26.08.2021
Euroskop, čtk
Senát ve středu podpořil unijní strategii vůči Rusku, která počítá mimo jiné s koordinovaným postupem EU a posilováním její odolnosti proti hybridním hrozbám nebo v oblasti energetické bezpečnosti. Poukázal také na potřebu podpory ruské občanské společnosti ze strany EU. Strategii v červnu připravil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) označil dokument za posun ve strategické diskusi ve vztazích mezi EU a Ruskem. Postrádá v něm ale detailnější návrhy přístupů k Rusku. Dokument se podle něj nevěnuje ani výstavbě plynovodu Nord Stream 2, který může mít dopady na střední a východní Evropu.
Senát podporuje koordinovaný přístup členských zemí
Senát podle doporučení svého zahraničního výboru v souladu se strategií podpořil koordinovaný postup EU a jejích členských států ve vztazích k Ruské federaci. Připomenul závěry Rady EU odsuzující nelegální, provokativní a podvratné aktivity Ruské federace proti EU a jejím členským státům, včetně zapojení ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích.
Horní komora parlamentu odsoudila represe vůči novinářům, představitelům politické opozice a občanské společnosti ze strany režimu ruského prezidenta Vladimíra Putina. Poukázal ve shodě s Kulhánkem na to, že zářijovým volbách do ruského parlamentu nebude moci být přítomna pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), ačkoli je Rusko členským státem této organizace.
Senátoři zdůraznili nutnost dodržovat minské dohody
Senátoři v usnesení zdůraznili v souladu se strategií a dosavadními principy vztahů EU s Ruskem potřebu uplatňování minských dohod pro řešení konfliktu na východní Ukrajině jako klíčové podmínky k tomu, aby mohla EU případně provést jakékoli podstatné změny ve svém postoji vůči Rusku. Vyslovili se pro posilování vztahů s východními partnery EU. Podpořili selektivní spolupráci s Ruskem v záležitostech, které jsou v zájmu EU, například v oblasti ochrany klimatu nebo boje s epidemií koronaviru.
Borrellův úřad návrh vypracoval na žádost lídrů členských zemí s ohledem na agresivní politiku Ruska. Země evropského bloku by podle návrhu strategie měly mimo jiné posílit svou kybernetickou bezpečnost a společnou obrannou kapacitu, stejně jako schopnost čelit hybridním hrozbám. Pracovat by měly také na rozvoji možností strategické komunikace.
Autor: Euroskop
