České předsednictví v Evropské unii začne za necelý rok. Jeho přípravy jsou v rukou ženy, jejímž znalostem a zkušenostem v otázkách Evropské unie se v českém prostředí jen málokdo vyrovná. Kdo je ředitelka Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU Alice Krutilová?
S dekádou zkušeností v oblasti evropských politik, jak z pohledu národní resortní koordinace, tak z hlediska prosazování zájmů ČR v institucích EU. Alice Krutilová, ředitelka Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU, vede pražský tým, který se stará o přípravu a hladký průběh historicky druhého českého předsednictví v Radě EU.
Začátky: „Česká republika se otevírala světu a já jsem chtěla být u toho“
Alice Krutilová studovala evropská studia na prestižní francouzské univerzitě Sciences Po. Nastupovala v roce, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, tedy v roce 2004, a právě to ji ovlivnilo ve výběru i v následném profesním životě. „Evropská politika mě od začátku přitahovala, protože v době, kdy jsem se profesně profilovala, se Česká republika otevírala světu a já jsem chtěla být u toho. Věděla jsem, že to má smysl.“ První referendum, ve kterém mohla volit, bylo navíc to o vstupu do Evropské unie. „Má to tedy pro mě i nostalgický význam“ dodává ředitelka odboru.
Ještě z pozice studentky vysoké školy nastoupila jako stážistka na Úřad vlády, kde tehdy zažila první české předsednictví. „Pro studenta evropských záležitostí není nic zajímavějšího než být v centru dění u hlavního koordinátora evropských politik, navíc v době konání historické události nadnárodního významu, jako je právě první předsednictví.“ vzpomíná na své začátky na Úřadu vlády.
Na Úřadu vlády už zůstala a během svého několikaletého působení zde prošla širokým spektrem evropských politik včetně evropského semestru, koordinaci politik vnitřního trhu a konkurenceschopnosti až k vedení oddělení Coreperu I.
Ze všeho nejraději ale vzpomíná na své působení na Stálém zastoupení ČR při EU, kde čtyři roky zastávala tzv. pozici Mertens, pravou ruku velvyslance v Coreperu I, a poté dva roky koordinovala vyjednávání dohody o vystoupení Velké Británie z EU, díky čemuž získala přezdívku brexitová paní. „Brexit byl pro mě fascinující v tom, že jsme se ocitli v situaci, která neměla obdoby. O vystoupení země z EU se jednalo úplně poprvé a zároveň pod časovým tlakem. Jsem pyšná na to, že i za našeho přispění to neskončilo tvrdým brexitem, ale vystoupením s dohodou.“
Práce může být koníčkem
Jak sama ředitelka odboru přiznala, práce jí nenechává moc volného času. Již v šest hodin ráno jí budí první emaily a běžný pracovní den nebývá kratší než dvanáct hodin. Volný čas na své koníčky ale dle svých slov nepostrádá, protože se jim věnuje v rámci své pracovní náplně „Ráda cestuji a bez toho se ve své profesi neobejdu. Ráda si čtu o dění v evropském veřejném prostoru, a to je doslova v popisu mé práce. Ráda navštěvuji kulturní akce a těch nejen že v rámci předsednictví hned několik připravujeme, ale mám možnost se i setkávat s lidmi z této branže. Vůbec mi tedy nepřijde, že bych zanedbávala svoje záliby“. Co ale naopak na své práci tolik ráda nemá, je podle jejích slov přílišná administrativa, která často ubírá čas a síly na důležitější a kreativnější aspekty její práce.
Předsednictví po druhé
Během prvního českého předsednictví Alice Krutilová pracovala na ÚV ještě z pozice studentky. Nyní se mu už věnuje naplno z křesla ředitelky Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU. „Oproti roku 2009 se toho pro mě moc nezměnilo. V rámci svého oboru si neumím představit zajímavější událost, při níž máme navíc možnost ukázat, co jako Česká republika dokážeme.“ Podle ředitelky Krutilové je to příležitost ukázat zahraničním partnerům, že své členství bereme vážně se všemi právy i povinnostmi. „Nejsme země, která se jenom veze, ale dokážeme také táhnout za otěže.“
I přesto, že se jedná o historicky druhé předsednictví, nebude ani zdaleka jako to první. „Na jednu stranu přijetí Lisabonské smlouvy vedlo k omezení počtu akcí, které jako předsednická země řídíme. Zároveň vládní rozhodnutí přispělo k centralizaci akcí do Prahy, což nám přípravu v mnohém zjednodušilo, zejména organizačně. Na druhou stranu se příprava předsednictví zkomplikovala vlivem pandemie a pozdním náběhem vlády, které jsou obě obaleny v mlze nejistot.“
S čím se bude ale muset Česká republika vypořádat, je často až „nespravedlivě negativní“ vnímání Evropské unie v české společnosti. To je podle Alice Krutilové zapříčiněno tím, že není moc velké povědomí o tom, jak Evropská unie funguje. „Vidíte články v novinách, které křičí kvůli zahnutým banánům a nadávají na byrokracii v Bruselu, ale už neříkají, že i my jsme součástí problému. Jednodušší je vždy hodit vinu na někoho jiného, než se zamyslet nad tím, proč to tak je a jak to řešit.“ dodává. Podle ní bude proto obzvláště během předsednictví důležité dávat objektivní a úplné informace, oproštěné od jakýchkoliv politických konotací.
Česká republika má ale podle ředitelky jednu výjimečnou přednost, na kterou by se měla během předsednictví zaměřit a to je její vlastnost „středoevropského mostu, který má potenciál Evropu sjednocovat v době, kdy se tvoří mezi státy propasti.“ Zastává totiž názor, že jednotná Evropa je silnější Evropa.
Ze všeho nejvíc se ale těší na začátek a na konec, konkrétně na zahajovací a ukončovací ceremoniál. Zahájení totiž pro ni znamená pomyslný startovní výstřel, na který se s celým týmem připravují už téměř dva roky. Závěrečný ceremoniál pak umožňuje ohlédnout se za předsednickým půlrokem, během kterého se člověk nezastaví, a za odvedenou prací, po které snad bude Evropa o něco lepší.
Autor: Úřad vlády
