12.07.2021
Euroskop, čtk
Napjatým vývojem v Afghánistánu, kde se v době odchodu spojeneckých vojsk stupňují boje mezi vládními jednotkami a hnutím Tálibán, se dnes budou zabývat ministři zahraničí zemí Evropské unie. Afghánská vláda požádala EU o shovívavý přístup k lidem prchajícím ze země a šéfové diplomacií unijních zemí budou diskutovat rovněž o humanitárních dopadech aktuálního konfliktu. Litva chce v této souvislosti vyzvat k přijetí nových sankcí vůči Bělorusku, jehož úřady přes její hranice pouštějí bezprecedentní množství migrantů právě z Afghánistánu a dalších asijských zemí.
Ministři by měli hledat způsob, jak může unie po téměř dokončeném odchodu vojsk Severoatlantické aliance přispět k oživení mírového procesu v zemi. Afghánci podle údajů Eurostatu loni tvořili téměř desetinu všech žadatelů o azyl v EU a po Syřanech byli druhou největší skupinou.
S jejich přílivem se v současnosti vedle jihoevropských zemí nově potýká i Litva, kam tito lidé proudí přes běloruskou hranici. Litevská diplomacie dala v neděli najevo, že chce ostatní země vyzvat kvůli této věci k přijetí dalších sankcí proti režimu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten otevřel hranice do Litvy, když unie zavedla vůči jeho zemi dosud nejtvrdší ekonomické sankce za květnové nucené přistání civilního letadla a uvěznění opozičního novináře Ramana Prataseviče.
Unijní ministři by dnes kromě debaty o Afghánistánu, Libanonu či zakavkazských postsovětských republikách měli schválit závěry k nové globální iniciativě EU. V reakci na čínský projekt Pás a stezka, kterým Peking rozšiřuje svůj vliv v zemích Asie, Afriky či Latinské Ameriky, hodlá unie iniciovat řadu infrastrukturních projektů v mimoevropských oblastech. Plán je zatím v samém začátku, ministři by dnes měli pověřit Evropskou komisi, aby do jara příštího roku seznam projektů vytipovala.
Autor: Euroskop
