17.08.2021
Euroskop, ČTK
Veřejnosti se v sobotu po více než tříleté opravě otevřel kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasích, mimořádná, původně románská stavba, nejstarší v areálu bývalého kláštera. Budou tam zatím jen bohoslužby, plně se otevře koncem září, kdy skončí restaurování oltářů, které byly ve velmi špatném stavu. Největší pozoruhodností je po více než 350 letech odkrytý a opravený románský portál nad vchodem, který je z druhé poloviny 12. století, řekl v sobotu ČTK farář Günter Ecklbauer. Oprava kostela přišla na 70 milionů Kč, z toho 95 procent pokryla dotace z EU, zbytek dalo plzeňské biskupství, 1,5 milionu město a milion kraj.
Pohled do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plasích na Plzeňsku, který se 14. srpna 2021 po více než tříleté opravě otevřel veřejnosti. Mimořádná, původně románská stavba, je nejstarší v areálu bývalého kláštera. Zdroj: ČTK
„Barokní portál byl vestavěný do románského, a tím pádem byl ten románský zachráněn. To je unikát, je jen pár takových kostelů v Evropě, protože jinde většinou při přestavbě starý portál zanikl,“ uvedl Ecklbauer. Monumentální románský portál byl podle Zdeňka Chudárka z Národního památkového ústavu (NPÚ) zazděný v roce 1666 a znovu objevený teprve před 15 lety při opravě fasády.
Kostel z let 1154 až 1204 je zachován na původním románském půdorysu včetně třetiny zdiva. Barokizován byl v letech 1661 až 1666, kdy se mu dostalo především honosného interiérového vybavení.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasích na Plzeňsku. Zdroj: ČTK
Podle projektové manažerky biskupství Ivy Fictumové patří portál mezi pět nejvýznamnějších v Evropě. Je perfektně zachovalý, pouze „okousaný“ vinou vestavění barokního portálu. „Tympanon zepředu je symbolický – jsou tam procesní kříže, strom života a poznání a mariánské symboly. Zevnitř je výmalba, která se vůbec nepředpokládala, je tam labyrint. Bylo na hraně, jestli nechat románský portál v barokním průčelí, nebo ne. NPÚ sestavilo komisi a vyjadřovala se spousta odborníků,“ řekla. Barokní portál přesunuli stavbaři dovnitř kostela a jeho dveřmi se teď vchází do severní lodě.
Vstupní portál kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plasích na Plzeňsku, který se 14. srpna 2021 po více než tříleté opravě otevřel veřejnosti. Mimořádná, původně románská stavba, je nejstarší v areálu bývalého kláštera. Zdroj: ČTK
Velký kostel je mezi konventem a Centrem stavitelského dědictví Národního technického muzea (NTM). „Je to čistý francouzský import. V cisterciácké architektuře u nás nemá obdoby. Je starší minimálně o 50 let než ostatní románské kostely u nás jako Osek a Velehrad. Jako kdybyste ho z francouzského prostředí poloviny 12. století přenesli do střední Evropy. Jde o krystalicky učebnicovou stavbu,“ uvedl Chudárek. Podle Fictumové si zakladatelé kláštera pozvali do Plas architekty i kameníky z Francie.
Rekonstruovala se celá vnější fasáda kostela i interiéry, hlavně pět oltářů, z nichž jsou čtyři boční a postranní. Je tam nová dlažba a lavice. Podle Ecklbauera prošel tak velkou opravou naposledy v baroku. „Je fantastické, že se kostelu dostalo po tolika letech takové péče. Oprava je unikum, vrací kostelu ráz a zejména odkrývá ten ohromný románský portál,“ uvedl kastelán Pavel Duchoň. Podle něj rozhodně podpoří návštěvnost klášterního areálu, jímž projde v běžných letech přes 30.000 lidí. „Plasy jsou v laufu. V areálu už se možná proinvestovala miliarda. Kostel je parádní, dodělává se prelatura a zahrada, pak ještě sýpka,“ řekl Ivo Kornatovský, místostarosta Plas s 2800 obyvateli. Do města jezdí desetitisíce lidí. Kromě kláštera také do centra stavitelství, zoo, na golf, na koupaliště a do okolní přírody.
Podle plzeňského biskupa Tomáše Holuba, který vedl sobotní slavnostní mši, je v Plasích příkladná spolupráce mezi církví, městem, Národním památkovým ústavem a Národním technickým muzeem (NTM). To potvrdili i Duchoň a ředitel NTM Karel Ksandr. „Farnost je integrální součástí života ve městě,“ řekl Holub. Kostel se při mši zaplnil ze tří čtvrtin. Počty věřících, kteří chodí na nedělní bohoslužby, rostou, většina jich podle faráře dojíždí z okolních obcí.
Autor: Euroskop
