Rozvaha nad tématem migrace v ČR
Migrace jak je patrné, je téma, které štěpí českou společnost, alespoň podle debaty, která se vede ve veřejném prostoru v Česku. Problém ovšem vězí, že současná debata o migraci, vzbuzující mnohé vášně a užívající mnohé argumenty typu obohacení české kultury či hrozba pro českou kulturu, právní povinnosti poskytnout uprchlíkům azyl versus možná islamizace jsou všechny čistě hypotetické a nereflektující realitu. Podle tvrdých dat Ministerstva vnitra klesla nelegální migrace na počty před uprchlickou krizí z roku 2015 a zároveň legální migrace nezaznamenala dynamický posun ohledně národností nově příchozích na území ČR. Jednoduše řečeno, vše se vrátilo do starých kolejí a možná to je právě ten problém, že doslova vše. Netřeba chodit kolem horké kaše. Nebylo by debaty o migraci, aniž by někdo nevytáhl kartu islámu, anebo lidí z Blízkého východu, pokud už bychom nechtěli generalizovat, že každý obyvatel regionu Blízkého východu musí být nutně Muslim. Vše ve starých kolejích ohledně migrace totiž znamená, že jsme zase na začátku a za pravdu mi může dát současná debata, která se vede před volbami do Poslanecké sněmovny. Bez jakékoliv reflexe reality se opět ocitáme v roce 2015 a řešíme, jestli je islám problém, anebo ne a jakými prostředky lze zabránit, abychom se nevydali cestou západní Evropy, ve které skutečně existuje muslimská menšina.
Zde ovšem nemáme jako Češi prvenství. Polsko řeší obdobný problém, který popsala ve své knize doktorka Katarzyna Górak-Sosnowska, a tedy že strach z muslimské menšiny v zemích střední Evropy je odvozen často z aktivit jednotlivců této menšiny v západní Evropě. Aniž bychom tedy měli vlastní zkušenost s touto menšinou, apriori se jí obáváme, když sledujeme určitý druh zpráv, často s kriminálním obsahem. Tato přenesená zkušenost má ovšem své mezery, které lze popsat jako čirý orientalismus jak jej Edward Said popsal ve své stejnojmenné knize.
Orientalismus jde lehce popsat jako způsob, skrze kterým člověk nahlíží na Orient, místo reality však vidí jen obraz v zrcadle. To co vidíme při pohledu na Orient a přenášíme to i na jeho obyvatele je námi vymyšlený rámec, stereotyp do kterého umisťujeme muslimy a celkově obyvatele Blízkého východu. U málo které migrační skupiny jsme si dokázali vybudovat vztah my vs oni, tak jako jsme to dokázali u těchto lidí. Sociální stigma, které si s sebou tito lidé nesou, nám umožňuje nahlížet na ně jako na méněcenné či spíše nedostatečné pro naši společnost. A tak muslimské komunity na západě, o kterých nemáme velký přehled, a extrémistické skupiny na Blízkém východě pro nás představují nositele hodnot všech muslimů, aniž bychom jim dali šanci na obranu. Ve světle této debaty pak není nic snazšího než vnést do toho sekuritizaci a z tak malé muslimské
menšiny v ČR (oficiálně by byl problém určit kdo je muslim a kdo není, nicméně data se pohybují okolo 2500 členů menšiny) učinit politické téma a možnou hrozbu pro naši identitu. Správným protiargumentem by zde bylo, že se muslimská komunita u nás může rozrůst, ovšem nemá v ČR takové
zázemí, jako je tomu na západě (proto jsme pro drtinou většinu uprchlíků z Blízkého východu jen tranzitní zemí) a zároveň pokud už zpochybňujeme západní migrační politiku, měli bychom také zpochybnit její politiku integrační a neopakovat stejné chyby. Integrace je oboustranný proces, přičemž
by mělo docházet ke kontaktu mezi menšinou a většinou ve společnosti tak, aby například nevznikla pověstná ghetta na předměstí velkoměst.
Pokud se bavíme o aktuální situaci, tak podle první čtvrtletní zprávy o migrace Ministerstva vnitra, čísla dokazují tranzitní profil ČR, kdy při kontrole v prvním čtvrtletí 2021 bylo zajištěno při nelegální tranzitní migraci 259 osob z Afghánistánu, 25 ze Sýrie, 18 z Maroka a 12 z Pákistánu. Důležité je pak si uvědomit, že nelegální migrace netvoří celý obraz a je jen částí tohoto pojmu. Většina migrujících spadá do kolonky legální migrace, problémem je pak časté nerozlišování těchto pojmů.
Přestože migrace a uprchlíci na chvíli vymizeli ze stran titulních novin a nahradilo je téma covidu, je možné očekávat velký comeback tohoto tématu, a to především v letních měsících, kdy samozřejmě rostou čísla zachycených migrantů agenturou Frontex, anebo policiemi členských států EU.
Text byl vytvořen s finanční podporou EU, za jeho obsah nese výhradní odpovědnost autor a nemusí odrážet postoje EU
David Březina