18.08.2021
Euroskop.cz, Pixabay.com
Pokud se rozhodnete vybrat si jako vaší letní destinaci země západního Balkánu, brzy po příletu si budete moci všimnout řady veřejných i soukromých statků financovaných Evropskou unií. Týká se to nejen Chorvatska, které je od roku 2013 členem EU, Černé hory, Srbska, Republiky Severní Makedonie a Albánie, oficiálních kandidátských zemí, ale také Bosny a Hercegoviny a Kosova, které jsou potenciálními kandidátskými zeměmi.
Dálnice nebo třeba rafty v campech označené vlajkou Evropské unie a nápisem vysvětlujícím, že „tento projekt je hrazen EU“, toho si můžete všimnout při svých cestách po výše zmíněných zemích. Proč Unie takovéto projekty v zemích západního Balkánu podporuje? Dozvíte se v dnešním článku.
Moderní, ekologičtější a prosperující západní Balkán
Mimo své členské země podporuje Evropská unie také rozvoj partnerských zemí mimo EU. Finanční pomoc oficiálním kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím má upevnit vzájemné vztahy s nimi a prosazovat evropské hodnoty a politiky ve světě, zároveň má ale také pomoci státům splnit kritéria členství v Unii a harmonizovat jejich standardy a politiky.
„Občané západního Balkánu jsou součástí Evropy a máme společný zájem pomoci těmto šesti partnerům posunout se vpřed v jejich cestě do EU. Ekonomickým a investičním plánem dokazujeme náš závazek poskytnout jim hlubokou a silnou podporu pro hospodářské oživení a reformy – pro moderní, ekologičtější a prosperující západní Balkán, který lépe asistuje svým občanům na cestě do EU,“ řekl vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell k příležitosti nového hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán.
Tento poslední plán představil ke konci minulého roku a navazuje na předchozí programy se stejnými cíly. Až 9 miliard EUR mobilizovala Evropská komise na financování stěžejních investic v oblasti dopravy, energetiky, zelené a digitální transformace, aby v zemích podpořila udržitelný růst a zaměstnanost.
Volání v rámci regionu bez poplatků
Posledním výrazným finančním projektem Evropské unie v regionu bylo zrušení vzájemných roamingových tarifů mezi Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Kosovem, Srbskem a Severní Makedonií. O financování rozhodla Regionální rada pro spolupráci, která chce tímto podpořit evropskou integraci regionu.
Podle současné předsedkyně Regionální rady pro spolupráci Majlindy Breguové by v další fázi projektu měly být zrušeny poplatky také mezi balkánskými státy a členskými zeměmi Evropské unie. Kdy k tomu dojde zatím ale Breguová médiím nesdělila.
Vstup do EU zatím otázkou budoucnosti
V současné době jsou v přístupových jednání nejdál Černá hora a Srbsko. Přesto se odborníci zatím shodují, že k dalšímu navýšení počtu členských států EU dojde nejdříve mezi lety 2025 a 2030. V cestě jim stojí zejména Francie, která už v minulosti volala po reformách rozšiřovacího procesu, a stále silnější prosazování vlivu Číny, Ruska, Turecka a Spojených arabských emirátů na Balkáně.
Kdyby se region vlivem těchto aktérů nadále vzdaloval od evropských hodnot, znamenalo by to pro Evropskou unii velký bezpečnostní, ekonomický a politický problém. To je také důvod, proč je Unie v těchto zemích aktivní, upevňuje s nimi vztahy a prosazuje v nich evropské hodnoty.
Autor: Euroskop.cz, Lucie Nalejvačová
