Evropská unie má přímý dopad na naše životy, často se ale v jejích institucích a v tom, co dělají, ztrácíme. Výjimkou není ani Rada EU. Jedná se přitom o klíčový orgán rozhodování Evropské unie, jemuž bude Česká republika již v druhé polovině roku 2022 předsedat.
Rada EU zastupuje ze svého sídla v Bruselu zájmy členských států. Ty jsou v Radě EU reprezentovány ministrem, který je odpovědný za právě projednávanou agendu. Nezřídka kdy se proto také setkáváme s výstižným označením Rada ministrů.
Ministři vlád členských zemí se v rámci Rady pravidelně scházejí, aby projednávali, pozměňovali a schvalovali právní předpisy a koordinovali jednotlivé politiky. Jako celek je tedy Rada jak legislativním, tak výkonným orgánem, rozhodujícím o všech otázkách evropské integrace.
Řada témat, jedna Rada
Rada EU je dle Lisabonské smlouvy jenom jedna, ale jelikož se na její půdě řeší široké spektrum témat, schází se hned v desíti různých složeních. Zasedání formací jsou řízeny zástupcem členského státu, který právě vykonává předsednickou funkci.
Celkovou soudržnost práce v rámci jednotlivých formací Rady EU zajišťuje Rada pro obecné záležitosti (GAC). Ačkoli mezi jednotlivými složeními Rady neexistuje žádná hierarchie, GAC má zvláštní koordinační úlohu a odpovídá za institucionální a administrativní záležitosti, včetně otázek postihujících více politik Unie. Dbá tak na soudržnost prací jednotlivých složení Rady. Specifické úkoly plní i Rada pro zahraniční věci (FAC), která odpovídá za veškerou vnější činnost EU od zahraniční politiky až po rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc. Na rozdíl od ostatních formací jí navíc nepředsedá představitel předsednického státu ale vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Za vnitřní věci odpovídá Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA). Ta rozvíjí spolupráci v širokém spektru přeshraničních záležitostí s cílem vytvořit evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva. Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) se skládá z ministrů financí, kteří odpovídají za politiku EU ve třech hlavních oblastech: hospodářská politika, daňové otázky a regulace finančních služeb. Neopomíjí ale ani otázku jednotné měny – eura.
Na oblast související s otázkou vnitřního trhu, průmyslu, vesmíru, výzkumu či inovací se zaměřuje Rada pro konkurenceschopnost (COMPET). Jejím primárním cílem je dosažení jednotného přístupu ke zvyšování konkurenceschopnosti a následného ekonomického růstu. Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE), jak název napovídá, řeší otázky v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky. Zejména pak cílí na budování moderních, konkurenceschopných a efektivních trhů včetně související infrastruktury.
Rada pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH) pak přijímá právní předpisy v řadě oblastí souvisejících s produkcí potravin, rozvojem venkova a řízením rybolovu. Životním prostředím a jeho ochranou se zabývá Rada pro životní prostředí (ENVI), a to včetně obezřetného využívání zdrojů a ochrany lidského zdraví, přičemž prosazuje opatření přispívající k mezinárodnímu řešení environmentálních problémů.
Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport (EYCS) přispívá k rozvoji kvality školství, včetně odborné přípravy a podporuje kultury členských států. Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) usiluje o zvýšení úrovně zaměstnanosti, zlepšení životních a pracovních podmínek se současným zajištěním ochrany evropského spotřebitele. Jelikož se ale Rady EYCS a EPSCO zaměřují na oblasti, v nichž je přijímání legislativy stále v kompetenci samotných států, obě se soustředí výlučně na tvorbu rámce pro vzájemnou spolupráci a pro výměnu informací a zkušeností v oblastech společného zájmu.
Předsednictví někdy může rozhodnout o svolání tzv. JUMBO Rady, která kombinuje více výše popsaných formací, a to za předpokladu, že projednávaná agenda spadá pod více resortů. Tato možnost je však využívána jen zřídka.
Postup na třech úrovních
Práci ministrů, kteří posuzují návrhy v různých složeních Rady, pomáhá připravovat více než 150 pracovních skupin a výborů. V těchto pracovních skupinách a výborech zasedají úředníci ze všech členských států a starají se o to, aby se na ministerské úrovni řešily pouze ty nejdůležitější a nejcitlivější problémy.
V Radě je při každém čtení legislativní návrh projednáván na třech úrovních: na úrovni pracovní skupiny, ve Výboru stálých zástupců (Coreper) a na zasedání Rady v příslušném složení.
Tím je zajištěno, že je návrh na úrovni pracovní skupiny odborně posouzen, projednán velvyslanci v rámci Coreperu na základě odborných a politických kritérií, a politicky zaštítěn na ministerské úrovni, na které se zároveň o návrhu hlasuje.
Rozhodování v Radě EU
Při hlasování je v převážné většině agend vyžadována kvalifikovaná většina, která nejlépe reflektuje politickou sílu států vzhledem k rozložení obyvatelstva. Tento koncept postupně nahradil dříve převažující jednomyslnost, které je zapotřebí dosáhnout již jen v případě citlivých otázek, jakou je například oblast zahraniční politiky, daní, sociálního zabezpečení nebo společné obrany. Prostá většina se pak používá již jen pro řešení procedurálních otázek.
Výsledkem zasedání Rady EU mohou být jak právně závazná nařízení, směrnice a rozhodnutí, tak nezávazná doporučení a stanoviska, která vyjadřují pouhé politické závazky nebo postoje. Ministři také často přijímají závěry Rady, které vyjadřují politický postoj k tématu souvisejícímu s oblastmi činnosti EU, avšak bez toho, aby zakládaly právní účinky.
Jednání a přijímání legislativy v rámci Rady EU je složitý a komplexní proces, který současně buduje základy, na kterých je celé fungování Evropské unie postaveno. Je výsledkem dlouhých diskuzí, v nichž dochází k postupnému slaďování národních zájmů, zájmů různých sociálních skupin se zájmy společnými a nadnárodními. Roli Rady EU, stejně tak jako naše znalosti o ní, bychom tedy neměli nikdy podceňovat.
Autor: Úřad vlády
