Petr Pospíšil, Euroskop, 26.7.2021
REPORTÁŽ – Pandemie koronaviru se stala faktorem komplikujícím už tak složitou bezpečnostní situaci ve světě. Region Balkánského poloostrova má pro evropskou bezpečnost mimořádný strategický význam. Historicky se v této oblasti protínají geopolitické sféry vlivu různých globálních mocností. Je proto v zájmu Evropské unie, aby se povedlo dokončit proces začlenění Černé Hory do euroatlantických integračních struktur.
Na toto téma diskutoval v online debatě pořádané think-tankem Globsec prezident Černé Hory Milo Dukanovič. Debatu moderovala Alena Kudzko, ředitelka pořadatelské instituce.
Černohorský prezident na úvod shrnul historický vývoj, který má Černá Hora za sebou. Připomněl například, že se jednalo o jediný region Černé Hory, v němž se v devadesátých letech minulého století nerozpoutala válečná vřava. To je podle Dukanoviče úspěchem samo o sobě, rovněž jako skutečnost, že se Černá Hora tehdy stala útočištěm pro uprchlíky a vnitřní přesídlence z jiných regionů někdejší jugoslávské federace, v nichž probíhaly boje.
Podle Dukanoviče se rovněž povedlo postupně zajistit ekonomický vzestup Černé Hory, která během komunistické nadvlády byla vnímána jako jedna z méně vyvinutých součástí jugoslávské federace. „Černá Hora je velice hrdá na to, že se podařilo obnovit její státnost,“ prohlásil Dukanovič s dovětkem, že i přičiněním slovenských diplomatů se dosáhlo toho, že Evropská unie uznala výsledky referenda o černohorské nezávislosti v první dekádě probíhajícího tisíciletí za platné.
V roce 2017 Černá Hora vstoupila do NATO
Krátce po svém vzniku Černá Hora jako samostatný stát nastoupila cestu integrace do transatlantických, euroatlantských struktur. V roce 2017 země vstoupila do NATO. Disponuje rovněž statusem kandidátské země na vstup do Evropské unie, přičemž v diplomatických kruzích se má všeobecně za to, že ze všech balkánských kandidátských zemí je Podgorica vstupu do EU nejblíže. Tomu odpovídá i skutečnost, že má v současnosti v rámci přístupových rozhovorů otevřeny všechny kapitoly, jejichž úspěšné uzavření vstup do EU podmiňuje.
Určité pochybnosti Dukanoviče vyvolává fakt, že po téměř třiceti letech v Černé Hoře nastala změna politického vedení země. Nová vládní koalice se zprvu podle Dukanoviče profilovala jako méně proevropská, avšak navzdory tomu její představitelé podepsali dohodu, která Podgoricu unijní sedmadvacítce přibližuje. Vládní koalice je ve své proevropské orientaci rozpolcená, avšak Dukanovičova strana, nyní opoziční, bude podporovat každý krok, který bude směřovat ke vstupu Černé Hory do Unie.
Zpomalení politiky rozšíření vede k větší aktivitě Ruska
Dukanovič se rovněž zaměřil na palčivou otázku geopolitické ambice Ruska na západním Balkánu. Jejich projevy podle něj částečně pramení i z toho, že Unie v posledních letech politiku rozšíření poněkud zanedbávala. „Budoucnost západního Balkánu se ocitla v mlze z důvodu zpomalení politiky rozšíření, které vyvolalo zájem a geopolitické ambice třetích zemí,“ prezentoval svoji hypotézu Dukanovič, podle nějž je snaha třetích zemí „vyplnit vakuum“ logickým vyústěním nedostatečné aktivity z unijní strany.
Černohorský prezident Dukanovič a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdroj: Evropská komise
Nejprůraznější je v těchto aktivitách Rusko, které se staví proti integraci západního Balkánu do NATO i do EU a šíří v regionu narativ, že tato členství mají alternativu. Důsledkem jistého vyprchání nadšení pro rozšiřování ze strany Unie byl podle něj i pokles entuziasmu v samotných balkánských zemích směrem k provádění reforem.
Černá Hora chce svůj pokoj ve společném evropském domě
Správnou a potřebnou reakci na tyto hrozby Dukanovič spatřuje v proaktivnější a asertivnější unijní politice rozšíření. Černohorský prezident uvedl, že chápe současný přístup Unie nesoucí se v duchu motta „nejprve se konsolidovat uvnitř, poté se rozšiřovat“. Apeluje ovšem na to, aby si i unijní instituce plně uvědomili, že Balkán potřebují jako svoji součást. „EU je domovem nás všech, západní Balkán chce pouze svůj pokoj v něm,“ vyjádřil svoje vnímání metaforicky. Zanedbávání tohoto metaforického „pokoje“ by mohlo vést k tomu, že v budoucnu bude nákladnější uvést jej do pořádku.
Dukanovič zároveň jasně formuloval, že nenárokuje žádné „zkratky“ k unijnímu členství. Je si vědom slabin, jimiž Černá Hora trpí, které jsou spojené zejména s oblastí vlády práva. I místní obyvatelstvo se nejeví jako jednoznačně proevropské, avšak tento jistý skepticismus vysvětluje Dukanovič tím, že Černá Hora nikdy nepředstavovala mainstream evropské politiky. Ohledně evropského směřování své země je však optimistou a věří, že se povede úspěšně dovést do konce reformní procesy i v těch nejproblematičtějších oblastech tak, aby Černá Hora mohla rozšířit řady EU.
Videozáznam celé debaty je zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
