástrojům proti COVID-19. EU a Kanada posílí spolupráci a mnohostranná opatření v oblasti oběhového hospodářství, účinného využívání přírodních zdrojů a řádného nakládání s chemickými látkami a odpady. Budou rovněž usilovat o uzavření nové celosvětové smlouvy o plastech, která by zahrnovala i boj proti znečištění moří plasty. V tomto kontextu vedoucí představitelé zahájili fórum partnerství v oblasti oceánu v rámci prohlášení o Partnerství EU a Kanady v oblasti oceánu. EU a Kanada posílí spolupráci a mnohostranná opatření v oblasti oběhového hospodářství, účinného využívání přírodních zdrojů a řádného nakládání s chemickými látkami a odpady. Budou rovněž usilovat o uzavření nové celosvětové smlouvy o plastech, která by zahrnovala i boj proti znečištění moří plasty. V tomto kontextu vedoucí představitelé zahájili fórum partnerství v oblasti oceánu v rámci prohlášení o Partnerství EU a Kanady v oblasti oceánu. EU a Kanada se dohodli prohloubit spolupráci v digitální oblasti prostřednictvím digitálního dialogu EU–Kanada a Globálního partnerství v oblasti umělé inteligence (GPAI), zaměřeného na využívání digitálních nástrojů k podpoře udržitelného oživení po pandemii COVID-19. EU a Kanada společně podporují globální normy a regulační přístupy k digitálnímu obchodu a technologiím s cílem zajistit, aby internet zůstal svobodný, bezpečný a otevřený. EU a Kanada mají nadále úzce spolupracovat při prosazování mezinárodního míru a bezpečnosti a svých společných hodnot, včetně obrany lidských práv, genderové rovnosti, svobody sdělovacích prostředků, liberální demokracie, právního státu a mezinárodního pořádku založeného na pravidlech.

EU usiluje o obnovené transatlantické partnerství

Zástupci EU a USA se 15. 6. sešli na společném summitu, který měl být začátkem obnoveného transatlantického partnerství a příležitostí ke stanovení společného programu spolupráce mezi EU a USA po skončení pandemie. Jednalo se o 1. summit EU–USA od roku 2014 a 1. návštěvu prezidenta USA v orgánech EU od roku 2017. Vedoucí představitelé se zavázali k pravidelnému dialogu, v jehož rámci bude hodnocen dosažený pokrok. Mezi klíčové výsledky summitu patří 3 nové obchodní iniciativy. Vedoucí představitelé se dohodli, že: (1) bude vytvořen rámec spolupráce v oblasti velkých civilních letadel; (2) zahájí jednání s cílem vyřešit do konce roku rozdíly v názorech na opatření týkající se oceli a hliníku; (3) zřídí Radu EU–USA pro obchod a technologie. Na závěr summitu přijali vedoucí představitelé společné prohlášení. EU a USA se zavázaly, že budou i nadále podporovat nástroj COVAX a vybízet další dárce, aby do konce roku 2021 poskytli na celém světě 2 mld. dávek očkovacích látek. Jejich ambicí je poskytnout do konce roku 2022 dostatečné množství vakcín k naočkování 2/3 světové populace. Vedoucí představitelé vyzdvihli vytvoření společné pracovní skupiny EU–USA pro výrobní a dodavatelský řetězec v souvislosti s COVID-19. Cílem je rozšířit kapacity pro výrobu očkovacích látek a terapeutických přípravků prostřednictvím vybudování nových zařízení pro výrobu očkovacích látek a terapeutických přípravků; zachování otevřených a bezpečných dodavatelských řetězců; zamezení veškerým zbytečným omezením vývozu; podpory dobrovolného sdílení know-how a technologií. EU a USA potrvrdily, že jsou odhodlány plnit Pařížskou dohodu a provádět ji účinným a posíleným způsobem. S cílem poskytnout v této souvislosti efektivní platformu pro spolupráci se vedoucí představitelé zavázali k vytvoření skupiny EU–USA na vysoké úrovni pro opatření v oblasti klimatu. Vedoucí představitelé se zavázali k rychlému rozšíření technologií a politik, které dále urychlí přechod od využívání uhlí bez omezování emisí k převážně dekarbonizovanému energetickému systému ve 30. letech 21. století, a to v souladu s vnitrostátně stanovenými příspěvky EU a USA do roku 2030 a jejich závazky k dosažení neutrální bilance emisí do roku 2050. EU a USA udržují nejrozsáhlejší hospodářské vztahy na světě. Jsou odhodlány prohlubovat své dvoustranné obchodní a investiční vztahy a prosazovat a reformovat mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech. Vedoucí představitelé uvedli, že hodlají využívat obchodu k boji proti změně klimatu, ochraně životního prostředí, podpoře práv pracovníků, rozšiřování odolných a udržitelných dodavatelských řetězců a vytváření důstojných pracovních míst. S cílem poskytnout efektivní platformu pro spolupráci zřídili vedoucí představitelé Radu EU–USA na vysoké úrovni pro obchod a technologie (TTC). Mezi její cíle patří rozvoj dvoustranných obchodních a investičních vztahů; zamezení vzniku nových zbytečných technických překážek obchodu; posílení globální spolupráce v oblasti technologií, digitálních otázek a dodavatelských řetězců; spolupráce na tvorbě kompatibilních a mezinárodních norem; usnadnění regulační politiky; podpora inovací a vedoucího postavení amerických a evropských podniků. Vedoucí představitelé se rovněž zabývali celou řadou dalších naléhavých geopolitických, zahraničněpolitických a bezpečnostních otázek, které jsou v jejich společném zájmu. Vyjádřili své odhodlání nadále podporovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost východních partnerů EU, jakož i reformní úsilí Ukrajiny, Gruzie a Moldavské republiky. Společně se rozhodli usilovat o dlouhodobý mír, odolnost a stabilitu v oblasti jižního Kavkazu.

EU a Angola jednají o dohodě o usnadnění udržitelných investic

Komise 22. 6. 2021 zahájila 1. kolo jednání s Angolskou republikou o dohodě o usnadnění udržitelných investic. Jedná se o vůbec 1. dvoustrannou dohodu o usnadnění investic, o které EU jedná. Na 5. ministerském zasedání Angoly a EU v září 2020 obě strany potvrdily svůj záměr zahájit předběžná jednání o investiční dohodě mezi EU a Angolou se zaměřením na usnadnění investic. V březnu 2021 přijala Komise doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání s Angolou o dohodě o usnadnění investic. V květnu 2021 schválila Rada zahájení jednání o dohodě o usnadnění investic s Angolskou republikou a vydala směrnice pro jednání. Dohoda má být založena na řádné správě věcí veřejných a spolupráci a měla by se zaměřit na: (1) usnadnění investic díky větší transparentnosti a předvídatelnosti investičních opatření; (2) zjednodušení postupů, podpora elektronické veřejné správy a posílení dialogu veřejného a soukromého sektoru; (3) podporu udržitelného rozvoje a odpovědného investování; (4) podporu hospodářské diverzifikace Angoly; (5) pomoc MSP, které čelí obtížím při investování v zahraničí; a (6) podporu snah Angoly o přilákání a udržení investic tím, že se zlepší investiční prostředí pro zahraniční i místní investory. Provádění dohod o udržitelných investicích s Afrikou a zeměmi jižního sousedství tvoří součást širší strategie EU, jejímž cílem je zintenzivnit spolupráci s africkými partnery, uvolnit jejich hospodářský potenciál a podpořit hospodářskou diverzifikaci a růst podporující začlenění. Tyto dohody mají dále posílit udržitelné obchodní a investiční vazby mezi oběma kontinenty i v samotné Africe.

EU a Keňa zahájily strategický dialog

Komise 22. 6. 2021 zahájila strategický dialog mezi EU a Keňskou republikou, který byl dohodnut 21. 6. 2021, a posílení mnohostranného partnerství mezi EU a regionem Východoafrického společenství. Obě strany se dohodly, že budou usilovat o dvoustranné provádění ustanovení dohody o hospodářském partnerství s Východoafrickým společenstvím, která se týkají obchodu a hospodářské a rozvojové spolupráce. Komise zahájila práci na plánu pro zajištění rychlého provádění dialogu, který má posílit regionální a mnohostrannou spolupráci EU a Keni, demokracii, správu věcí veřejných a lidská práva, včetně rovnosti žen a mužů, mír, bezpečnost a stabilitu, obchod a investice, sociální rozvoj, boj proti změně klimatu a ekologickou transformaci, a mimo jiné i digitální agendu. Souběžně s tím byly zahájeny diskuse věnované posílení hospodářského partnerství mezi EU a Východoafrickým společenstvím, přičemž obě strany se dohodly, že budou usilovat o dvoustranné provádění ustanovení dohody s Východoafrickým společenstvím o hospodářském partnerství, která se týkají obchodu a hospodářské a rozvojové spolupráce. Jednání o dohodě o hospodářském partnerství byla uzavřena v roce 2014, avšak dohoda dosud nebyla podepsána a ratifikována všemi členy Východoafrického společenství. Keňa je jedinou zemí Východoafrického společenství, která dohodu o hospodářském partnerství podepsala a následně ratifikovala v září 2016. Dohoda však předpokládá, že k jejímu vstupu v platnost je zapotřebí podpis a ratifikace všech zemí Východoafrického společenství. Uzavření a ratifikace dohody o hospodářském partnerství ze strany EU byly pozastaveny, dokud nebude dohoda o hospodářském partnerství podepsána a ratifikována všemi členy Východoafrického společenství. V zájmu odblokování stávající situace dosáhly státy Východoafrického společenství na summitu v únoru 2021 politické dohody, která umožní provádění dohody o hospodářském partnerství mezi EU a jednotlivými zeměmi Východoafrického společenství. Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Východoafrickým společenstvím obsahuje ustanovení týkající se liberalizace obchodu se zbožím (včetně zemědělství a produktů rybolovu), obchodních pravidel (sanitární a rostlinolékařská opatření, technické překážky obchodu a cel a usnadnění obchodu), jakož i kapitolu o hospodářské a rozvojové spolupráci na podporu jejího provádění a závazky týkající se regionální integrace.

EU navrhla modernizaci Světové celní organizace

EU 24. 6. 2021 navrhla rozsáhlou reformu WCO – globálního fóra, které utváří mezinárodní normy a společná opatření v oblasti cel. Navržená modernizace by měla posílit postavení WCO coby klíčové mnohostranné instituce a umožnila by jí účinněji reagovat na vývoj v dnešním neustále se měnícím mezinárodním obchodním prostředí. Současně by podpořila zelenou a digitální transformaci. WCO má více než 180 členů, mezi něž patří i EU a její členské státy. Je jedinou celosvětovou organizací, která se věnuje celním záležitostem. Jako taková se zabývá velkým množstvím témat v této oblasti a také otázkami mezinárodního obchodu, bezpečnosti a dopravy. Od svého založení před téměř 65 lety však nikdy neprošla zásadní reformou, a to navzdory výrazným posunům v mezinárodním obchodu a novým problémům, se kterými se potýkají celní správy na celém světě. EU zejména považuje za nutné, aby se v souladu s úkoly pro příští desetiletí jasněji stanovovaly priority činnosti organizace a aby se zlepšil proces její správy, řízení a rozhodování a také její efektivita. Návrh na modernizaci má podobu řady doporučení, která zdůrazňují hlavní činnosti organizace, ale zároveň poskytují jasné směřování její budoucí činnosti. Díky tomu by organizace mohla zlepšit své mezinárodní postavení a účinněji podporovat bezpečný, chráněný a legální obchod. EU navrhuje třífázový přístup vedoucí ke strategické reformě: (1) organizace by se měla více soustředit na strategické priority odrážející nejdůležitější úkoly 21. století. Měla by se zaměřit především na tyto oblasti: na digitalizaci celních procedur a využívání dat, mimo jiné ke zvládání nárůstu elektronického obchodu a výměny informací; na to, aby celní správa přispívala k ochraně životního prostředí a k zelené agendě; na rozvoj přístupů jednotného portálu a koordinované správy hranic, aby se podnikům zjednodušilo celní řízení, a na lepší řízení rizik celními orgány. (2) Je zapotřebí se dále zabývat metodami správy a řízení organizace, aby mohla v dynamickém mezinárodním prostředí plnohodnotně plnit svou úlohu. Je třeba zlepšit transparentnost a institucionální a rozhodovací procesy a zároveň co nejlépe využívat zdroje, které má organizace k dispozici. (3) Je důležité přehodnotit způsob financování organizace, aby byla zajištěna její dlouhodobá udržitelnost a aby se zlepšilo její postavení v globálním mnohostranném systému, zejména v návaznosti na pandemii COVID-19 a v rámci hospodářského oživení. Návrh je v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise o přezkumu obchodní politiky, především pokud jde o zavedení obchodního rámce založeného na pravidlech, který by zlepšil odolnost a udržitelnost dodavatelských řetězců, a o podporu digitální a zelené transformace (více v příspěvku „Komise představila plány nové obchodní politiky”, Vnější obchodní vztahy v únoru 2021). Tato iniciativa by byla rovněž v souladu se strategií Komise a ESVČ, jejímž cílem je oživení a posílení multilateralismu a to, aby EU hrála v mnohostranných organizacích díky jednotnému vystupování důležitější roli.

Komise navrhla řešení provádění Protokolu o Irsku a Severním Irsku

Komise 30. 6. 2021 předložila balík opatření, která mají řešit některé z otázek týkajících se provádění Protokolu o Irsku a Severním Irsku. Na Protokolu o Irsku a Severním Irsku jako součásti dohody o vystoupení se společně dohodly EU a VB a ratifikovaly jej. Protokol je v platnosti od února 2020 a má právní účinky podle mezinárodního práva. Komise jednak prostřednictvím samostatných jednostranných prohlášení vzala na vědomí žádost VB o prodloužení odkladné lhůty pro přesun chlazeného masa z VB do Severního Irska do konce září 2021. Účelem dodatečného období je umožnit zúčastněným stranám, a zejména supermarketům v Severním Irsku, aby dokončily úpravy svých dodavatelských řetězců. Toto dočasné řešení podléhá přísným podmínkám. Masné výrobky, na které se postup přemísťování uvedený v jednostranném prohlášení VB vztahuje, musí zůstat ve všech fázích tohoto postupu pod kontrolou příslušných orgánů Severního Irska. Musí k nim být přiložena úřední veterinární osvědčení vydaná příslušnými orgány VB, lze je prodávat výhradně konečným spotřebitelům v supermarketech nacházejících se v Severním Irsku a musí být odpovídajícím způsobem zabaleny a označeny. Kromě toho Komise navrhla řešení pro oblastí týkající se např. nepřetržitých dodávek léčivých přípravků či vodicích psů a předložila také rozhodnutí o nevyžadování zelené karty pojištění. Tato řešení mají pomoci zajistit, aby uplatňování protokolu mělo na každodenní život komunit v Severním Irsku co nejmenší dopad. U léčivých přípravků Komise nalezla nové řešení, jak dlouhodobě zajistit pokračování dodávek léčivých přípravků z VB do Severního Irska. EU změní svá vlastní pravidla tak, aby regulační funkce zajišťující dodržování předpisů pro léčivé přípravky schválené VB pro trh Severního Irska v souladu s protokolem mohly být umístěny ve VB s výhradou zvláštních podmínek, které zajistí, aby takové přípravky nebyly dále distribuovány na vnitřní trh EU. Na začátku podzimu Komise předloží legislativní návrh, aby mohla legislativní proces včas dokončit. Komise oznámila rozhodnutí, kterým se ruší povinnost řidičů z VB předkládat zelenou kartu pojištění motorových vozidel. To má pomoci zejména motoristům ze Severního Irska překračujícím hranice do Irska. Komise také řešila, jak usnadnit přesun hospodářských zvířat z VB do Severního Irska. Zrušila povinnost jejich přeznačování v případech, kdy se zvířata během svého života přemísťují mezi Velkou Británií a Severním Irskem vícekrát. Komise za tímto účelem přijala 29. 6. 2021 prováděcí akt (prováděcí nařízení č. 1064/2021). Komise rovněž pracuje na regulačním řešení, které usnadní rychlý návrat hospodářských zvířat z výstav nebo obchodních veletrhů ve VB do Severního Irska, aby tato zvířata nemusela absolvovat minimální dobu pobytu ve VB. Příslušný akt v přenesené pravomoci a prováděcí akt budou přijaty v říjnu 2021. Rovněž se i nadále hledá řešení týkající se tlumení rizik klusavky, které by mělo usnadnit přesun ovcí a koz.