Petr Pospíšil, Euroskop, 14.7.2021
Říká se, že každá krize je zároveň v jistém smyslu nová příležitost. Platí to jistě například pro nově se rozvíjející startupy, vyvíjející inovativní řešení v digitální oblasti i mnoha jiných segmentech lidského působení. Byť stále zaznívá, že evropský inovační systém by se měl stát robustnějším, aby si Evropa zachovala svoji globální konkurenceschopnost, zdá se se, že v uplynulém roce se slova začaly stávat realitou.
Článek publikovaný na serveru Politico informuje o tom, že v polovině roku 2021 evropské startupy dosáhly na třikrát větší částku než v tomtéž období loňského roku. V globálním srovnání to znamená, že evropské startupy zaujímají z celosvětového koláčového grafu financování startupů rovných 18 procent, tedy téměř pětinu. Je to nejvýraznější podíl, na jaký kdy v historii evropské startupy dosáhly, což dává Starému kontinentu naději i do budoucna.
Evropský startupový ekosystém ovšem není monolitem. V určitých částech Evropy se startupy rozvíjí ve větší míře a rychleji, v jiných naopak méně a pomalejším tempem. Zlepšení je natolik výrazné, že evropský průměr narůstá, to by ovšem nemělo odvrátit pozornost od nutnosti zapracovat i na konvergenci v oblasti podpory rozvoje startupů a malých a středních podniků („SMEs“) v unijních zemích a regionech, které tuto podporu – finanční i z hlediska know-how – potřebují.
Lídrem evropského startupového rozvoje jsou severské země
Které země lze podle Politico považovat za tahouny evropského startupového boomu? Zcela jistě Švédsko – ostatně švédská metropole Stockholm bývá někdy i označována za hlavní město evropských startupů. Co se týče opět finanční kapitalizace startupů, prostředky, jimiž švédské startupy v úhrnu disponují, z relativní perspektivy (vzhledem k počtu obyvatel) převyšují i Spojené státy americké. Obecně severské země, Pobaltí nevyjímaje, platí za lídry dynamického rozvoje startupů v EU.
Článek od Politico se zaměřil na dva konkrétní příklady startupů švédské provenience – firmu Northvolt, vyrábějící baterie, a společnost Klarna, zaměřující se na inovativní řešení platebních transakcí. Z hlediska zajištění kapitálu pro svoje fungování zvolily oba startupy odlišnou cestu. Zatímco Northvolt získal prostředky částečně ze švédských penzijních fondů a částečně od představitelů veleúspěšné švédské digitální korporace Spotify, Klarna se při shromažďování počátečního kapitálu spoléhala na japonskou SoftBank a americké investiční fondy.
Když je startup podpořen evropským kapitálem, riziko relokace klesá
Není překvapivé, že představitelé evropských institucí považují za vhodnější první uvedený způsob, kdy investice do kapitálu startupů pochází z Evropy a nikoli z třetích zemí. V tom případě je totiž vždy vyšší riziko dřívější či pozdější relokace společnosti například do zámoří, odkud pochází kapitál umožňující její rozvoj. Pochází-li vstupní investice převážně z vlastních, evropských zdrojů, je toto riziko statisticky nižší.
Ilustrační foto. Zdroj: Pexels.com
Společnost Northvolt zároveň reprezentuje fenomén označovaný jako tzv. „deep tech“ (hluboké technologie). Ty představují technologicky mimořádně pokročilé činnosti, vyžadující velký objem kapitálu. Evropská komise „deep tech“ – jako je výroba baterií – považuje za důležitou součást cesty k vytvoření „evropského Silicon Valley“. Zároveň ovšem o této kategorii technologického vývoje platí, že požadavky na investice je vyšší a jejich návrat zpravidla nastane až v delším časové horizontu. „Deep tech“ ovšem přispívá k zelené transformaci i technologické suverenitě Evropské unie, čímž naplňuje stěžejní cíle probíhající dekády.
Ve střední, východní a jižní Evropě je inovační kapacita nižší
Zatímco severské státy, Německo či Francie patří mezi hnací motory rozvoje evropských startupů, jiné regiony za evropským průměrem mírně zaostávají. Konkrétně některé východoevropské, středoevropské a jihoevropské členské státy, Belgie či Rakousko. Představitelé těchto zemí jsou si nutnosti povzbudit dynamiku místního startupového prostředí vědomi a vyvíjí i společné přeshraniční iniciativy, které by měly problém napravit.
Kupříkladu Rakousko, Česká republika, Maďarsko, Slovinsko a Slovensko společně založily fond pojmenovaný „Central Europe Fund of Funds“, jenž disponuje objemem prostředků ve výši 97 milionů eur, které mohou místním startupům pomoci. Programem na „uzavření nůžek“ v inovační kapacitě jednotlivých členských zemí má i unijní agentura EIT (European Institute for Innovation and Technology; Evropský inovační a technologický institut). Rozpočet tohoto programu činí 450 milionů eur. Investice již začaly přinášet dílčí výsledky: „Během posledních sedmi let jsme podpořili činnosti a střediska ve střední, východní i jižní Evropě, kde je nižší inovační kapacita,“ uvedl šéf EIT Martin Kern.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
