10.08.2021
Euroskop
EU a Ukrajina zahájili strategické partnerství v oblasti surovin, EU zahájila v rámci WTO spor kvůli zadávání zakázek ruskými státními podniky
|
Krátce…
EU a Ukrajina zahájili strategické partnerství v oblasti surovin
|
EU a Ukrajina 13. 7. 2021 zahájily strategické partnerství týkající se surovin s cílem dosáhnout užší integrace v oblasti surovin a baterií. Místopředseda Komise Maroš Šefčovič a ukrajinský premiér Denys Šmyhal toto partnerství stvrdili memorandem o porozumění. Strategické partnerství s Ukrajinou má zahrnovat činnosti napříč celým hodnotovým řetězcem primárních i druhotných kritických surovin a baterií a v souladu s cíli akčního plánu EU pro kritické suroviny má pomoci oběma stranám dohody diverzifikovat, posílit a zabezpečit dodávky kritických surovin. Partnerství má mít rovněž zásadní význam pro rozvoj odolnosti evropského a ukrajinského průmyslu. Partnerství je prvním konkrétním výsledkem posílené spolupráce mezi EU a Ukrajinou v oblastech Zelené dohody pro Evropu a průmyslové strategie. Partnerství se má zaměřit na rozvoj 3 oblastí činnosti: (1) Zaměří se na sbližování politických a regulačních rámců týkajících se těžby, a zejména na environmentální, sociální a správní kritéria ve všech činnostech. (2) Cílem je partnerství lépe integrovat hodnotové řetězce v oblasti kritických surovin a baterií, aby bylo dosaženo udržitelného a sociálně odpovědného rozvoje zdrojů nerostných surovin na Ukrajině. (3) Partnerství má podpořit užší spolupráci v oblasti výzkumu a inovací v rámci hodnotových řetězců v oblasti surovin i baterií s využitím programu Horizont Evropa. EU a Ukrajina dále potvrdily první plán, který tvoří soubor konkrétních činností a společných projektů na podporu strategického partnerství pro období 2021–2022: (1) vypracovat nízkouhlíkovou strategii a plán dekarbonizace těžby a zpracování surovin na Ukrajině; (2) posílit udržitelné a odpovědné získávání a zpracovávání surovin a baterií na Ukrajině prostřednictvím akcí pro veřejnou správu a školení pro podniky zaměřených na budování kapacit; (3) digitalizovat a posílit správu údajů týkajících se ukrajinských nerostných surovin/rezerv vytvořením „datové místnosti“ – úložiště s digitálními geologickými zprávami a odtajnění – a reklasifikací a novým posouzením zásob surovin za použití mezinárodních norem; (4) posílit využívání programů pozorování a dálkového průzkumu Země s cílem zlepšit průzkum nových zdrojů a sledovat environmentální výkonnost dolů v provozu i po jejich uzavření, identifikovat a provádět projekty společných podniků pro průmyslové a investiční aktéry z EU a Ukrajiny s využitím podnikatelských investičních platforem evropských průmyslových aliancí.
EU zahájila v rámci WTO spor kvůli zadávání zakázek ruskými státními podniky
|
EU 19. 7. 2021 zažádala v rámci WTO o konzultace s Ruskem ohledně ruských opatření, která brání společnostem z EU prodávat ruským státním podnikům a dalším subjektům zboží a služby prostřednictvím veřejných zakázek pro komerční účely nebo je v tom omezují. Tyto praktiky mají být v rozporu s pravidly WTO, podle nichž Rusko v této oblasti nesmí zahraniční společnosti diskriminovat. Rusko od roku 2015 postupně rozšiřuje svou politiku nahrazování dovozu pomocí různých omezení a pobídek. Jejich cílem je nahradit používání zahraničního zboží a služeb ve veřejných zakázkách vypisovaných některými subjekty ve spojení se státem a právními subjekty ve státem financovaných investičních projektech. Hospodářský dopad na podniky v EU je velmi významný. V roce 2019 činila hodnota nabídkových řízení zveřejněných státními podniky 23,5 bil. rublů, tedy přibližně 290 mld. €, což odpovídá 21 % ruského HDP. EU napadá zejména 3 ruská opatření, která považuje za neslučitelná s právem WTO, především s hlavní zásadou WTO týkající se národního zacházení. Ta vyžaduje, aby členové WTO zacházeli se zahraničními i domácími výrobci nediskriminačním způsobem. Jedná se o tato opatření: (1) Diskriminační posuzování nabídek u veřejných zakázek: Při posuzování v rámci zadávacích řízení odečítají některé subjekty ve spojení se státem v případě domácích výrobků nebo služeb ruských subjektů 15 % (u některých výrobků až 30 %) od nabízené ceny. Pokud je poté vybrána nabídka s domácími výrobky nebo službami ruského subjektu, zaplatí ovšem následně cenu v plné výši. Dovážené výrobky nebo služby zahraničních subjektů jsou tedy během fáze posuzování hodnoceny méně příznivě, protože se na ně toto 15% snížení cen neuplatňuje. To vede k diskriminaci nabídek zahrnujících dovážené zboží nebo služby poskytované zahraničními subjekty. (2) Požadavky na předchozí povolení: Ruské společnosti, které chtějí pořídit určité inženýrské výrobky v zahraničí, k tomu potřebují povolení ruské komise pro nahrazování dovozu. Zdá se, že o těchto povoleních se rozhoduje nesystémově, a že pro nákup domácích inženýrských výrobků nejsou nutná. (3) Vnitrostátní kvóty při zadávání veřejných zakázek: Jsou stanoveny pro přibližně 250 výrobků, včetně vozidel, strojů, zdravotnických prostředků a textilních výrobků, u nichž musí až 90 % tvořit domácí výrobky. Konzultace k řešení sporu, o které EU požádala, jsou prvním krokem v řízení pro řešení sporů v rámci WTO. Nepovedou-li k uspokojivému řešení, může EU požádat WTO o ustavení rozhodčího panelu, který by v dané věci rozhodl.