17.09.2021
Euroskop, ČTK
Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise (EK) aktivněji přistupovat k ochraně bezpečí novinářů, jejichž zdraví či životy jsou ohroženy při výkonu práce. Komise ve čtvrtek zveřejnila sérii doporučení, která se v reakci na množící se útoky proti reportérům vůbec poprvé zabývají tímto problémem na úrovni EU. Unijní exekutiva mimo jiné vyzvala, aby státy zajistily efektivní vyšetřování a potrestání útoků na novináře, jejich bezpečnou práci při demonstracích či aby je lépe chránily před útoky na sociálních sítích. Brusel přišel s doporučeními den poté, co předsedkyně komise Ursula von der Leyenová v každoroční zprávě o stavu EU hovořila o nutnosti přispět k bezpečí novinářů.
„Žádný novinář by neměl zemřít nebo být napadán kvůli své práci. Musíme podporovat a chránit novináře, pro demokracii jsou zcela zásadní,“ prohlásila včera místopředsedkyně komise Věra Jourová, která má v týmu von der Leyenové na starost mimo jiné nezávislost médií.
Počínaje vraždami slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho maltské kolegyně Daphne Caruanaové Galiziové, kteří oba pracovali na objasnění významných korupčních kauz ve své zemi, podle komise počet útoků na novináře roste. Unijní země ale nemají jednotný a dostatečný přístup k ochraně žurnalistů.
Komise proto vyzvala státy, aby začaly důkladně vyšetřovat a soudit fyzické útoky či vyhrožování týkající se zástupců médií. Bezpečnostní složky by měly začít více spolupracovat s novinářskými organizacemi, aby měly lepší informace o hrozbách vůči novinářům. Novináři by také měli mít podle EK bez jakékoli diskriminace přístup k informacím od úřadů.
Protože se téměř třetina útoků vůči novinářům odehrála během protestů a demonstrací, doporučila komise, aby byli policisté zasahující při protestech vyškoleni k lepšímu zajištění bezpečnosti reportérů. Novináři by měli být po dohodě s policií vždy jasně identifikováni a dostat informace o potenciálním nebezpečí.
Práce novinářů se podle Jourové zkomplikovala během pandemie, kdy měli horší přístup ke zdrojům informací a mnozí i méně peněz. Stoupl rovněž počet online útoků na novináře, kteří se snažili bránit šíření dezinformací na sociálních sítích. EK proto doporučila státům, aby podporovaly spolupráci mezi sítěmi a organizacemi chránícími bezpečí novinářů. Orgány kybernetické bezpečnosti by podle komise mohly vycházet vstříc žádostem žurnalistů, kteří chtějí vědět podrobnosti o napadení svých účtů na sítích. Zvláštní pozornost by státy měly věnovat bezpečí novinářek, které čelí útokům na internetu častěji než muži.
Komise nyní povede debatu se státy a zástupci novinářů o právně nezávazných doporučeních.
Autor: Euroskop
